Ministři zahraničí členských zemí EU na mimořádném zasedání v Bruselu opětovně řešili eskalaci konfliktu na východní Ukrajině. Varovali Rusko před přímým vojenským zásahem na ukrajinském území pod jakoukoliv záminkou včetně poskytnutí tzv. „humanitární pomoci", kterou jednostranně vyslala Ruská federace bez souhlasu Ukrajiny a bez koordinace s mezinárodním společenstvím.

„Rusko by mohlo pomoci situaci velmi rychle. Pokud by se Rusové rozhodli zastavit příliv zbraní, bojovníků a separatistů na východní Ukrajinu, umožnilo by to přístup nejenom humanitárním misím, ale také brzké vyřešení této krize," uvedl na adresu ruské „humanitární pomoci" český ministr zahraničí.

Ministři potvrdili, že i nadále platí důvody pro sankce, které EU uvalila na Rusko v reakci na ruskou anexi Krymu a destabilizační politiku na ukrajinském východě. Šéfové evropských diplomacií vyzvali Ruskou federaci, Ukrajinu a Spojené státy k bezodkladnému jednání o řešení ukrajinské krize a ke svolání schůzky kontaktní skupiny do Bruselu v nebližším možném termínu, kterou by EU mohla hostit již v září.

Šéfové evropských diplomacií se věnovali také aktuální bezpečnostní krizi v Iráku, kde před násilnostmi prchají statisíce Iráčanů zejména z řad náboženských menšin a křesťanů. Ministři jednoznačně odsoudili hrůzné zločiny a brutální porušování základních lidských práv bojovníky tzv. Islámského státu.

Ministři zahraničí zemí EU přivítali kroky USA na podporu Iráku v boji proti extremistům z řad tzv. Islámského státu. Rada EU se rovněž shodla na nutnosti poskytnout Iráku a zejména kurdským oblastem humanitární a také materiální vojenskou pomoc při boji proti těmto extrémistickým milicím, které ohrožují existenci samotného iráckého státu. „Zvažujeme žádost kurdské strany a jsme připraveni pomoci ve spolupráci s našimi spojenci včetně vojenských dodávek," přiblížil českou pozici na jednání v Bruselu ministr Zaorálek.