
Ministr Zaorálek: ČR podpořila námořní operaci pro boj s pašeráky uprchlíků
18.05.2015 / 21:14 | Aktualizováno: 19.05.2015 / 19:35
Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek vedl českou delegaci na zasedání Rady Evropské unie pro zahraniční věci, které se uskutečnilo 18 května v Bruselu. Hlavním tématem jednání, které z části probíhalo v rozšířeném formátu společně s ministry obrany, byla příprava vojenské námořní mise zaměřené na boj s pašeráky v oblasti Středomoří. Ministři dále jednali o bezpečnostních výzvách v sousedství EU a přijali závěry ke Společné bezpečnostní a obranné politice EU jako součást přípravy červnového zasedání Evropské rady. Na okraj Rady EU jednal ministr Zaorálek o migraci s komisařem Avramopoulosem.
Šéfové diplomacií členských států EU se na svém pravidelném zasedání věnovali aktuálnímu tématu migrace, zejména silové operaci Unie proti ilegálním pašerákům uprchlíků. Ministři zahraničí společně s ministry obrany v reakci na situaci ve Středomoří schválili ustavení vojenské námořní operace, která si klade za cíl rozbít síť pašeráků běženců, kteří na své nelegální cestě do Evropy často riskují vlastní životy. „Česká republika podpořila ustavení vojenské námořní operace pro boj s pašeráky, kteří obchodují s lidským neštěstím“, uvedl po jednání ministr Zaorálek.
Na základě rozhodnutí ministrů zahájí EU plánování vojenské operace pod hlavičkou Společné bezpečnostní a obranné politiky (CSDP). Operace bude rozdělena do tří částí. První část zahrnuje hlídkování a monitoring v mezinárodních vodách, druhá pak zásahy proti ilegálním plavidlům v mezinárodních vodách Středozemního moře. Třetí fáze má rozšířit působnost až do teritoriálních vod Libye odkud většina pašeráckých lodí vyplouvá. Ministři se shodli na nutnosti robustního mandátu OSN, resp. souhlasu libyjských autorit s druhou, resp. třetí fází operace. „Bez mandátu OSN bychom mohli provádět pouze monitoring, operovat a zastavovat lodě v mezinárodních vodách tedy první a část druhé fáze operace. Nicméně panuje zde optimismus, že se mandát Rady bezpečnosti podaří získat,“ přiblížil jednání český šéf diplomacie. K faktickému zahájení operace je nezbytné další rozhodnutí členských států na úrovni Rady. Předpokládaný horizont je příští zasedání ministrů zahraničí koncem června 2015 v Lucemburku.
Ministři na svém společném zasedání rovněž diskutovali o bezpečnostních výzvách v jižním a východním sousedství Unie. Shoda panovala na posílení spolupráce mezi EU a NATO. V kontextu přípravy červnového zasedání lídrů EU ministři přijali závěry Rady ke Společné bezpečnostní a obranné politice EU, která by měla vést k její vyšší viditelnosti a akceschopnosti. Cílem je také posílení rozvoje civilně-vojenských schopností EU a posílení evropského obranného průmyslu s důrazem na malé a střední podniky. Tématu se bude věnovat nadcházející Evropská rada, tedy nejvyšší politické grémium Unie v červnu 2015a naváže tak na jednání na nejvyšší politické úrovni šéfů států a vlád EU v závěru roku 2013.
Na okraj zasedání Rady EU pro zahraniční věci uskutečnil ministr Zaorálek jednání s komisařem pro migraci, vnitřní věci a občanství Dimitrisem Avramopoulosem. Ministr Zaorálek tlumočil komisaři výhrady české vlády vůči představenému sdělení Evropské komise k migraci. „Rozhodnutí o přijetí či nepřijetí uprchlíků na území státu musí zůstat v kompetenci členských zemí“, uvedl ministr Zaorálek. „ČR se nebrání evropské solidaritě, naopak je připravena nést svůj díl odpovědnosti, ale chce mít pod kontrolou způsob, jakým se tak děje, aby za něj mohla nést odpovědnost vůči veřejnosti,“ shrnul český postoj ministr Zaorálek.