česky  english 

rozšířené vyhledávání
na_celou_sirku
Foto: Petr Janousek
Upozornění na článek Tisknout Zmenšit písmo Zvětšit písmo X logo Facebook logo

Ministři životního prostředí zemí EU nalezli shodu na návrzích pro snižování emisí mimo sektory EU ETS

Ministři životního prostředí členských států EU projednali dne 13. října 2017 v Lucemburku legislativní návrhy ke snižování emisí skleníkových plynů v odvětvích mimo evropský systém obchodování s emisemi (EU ETS). Po složitých jednáních se podařilo nalézt shodu na společné pozici Rady EU a nyní budou zahájena jednání s Evropským parlamentem o výsledné podobě této legislativy.

Ministři také schválili mandát EU pro mezinárodní vyjednávání o ochraně klimatu (COP 23) a pro globální environmentální fórum pod hlavičkou OSN (UNEA).
 
Hlavním tématem říjnového zasedání Rady pro životní prostředí byly dva návrhy nařízení pro snižování emisí skleníkových plynů v odvětvích mimo emisní obchodování (EU ETS), tedy v dopravě, zemědělství, budovách či odpadech. Navržená legislativa má napomoci plnění cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, které si EU vytyčila do roku 2030, a současně přispět k implementaci Pařížské dohody o ochraně klimatu v EU. Jde především o závazek EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů nejméně o 40 % oproti roku 1990. Jedno z nařízení například určuje každému členskému státu konkrétní redukční cíl, kterého musí v daných odvětvích dosáhnout. Zvolená opatření a podíl jednotlivých sektorů na daném snížení si však členský stát stanoví sám. „V případě ČR byl odsouhlasen cíl snížení emisí skleníkových plynů o 14 % k roku 2030 (oproti roku 2005). Tento cíl bychom dle současných projekcí měli plnit již se stávajícími opatřeními, která si ČR nastavila,“ “ uvedl náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž, který zastupoval Českou republiku na dnešním jednání.
 
Oba návrhy – nařízení o závazném každoročním snižování emisí i nařízení o zahrnutí a pohlcování emisí z půdy a lesnictví (LULUCF) do rámce EU pro oblast energetiky a klimatu do roku 2030 - považuje ČR za klíčové nástroje evropské klimatické politiky.
 
Z našeho pohledu je zásadní, že v právě dojednaném kompromisu zůstala zachována rovnováha mezi oběma návrhy. Pokud jde o nařízení ke sdílení úsilí, bylo naší prioritou zachování úpravy alokace pro státy, které měly možnost nárůstu emisí do roku 2020, ale přesto je snižovaly. V případě LULUCF jsme rádi, že se podařilo dostatečně prosadit princip udržitelného lesního hospodářství,“ vysvětlil náměstek Kříž.


I v dalším bodě jednání se ministři věnovali klimatickým otázkám. Schválili totiž závěry Rady s pozicí EU pro nadcházející jednání Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, jež se uskuteční ve dnech 6. – 17. listopadu v německém Bonnu. Jak přiblížil náměstek Kříž, „výsledek listopadové klimatické konference podstatným způsobem ovlivní, zda se smluvním stranám podaří včas a účinně zahájit implementaci Pařížské dohody.“
V dalších dnes přijatých závěrech Rady členské státy potvrdily priority EU pro 3. Environmentální shromáždění OSN (UNEA-3 – United Nations Environmental Assembly), které se uskuteční v Nairobi v prosinci tohoto roku. Summit UNEA představuje nejvyšší mezinárodní autoritu v oblasti správy životního prostředí a jeho závěry významně ovlivňují politiky na regionální úrovni. Zastřešujícím tématem letošní UNEA bude téma znečištění v jednotlivých složkách životního prostředí (ovzduší, voda, příroda, chemické látky).

Téma nadcházející UNEA považuji za zcela zásadní, také s ohledem na roli EU jako lídra v boji proti znečištění v jednotlivých složkách životního prostředí. Pro EU však bude důležité, aby přispěla k tomu, že se UNEA-3 nestane pouhým výčtem důležitých témat, ale povede i ke konkrétním akcím,“ uvedl Kříž.


ČR je v současnosti zastoupena ve výkonném orgánu UNEA a usiluje o větší zviditelnění na poli ochrany životního prostředí.