Měřme kvalitu stejným metrem
16.08.2011 / 18:09 | Aktualizováno: 30.08.2011 / 17:29
Když nám před 1. květnem 2004 Evropská unie „zakazovala“ náš oblíbený rum, nesdílela jsem pohoršení přátel Božkova a plachetnic. Nic proti tradiční vůni českých Vánoc a příteli promrzlých vodáků, ale souhlasila jsem s tím, že je správné nazývat věci pravým jménem.
Rum je rum jen potud, pokud se, jak uvádí Wikipedia a příslušná legislativa Evropské unie, vyrábí z melasy nebo ze šťávy získané z cukrové třtiny. Nakonec se našla kreativní cesta, která umožní zachovat naše národní zvyklosti a dodržovat jasná pravidla hry. Podobně jsme si zvykli respektovat i pravidla pro označení původu a víme, že šampaňské víno s označením Champagne se může vyrábět jen a jen ve francouzské oblasti Champagne-Ardenne a naopak Štramberské uši opravdu jen ve Štramberku.
Počátkem léta proběhla tiskem série zpráv o tom, jak se liší složení výrobků globálních potravinářských řetězců v různých zemích Evropské unie. Ukázalo se, v některých zemích je oblíbený nápoj slazen sacharózou z cukrové řepy, v jiných zemích izoglukózou vyráběnou z kukuřice. Takových rozdílů bylo uvedeno hned několik.
Podle Komise mají společnosti plné právo přizpůsobovat potraviny pro jednotlivé národní trhy, používat různé složky a prodávat je za rozdílné ceny, pokud respektují příslušnou legislativu Evropské unie.
Řetězce neopomenuly zmínit, že rozdíly ve složení polysacharidu izoglukózy a disacharidu sacharózy jsou nepodstatné. Důvodem je prý rozdílná technologie výroby a to, že výrobci reagují na chuťové zvyklosti lišící se v jednotlivých zemích.
Rozhodně nechci nutit občanům Evropské unie unifikované produkty nebo dirigovat obchodní strategii firem. Pokud se vám zdá, že metr není tentokrát stejně dlouhý, je léto, doba prázdnin a občas i cest za hranice. Což ověřit si kvalitu produktů na vlastní kůži a po návratu hlasovat přímo v supermarketu nebo obchodu?