Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Federica Mogherini svolala na čtvrtek 29. ledna 2015 mimořádné jednání ministrů zahraničí členských zemí EU. Hlavním tématem schůzky byla situace na východní Ukrajině, zejména po útoku na ukrajinský přístav Mauriopol mířený do rezidenční čtvrti, který si vyžádal desítky obětí z řad civilního obyvatelstva. Ministři důrazně odsoudili další eskalaci konfliktu, velké počty civilních obětí a prudké zhoršení bezpečnostní a humanitární situace na území Donbasu a v oblastech bojů. „Rada je šokována vysokým počtem obětí. Zaznamenává trvalou a narůstající ruskou podporu separatistům, která podtrhuje zodpovědnost Ruska. Rada očekává, že Rusko uplatní svůj vliv a vyzve separatisty k neprodlenému zastavení nepřátelských akcí a naplnění závazků Dohod z Minsku. Rada vyzývá zejména Ruskou federaci k odsouzení akcí separatistů. Veřejná prohlášení překrucující realitu jen podněcují k dalšímu násilí, stejně jako veřejné ponižování zajatců představující jasné porušení mezinárodního práva a nepovede k tolik potřebné deeskalaci.“ stojí v závěrečném dokumentu jednání šéfů evropských diplomacií. Na jednání panovala shoda, že dohody z Minsku jsou nadále základem politického řešení konfliktu, které respektuje nezávislost, suverenitu a územní celistvost Ukrajiny.

„Stoupající počet civilních obětí na východě Ukrajiny považujeme za nesmírně nebezpečný. Zdůraznili jsme jednoznačnou odpovědnost Ruska, kterou nese i za událostí posledních dní“, uvedl k dnešní debatě ministr Zaorálek.

V reakci na poslední události a zejména výrazné zhoršení situace na východě Ukrajiny se ministři jednomyslně shodli na dalším společném postupu EU. Rada rozhodla o prodloužení platnosti sankčních seznamů do září 2015, tedy sankcí, které se týkají zákazu vstupu do EU a zmrazení majetku osob a společností. Sankce v této oblasti, které se nyní týkají 132 osob a 28 společností, měly vypršet 15. března 2015.

 Ministři dále požádali Vysokou představitelku EU a Komisi o vypracování návrhu rozšíření sankčního seznamu osob a společností. Návrh bude předložen do jednoho týdne, aby o něm mohli rozhodnout opět šéfové diplomacií na svém pravidelném zasedání v Bruselu 9. února.

 Třetím závěrem bruselského jednání je pak zadání pro Evropskou komisi a Evropskou službu vnější akce připravit další opatření s cílem naplnění dohod z Minsku. „To považuji za nejdůležitější věc. Role Evropy je přece učinit vše, aby se podařilo zastavit násilí, vrátit strany konfliktu k jednacímu stolu, vrátit je k Minským dohodám včetně jejich dodržování,“ uvedl k výsledkům zasedání ministrů zahraničí český šéf diplomacie. V závislosti na vývoji situace by tato opatření mohli potvrdit šéfové států a vlád EU, kteří budou jednat v Bruselu již 12. února 2015.

Ministři se rovněž věnovali aktuální situaci na Krymu, odsoudili razii v televizní stanici ART, která představuje nejnovější příklad persekuce a zastrašování komunity krymských Tatarů a je dalším pokusem omezení svobody vyjadřování a médií na okupovaném poloostrově.

EU si je vědoma zhoršujícící se humanitární situace v regionu Donbasu zejména na okupovaných územích a požádala strany konfliktu o respektování mezinárodního humanitárního práva s cílem umožnění neomezeného přístupu humanitárním organizacím. 900 000 obyvatel Ukrajiny bylo nuceno následkem konfliktu opustit své domovy a 600 000 obyvatel muselo uprchnout přímo z míst bojů. Česká republika v této souvislosti připravuje vyslání dalšího humanitárního konvoje na východ Ukrajiny.

Mimořádné jednání ministrů zahraničních věcí potvrdilo jednotu EU, její připravenost nadále prosazovat řešení krize diplomatickou cestou a reagovat dalšími opatřeními v závislosti na vývoji situace.

• Závěry Rady EU pro zahraniční věci (anglická verze)