Ještě před samotnou Radou jednala Jaderná aliance, ve které je Česko aktivním členem. „Těší mě, že se počet zájemců o členství v alianci rozšiřuje, Evropa prochází jadernou renesancí. Na jednání jsem znovu zdůraznil, že je v Evropě nutné více stavět nové jaderné zdroje a odstraňovat vnitřní bariéry, které nás často velmi limitují. Diskutovali jsme také o tom, jak důležité je mít evropského producenta jaderného paliva, protože v tuto chvíli je stále řada zemí, které odebírají palivo z Ruska,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček s tím, že jedním z dalších témat bylo také větší propojování energetických soustav v rámci EU.

Hlavním bodem jednání Rady ministrů bylo dosažení politické dohody k návrhu nařízení, které stanovuje postupný zákaz dovozu ruského zemního plynu do EU. Zákaz dovozu má začít platit šest týdnů od vstupu v platnost, přičemž text zahrnuje výjimky pro členské státy, které měly s ruskými vývozci před 17. červnem 2025 krátkodobé či dlouhodobé kontrakty, a to s konečným termínem pro jejich ukončení 17.  června 2026, respektive 1. ledna 2028.  Cílem nařízení je pak ukončit zbývající dovoz plynu přepravovaného plynovody a zkapalněného zemního plynu (LNG) pocházejících z Ruska nejpozději do 1. ledna 2028.

„Česká republika už má, co se odstřižení se od Ruska týče, odpracováno. A teď je čas, aby se přidaly i ostatní státy. Postupný zákaz dovozu ruského plynu do Evropské unie je logickým završením cesty, kterou jsme společně s ostatními zeměmi na začátku energetické krize začali. Není možné, aby Rusko z prodeje plynu financovalo válku a zároveň tím ohrožovalo naši energetickou i politickou bezpečnost. Evropa dnes stojí na vlastních nohách a rozhoduje o své energetické budoucnosti sama,“ říká ministr Lukáš Vlček.

Nařízení tak sleduje podobný cíl jako současný návrh v 19. sankčním balíčku. Oba návrhy však mají odlišné právní základy. Zatímco sankce představují donucovací opatření v rámci zahraniční politiky a jsou ze své podstaty dočasné, návrh nařízení o postupném zákazu dovozu plynu z Ruska se zaměřuje na cíle obchodní a energetické politiky a jeho uplatňování má být trvalé. Balíček navíc předpokládá zákaz dovozu ruského LNG již od 1. ledna 2027 a na potrubní dodávky plynu se nevztahuje.

Ve druhém bodu jednání ministři diskutovali o roli elektrifikace jako klíčového nástroje pro konkurenceschopnou a čistou transformaci evropského hospodářství.
Evropská komise představila záměr připravit Akční plán pro elektrifikaci do roku 2026, který má navázat na Plán pro dostupnou energii a Dohodu o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal).
Podle pracovního dokumentu Komise může přímá elektrifikace pokrýt 60–90 % průmyslové spotřeby energie do roku 2035. K dosažení tohoto cíle budou zásadní investice do přenosové a distribuční infrastruktury, inovace, digitalizace a zajištění dostupných cen elektřiny.

Třetím bodem jednání byla výměna názorů k energetické bezpečnosti a odolnosti Ukrajiny a Moldavska. Ministři potvrdili strategický význam jejich postupné integrace do vnitřního trhu EU s energií. Integrace obou zemí má zásadní význam pro stabilitu regionu i energetickou bezpečnost celé Unie. Vyžaduje však soustavnou politickou, finanční a technickou podporu, včetně investic do infrastruktury, synchronizace sítí a posílení regulačních rámců.

 

Zdroj: MPO