Zasedání předcházela snídaně s prezidentem Evropské investiční banky Wernerem Hoyerem, v jejímž rámci byl projednán návrh na vytvoření Evropské rozvojové banky. ČR tento návrh vítá, protože jeho záměrem je podpoření aktivit ve prospěch rozvojové spolupráce a ekonomických vztahů EU s partnerskými zeměmi.

Ministři zahraničních věcí v úvodu formálního zasedání vyslechli brífink vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové k aktuální situaci v Tunisku, v Konžské demokratické republice, Íránu, a také k přijímaným závěrům Rady k Iráku a Zimbabwe. V závěrech Rady k Iráku potvrzuje EU silné partnerské vztahy k této zemi, a to i v rámci vytvářené Strategie EU pro Irák, jejímž hlavním prvkem je zachování jednoty, suverenity a teritoriální integrity země a současně její etnické a náboženské diverzity.

Na úvod Rady rovněž představila Itálie své priority pro předsednictví v OBSE, a proběhla rozprava o napjatých vztazích Ruska s ostatními členskými zeměmi Rady Evropy. Vedle snahy umožnit ruským delegátům návrat do Parlamentního shromáždění Rady Evropy musí dle názoru ministrů pokračovat také výzvy a tlak na Rusko k dodržování mezinárodního práva a mezinárodních lidskoprávních závazků, a to ve vztahu k Ukrajině, Krymu i k vlastním občanům.

V další diskusi pak zazněla prezentace mandátu pro vyjednávání partnerství se zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří (post-Cotonou), jelikož stávající Dohoda z Cotonou vyprší v r. 2020 a bude tedy třeba najít nový rámec spolupráce mezi EU a zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří. Nová dohoda by měla směřovat k větší rovnoprávnosti a sdílené zodpovědnosti obou stran, zejm. v oblasti rozvoje. Tomu by mělo napomoci také uspořádání finančních nástrojů vnější spolupráce EU v rámci nové finanční perspektivy po r. 2020.

V debatě k Libyi podpořila ČR mírový plán, který prosazuje zvláštní zmocněnec generálního tajemníka OSN pro Libyi Ghassan Salamé, a který byl schválen také Radou bezpečnosti OSN. Plán by měl vést k legislativnímu zajištění parlamentních a prezidentských voleb, a následně k přijetí nové ústavy. Ministři se prostřednictvím telemostu spojili s Ghassanem Salamé, který v průběhu rozhovoru získal podporu EU pro pokračování procesu, jehož cílem je stabilizace země prostřednictvím celonárodního dialogu. EU bude i nadále v otázkách migrace spolupracovat  ve formátu AU-EU-OSN tak, aby došlo k uspokojivému řešení migrační krize v Libyi prostřednictvím dobrovolné návratové politiky i ke zlepšení podmínek migrantů na území Libye.

V souvislosti se situací v Libyi proběhla také diskuse k migraci. ČR i nadále podporuje snahy o zvládání migračních toků v regionu se zvláštní pozorností právě na tuto zemi. Zásadním nástrojem EU je v tomto směru operace SOPHIA, která má za cíl potírat sítě pašeráků a obchodníků s lidmi v oblasti Středomoří. Od počátku této operace ČR poskytuje personál v počtu 5 osob a poskytli jsme také téměř jeden milion EUR na výcvik příslušníků pobřežní stráže. Spolu se zeměmi V4 dokončujeme náš společný příspěvek ve výši 35 milionů EUR (8,75 mil EUR dává ČR) pro Svěřenecký fond pro Afriku, který zajišťuje projekt k ochraně hranic a zvládání migračních toků.

Třetím tématem v diskusi byly vztahy mezi Izraelem a Palestinou v kontextu blízkovýchodního mírového procesu. Náměstek Ivo Šrámek za ČR deklaroval „pokračující podporu dvoustátního řešení“ a v debatě také vyzdvihnul „nenahraditelnou roli Spojených států amerických.“

Téma izraelsko-palestinských vztahů bylo také předmětem neformálního ministerského oběda s předsedou Palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem. ČR, a spolu s ní i EU jako celek, i nadále podporuje dvoustátní řešení na základě izraelsko-palestinských jednání. Jednota EU je v tomto ohledu pro nás zcela zásadní. Ministři jednali o dalších možnostech, jak napomoci naplňování mírovému procesu na Blízkém východě. Za velkou překážku dalších mírových jednání usilujících o dosažení dvoustátního řešení považuje EU nejednotnost palestinského politického vedení a činnost paralelních správních struktur na Západním břehu (Fatah/Organizace pro osvobození Palestiny, OOP) a v pásmu Gazy (Hamás).

EU je významným finančním podporovatelem Palestinské národní samosprávy. ČR v této souvislosti zdůrazňuje kontrolu efektivnosti využívání prostředků EU k podpoře mírových aktivit.

Na obědě s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem apelovala ČR a ostatní členské země na další pokrok ve vnitropalestinském usmíření a také na pokrok v jednáních s Izraelem směřujících ke dvoustátnímu řešení, tj. vytvoření Státu Izrael a Státu Palestina.