Členským státům se pod vedením rumunského předsednictví podařilo dosáhnout přijetí závěrů Rady k budoucnosti energetických systémů a dosažení cílů v oblasti klimatu do roku 2030 a dále. Země zdůrazňovaly potřebu ambicí na straně jedné a flexibility k jejímu dosažení na straně druhé.

„V energeticko-klimatické politice si klademe vysoké cíle, ale potřebujeme dostatek nástrojů k jejich naplnění. Bez jaderné energetiky nebudeme schopni dosáhnout našich ambiciózních cílů v oblasti snižování emisí,“ zdůraznil náměstek Neděla. Členské státy se nakonec jednomyslně shodly nad konečným zněním závěrů, do kterých ČR a Slovensko s podporou několika dalších prosadily možnost využít všech nízkoemisních zdrojů včetně jaderné energie jako plnohodnotných nástrojů pro plnění klimatických cílů.

Evropská komise následně informovala o nejnovějším vývoji v oblasti vnějších vztahů v energetice. Mimo jiné pojednala o trilaterálních jednáních mezi Evropskou komisí, Ukrajinou a Ruskou federací k podmínkám pokračování tranzitu plynu ukrajinskou infrastrukturou po roce 2019. Náměstek Neděla poděkoval Evropské komisi za informaci a dále zdůraznil, že: „je potřeba zachovat tranzit přes Ukrajinu pro diverzifikaci dodávek plynu do EU.“

Dalším bodem byla prezentace Evropské komise k hodnocení návrhů národních klimaticko-energetických plánů. 

Na závěr seznámila finská delegace ostatní členské státy s pracovním programem svého nadcházejícího předsednictví. Finsko se zaměří na posílení energetické unie. Stěžejním tématem předsednictví bude diskuse a finalizace národních energeticko-klimatických plánů, jež budou jedním z prioritních bodů na chystané zářijové Radě pro energetiku. Finsko chce rovněž poskytnout dostatečný prostor pro diskusi o horizontu přechodu ke klimaticky neutrálnímu hospodářství.