
Ministr Zaorálek: ČR nabízí pomoc Tunisku také v bezpečnostní oblasti
21.07.2015 / 00:04 | Aktualizováno: 24.07.2015 / 16:21
Ministr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek vedl českou delegaci na zasedání Rady Evropské unie pro zahraniční věci (FAC), které proběhlo 20. července 2015 v Bruselu. Před samotným jednáním svolala ČR jako nově nastupující předsednická země Visegrádské skupiny (V4) první koordinační schůzku šéfů diplomacií V4, na které se účastníci shodli na lepší koordinaci při vydávání cestovních doporučení. Mezi hlavní diskusní témata Rady patřily jaderná dohoda s Iránem, nabídka pomoci Tunisku a situace v Lybii.
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek svolal první koordinační schůzku šéfů diplomacií V4 v rámci českého předsednictví Visegradské skupiny, které ČR předsedá od července 2015. Cílem bylo sladit postoje zemí V4 před jednáním evropské osmadvacítky. „Shodli jsme se na potřebě větší koordinace našich cestovních doporučení turistům také ve světle tragického útoku v Tunisku“, přiblížil jeden z konkrétních výsledků dnešní schůzky V4 pod taktovkou českého předsednictví ministr Zaorálek.
Právě Tunisko patřilo mezi hlavní body jednání šéfů diplomacií EU. O důležitosti jednání svědčila i přítomnost tuniského premiéra a ministra zahraničí přímo na jednání v Bruselu. Panovala široká shoda na pomoci Tunisku, kterým v roce 2015 otřásly dva teroristické útoky, a to v řadě oblastí. Unijní pomoc resp. podpora má směřovat do dvou hlavních oblastí: ekonomické a bezpečnostní. „Je zde evidentní snaha podpory obchodní výměny, usnadnění přístupu tuniského zboží, například olivového oleje, na evropský trh. Další možností je dohoda o volném obchodu mezi EU a Tuniskem, byť je to běh na dlouhou trať“, uvedl ministr Zaorálek. Česká republika nabídla Tunisku pomoc také v bezpečnostní oblasti. „Jedná se např. o experty na práci s výbušninami, o experty, kteří jsou schopní pomoci i při ochraně objektů i při ochraně před podobnými typy útoků. Můžeme pomoci i při tréninku policistů. Je to širší škála možností a konkrétní podoba bude opravdu záležet na tom, o co tuniská strana projeví zájem,“ doplnil český šéf diplomacie.
Ministři zahraničí osmadvacítky jednali také o aktuální situaci v Libyi, kde došlo k pozitivnímu posunu v podobě parafování tzv. politické dohody o Libyi za účasti téměř všech klíčových libyjských skupin. Dohoda by se mohla stát základem pro ustavení vlády národní jednoty nezbytné pro stabilizaci situace v Libyi. Bez pozvání vlád národní jednoty také není možné přistoupit k dalším fázím unijní operace EUNAVFOR MED s cílem rozbít síť pašeráků běženců ve Středomoří. „Máme vitální zájem na konsolidaci situace v Libyi také s ohledem na operaci ve Středozemním moři a plně podporujeme snahy zvláštního zmocněnce generálního tajemníka OSN pro Libyi Bernardina Leona při nalezení finální dohody,“ uvedl ministr Zaorálek.
Ministři přivítali dohodu o iránském jaderném programu, která by mohla představovat historický mezník a začátek nové etapy vztahů mezi EU a Iránem. Základní podmínkou zůstává především faktické naplňování dohody ze strany Iránu, který se zavázal k celé řadě kroků včetně vzdání se vývoje jaderné zbraně. „ČR chápe dohodu jako příležitost pro nastartování vztahů s Iránem, pro zlepšení bezpečnostního prostředí v regionu. Nicméně převažuje opatrnost z hlediska naplňování dohody, jásot by byl rozhodně předčasný,“ uzavřel ministr Zaorálek.
Ministři zahraničí EU také schválili celkem dvanáct veřejných společných dokumentů, mimo jiné na téma mírového procesu na Blízkém Východě či ke způsobu reakce EU na současnou migrační vlnu.
Na okraj zasedání Rady FAC uskutečnil ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek jednání s místopředsedou Evropské komise Jyrkim Katianenem, se kterým diskutoval o praktických aspektech Evropského fondu pro strategické investice a prioritách komise při prohlubování Ekonomické a měnové unie.