Samotnému zasedání předcházelo jednání smíšeného výboru za účasti představitelů států přidružených k Schengenu. Společně byla projednána působnost agentury eu-Lisa a interoperabilita informačních systémů (IS). Rada se poté dohodla na obecném přístupu k návrhu nařízení o agentuře eu-LISA, jenž posiluje mandát této agentury. Na základě rozhodnutí Rady bude moci předsednictví zahájit jednání s EP. Rada dále vzala na vědomí zprávu o pokroku v případě dosažení interoperability IS. Komise by v této oblasti měla do konce roku předložit legislativní návrh posilující výměnu informací.

V části nelegislativní diskutovali ministři otázku radikalizace, a to na základě průběžné zprávy expertní skupiny Komise pro radikalizaci. Zpráva obsahuje předběžná zjištění a doporučení pro řadu prioritních oblastí. Dále byla projednána otázka další spolupráce mezi příslušnými orgány zabývajícími se bojem proti terorismu. Ministři byli rovněž informováni o pokračující práci na spolupráci mezi misemi SZBOP a agenturami EU pro JHA a také o současném stavu implementace směrnice o používání údajů jmenné evidence cestujících (PNR).

V části legislativní pak Rada projednala na základě zprávy o pokroku předložené předsednictvím aktuální stav projednávání celkem sedmi legislativních návrhů, jejichž cílem je reformovat SEAS a ukotvit jednotný unijní rámec pro přesídlování. Jednotlivé návrhy se nacházejí v různých stádiích projednávání, za nejvíce komplikované je považováno nařízení „Dublin IV“.

Po pracovním obědě, kde si ministři vnitra vyměnili názory ohledně posílení schengenského prostoru, následovala společná část ministrů spravedlnosti a vnitra. Ve společné části byly vydány pokyny pro budoucí práci na odborné úrovni týkající se uchovávání údajů, a následně proběhla diskuse k šifrování komunikací a uložených dat, a to v návaznosti na zprávu EK o pokroku na cestě k vytvoření účinné a skutečné bezpečnostní Unie, zveřejněnou v říjnu 2017.