
Ministryně Maláčová jednala o koordinaci sociálních politik a politik zaměstnanosti v EU
14.06.2019 / 00:43 | Aktualizováno: 14.06.2019 / 01:04
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) jednala ve čtvrtek 13. června v rámci zasedání Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) v Lucemburku. Rada diskutovala o koordinaci politik zaměstnanosti a sociálních politik a také o mobilitě pracovníků v EU. Na programu byla také volba sídla nově zřízeného Evropského orgánu pro pracovní záležitosti. ČR podpořila jeho umístění v Bratislavě.
„Volný pohyb pracovníků je jednou z hlavních výhod členství v EU. Nový Evropský orgán pro pracovní záležitosti bude mít za úkol, aby práce po Evropě byla co nejsnazší a nejpohodlnější. Jsem moc ráda, že jsem mohla svým hlasem pomoci k tomu, aby jeho sídlo bylo u našich nejbližších diplomatických spojenců, tedy na Slovensku“, uvedla ministryně Maláčová.
Rada na tomto jednání formálně potvrdila dříve dosažené dohody s Evropským parlamentem ke třem legislativním návrhům. Jednou z nich byl zřízen právě za účelem podpory přeshraniční mobility pracovníků v rámci EU již zmíněný Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA). Druhá směrnice, o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v EU, stanoví povinnosti informovat pracovníky o podstatných aspektech jejich práce, a to v písemné podobě a včas. Směrnice o slaďování pracovního a soukromého života pak nově definuje minimální požadavky na rodičovskou dovolenou, otcovskou dovolenou a pečovatelské volno.
Diskuse Rady k tzv. evropskému semestru koordinace hospodářských politik se zaměřila zejména na otázky, do jaké míry jsou nástroje evropského semestru vhodné a dostatečné pro koordinaci politiky zaměstnanosti a sociální politiky. Ministryně Maláčová ve svém vystoupení ocenila stávající procesy a nástroje jako vhodné i pro budoucí koordinaci sociální politiky po roce 2020. Existuje podle ní však prostor pro jejich další zlepšování, posílit by se mělo i zapojení národních sociálních partnerů.
Aktuálně probíhající proces digitalizace ekonomiky a s ním spojený rozvoj nových flexibilních forem zaměstnávání a výdělečné činnosti vyžadují i nové přístupy k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Zejména na uvedené trendy se zaměřily přijaté závěry Rady k této problematice. Průměrná hodinová mzda ženy je v EU přibližně o 16 % nižší než průměrná hodinová mzda muže. Rozdíly v odměňování mezi ženami a muži přitom nevycházejí z rozdílů v dosaženém vzdělání, nýbrž z nerovného rozdělení pečovatelských povinností, z předsudků a diskriminace, z obtížnějšího přístupu žen k manažerským pozicím a z genderové segregace ve vzdělávání a na pracovním trhu. Rada proto ve svých závěrech vybízí členské státy k řešení tohoto problému.