Americká administrativa nedávno zavedla bezprecedentní celní opatření, která dopadají na celou Evropskou unii. Nejnovější cla ve výši 20 %, oznámená Bílým domem 2. dubna, vyvolala silnou odezvu mezi členskými státy EU. „Americká cla jsou hrou se záporným součtem, kde prohrávají všichni – firmy, zaměstnanci i spotřebitelé na obou stranách Atlantiku,“ uvedl ministr Vlček.

Na jednání panovala široká shoda na tom, že Evropská unie musí na tyto kroky Spojených států reagovat. Evropská komise proto připravila balíček protiopatření v reakci na celní zatížení dovozu výrobků z oceli a hliníku do USA. Protiopatření mají hodnotu přes 20 miliard eur a reflektují zájmy všech členských států. Ministerstvo průmyslu a obchodu se v rámci veřejné konzultace podílelo na jeho přípravě a ve spolupráci se sektorovými asociacemi a firmami zohlednilo také specifické české zájmy. „Obchodní vztah mezi EU a USA je největším na světě, celní války nikomu nepomohu a posilují naše společné rivaly. Že Donald Trump cla zavedl proto považuji za velkou chybu,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.

„Trump sjednocuje Evropu. Jasně stojíme za svobodným mezinárodním obchodem a dodržováním jeho pravidel. S ostatními ministry obchodu Evropské unie jsme se proto jednoznačně shodli na tom, že na americká cla musí přijít odpověď,“ řekl Vlček. „Stále ale platí, že nejvýhodnějším řešením je dohoda a samozřejmě posilování vzájemných obchodních vztahů, ne jejich oslabování. Stejnou věc jsem před měsícem říkal na našem společném jednání v USA členovi kabinetu Trumpovy administrativy Jamiesonovi Greerovi odpovědnému za obchod. Historie dokazuje, že celní války nikomu neprospívají, proto bychom se naopak měli soustředit na odbourávání celních bariér. V ideálním světě by byla řešením celní unie.“
 

Ministři rovněž diskutovali o dalších strategických krocích v případě, že k dohodě nedojde. Podle ministra Vlčka musí být případná evropská reakce promyšlená, cílená a koordinovaná. „Současně ale musíme být připraveni. Pokud nepřijde dohoda, bude evropská odpověď pevná a jednotná. Z našeho pohledu je potřeba zasáhnout komodity citlivé pro USA, jako jsou například některé služby nebo automobilový sektor,“ dodal Vlček. „Je jasné, že i v Evropě musíme udělat vše pro to, abychom posilovali vnitřní trh. Proto budeme pokračovat v odstraňování bariér, hledání nových příležitostí v rámci EU a podpoře českých firem. Na Ministerstvu průmyslu a obchodu už několik měsíců také aktivně pracujeme na tom, abychom ještě více posílili podporu exportu a expanzi českých firem na nové trhy. Zaměřujeme se na dokončení dohody s Mercosurem nebo posílení obchodních vztahů s Asií a Blízkým východem.“

Český export do USA dosahuje necelých 200 miliard korun, přičemž nová cla mohou znamenat výrazné ztráty v desítkách miliard korun. Dopady se navíc projeví nejen na českých firmách, ale i na ekonomice dalších evropských zemí, zejména Německa, Irska a Itálie.

V druhé části jednání se ministři věnovali obchodním vztahům EU s Čínou, a to v návaznosti na nedávnou cestu eurokomisaře pro obchod a ekonomickou bezpečnost Maroše Šefčoviče do Pekingu. Ministři vyjádřili zájem na odstranění překážek pro unijní firmy a zároveň zdůraznili potřebu diverzifikace obchodních partnerství.

Zdroj: ministerstvo průmyslu a obchodu