Úvodní vystoupení Vysoké představitelky EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové situace v Makedonii po nedávném referendu o budoucnosti země, dále vývoje v Bosně a Hercegovině po parlamentních volbách a také výsledků 73. zasedání Valného shromáždění OSN.

Rada pro zahraniční věci (FAC – Foreign Affairs Council) následně projednala aktuální bezpečnostní a politický vývoj v Libyi a ve Středoafrické republice. Náměstek Petříček k situaci v Libyi konstatoval, že: „bezpečnostní situace v zemi není dobrá, nestabilita vyvrcholila střety mezi milicemi v Tripolisu a přes dojednané příměří Vláda národní shody stále nemá potřebný vliv na bezpečnost v zemi“. Náměstek Petříček ve svém projevu, podobně jako řada dalších vystupujících, akcentoval také nezbytnost rozbíjení skupin pašeráků a převaděčů, vč. zamezení jejich financování.

ČR jednoznačně podporuje italskou iniciativu k uspořádní konference v Palermu, která umožní dialog mezi hlavními aktéry politického procesu v Libyi, a také cestovní mapu, která by Libyi měla dovést k parlamentním a prezidentským volbám.

Libye je rovněž dobrým příkladem aktivního přístupu ČR při řešení migrační krize. ČR je v unijní operaci SOPHIA zastoupena 5 experty, a přispívá tak k boji proti pašerákům na středomořské migrační trase. ČR společně se zeměmi V4 a Itálií kompletně financovala druhou fázi posílení ochrany libyjských hranic a pobřežní stráže ve výši 35 milionů EUR (z toho ČR 8,75 milionů EUR). Celkem tedy ČR do Svěřeneckého fondu EU pro Afriku přispěla částkou přes 10 milionů EUR.

V návaznosti na zářijový summit v Salcburku ministři projednali rovněž problematiku vnějších aspektů migrace. Ministři se shodli, že společná evropská politika v oblasti migrace má výsledky, o čemž svědčí pokles nově příchozích do Evropy o 90 %. ČR vítá shodu na prioritách v oblasti migrace, která zahrnuje právě spolupráci se třetími zeměmi, boj proti pašerákům, důslednou ochranu vnější hranice EU a zlepšení návratové politiky. Všechna tato opatření patří mezi dlouhodobé priority ČR.

Ministři v rámci FAC diskutovali také současnou situaci ve Venezuele, která již řadu měsíců čelí hluboké hospodářské i politické krizi. Tato krize vyvolala mj. také migrační tlaky dopadající na celý region, a rovněž na některé země EU, do kterých mohou migrovat z Venezuely držitelé dvojího občanství. Sankce EU uvalené na venezuelský režim zůstávají i nadále v platnosti.

V rámci zasedání byly přijaty závěry Rady ke konektivitě mezi Evropou a Asií, k situaci ve Středoafrické republice a k Operaci EUFOR Althea.

Odpolední část zasedání byla věnována 9. setkání šéfů diplomacií zemí EU se zeměmi Východního partnerství. Východní partnerství patří k dlouhodobým prioritám české zahraniční politiky, jeho první summit proběhl pod taktovkou českého předsednictví EU v Praze v r. 2009. Dnešní rozprava se zaměřila zejm. na stav plnění 20 cílů stanovených do roku 2020, které byly přijaty na summitu v listopadu 2017, a hovořilo se také o strategické perspektivě pro země Východního partnerství. ČR podporuje veškeré iniciativy, které vztahy EU s těmito zeměmi prohloubí či postaví na vyšší úroveň. Podle náměstka Petříčka nyní: „Východní partnerství v rychle se měnícím světě potřebuje vizi i flexibilitu, a proto navrhujeme, aby rok 2019 byl nejen oslavou dosažených úspěchů, ale také rokem reflexe“.