Na závěrečné Radě pro spravedlnost a vnitro za estonského předsednictví ministři spravedlnosti schválili obecný přístup ke dvěma legislativním návrhům (nařízení a směrnice) k využití systému ECRIS ve vztahu k občanům třetích států. Návrh počítá s vytvořením tzv. centrální systému ECRIS-TCN pro identifikaci případných členských států, v nichž mělo dojít k dřívějšímu odsouzení občana třetího státu, a to za pomoci funkce hit/no hit. Dožadující členský stát by pak měl identifikovaným členským státům zaslat žádost o informace o odsouzeních prostřednictvím stávajícího decentralizovaného systému ECRIS. Stávající systém ECRIS fungující od r. 2012 sice teoreticky umožňuje výměnu informací i ve vztahu k občanům třetích států, nicméně vzhledem k absenci funkcionality koncentrující všechny informace na jednom místě (na rozdíl od občanů EU, u nichž se informace koncentrují v členském státu, jehož jsou občané), není v praxi efektivní. „Rozšíření systému účinné výměny informací o odsouzeních, který nám už funguje na občany EU, i na občany třetích států, je logickým a důležitým krokem k posílení bezpečnosti v Evropské unii. Není možné, aby se někdo vyhnul své trestní minulosti jednoduše tím, že se přestěhuje do jiného členského státu.“, uvedl k tomu ministr Pelikán.

Dále ministři schválili obecný přístup k návrhu nařízení, které by mělo posílit přeshraniční spolupráci a výkon zajišťovacích a konfiskačních příkazů. Nařízení by mělo nahradit existující rámcová rozhodnutí v této oblasti a zavést efektivnější mechanismus spolupráce mezi členskými státy při zohlednění vývoje v této oblasti v členských státech i na půdě Evropské unie. Mělo by se jednat o důležitý nástroj zejména k potírání finanční kriminality a v boji proti financování terorismu.

V odpoledním bloku ministři diskutovali některé problematické aspekty aktuálně projednávaných návrhů v oblasti civilního práva. Konkrétně se věnovali jednak otázce vhodného nastavení mechanismu uznávání rozhodnutí ve věcech rodičovské zodpovědnosti v rámci přepracovávaného znění nařízení Brusel IIa. Jednoznačně se shodli na potřebě zjednodušení pravidel pro uznávání a zrušení institutu prohlášení vykonatelnosti (exequatur), ovšem mnoho z nich zdůraznilo potřebu zachování přiměřených záruk pro ochranu práva na spravedlivý proces. Konkrétní podoba bude muset být diskutována ještě na expertní úrovni. Dále pak řešili vybrané otázky navrhované směrnice o insolvenci, restrukturalizaci a druhé šanci, a to 1. možnost zavedení testu životaschopnosti dlužníka pro vyloučení přístupu k rámcům pro preventivní restrukturalizace dlužníkům, ohledně nichž není dána vyhlídka na životaschopnost, 2. mechanismus cross-class cram down spočívající v možnosti soudu schválit restrukturalizační plán, ačkoliv nebylo dosaženo požadované většiny hlasů v jedné nebo více hlasujících skupinách věřitelů a 3. druhou šanci pro poctivé podnikatele, v rámci níž by měla být stanovena jednotná doba pro oddlužení. Většina států plédovala pro vyšší míru flexibility a zohlednění národních specifik, mnohé zmiňovaly konkrétní problematické body. Nalézt společnou shodu v těchto otázkách tedy rozhodně nebude jednoduché.

Pracovní oběd byl věnován diskusi o výzvách a možnostech budoucí e-Justice a identifikaci priorit v této oblasti pro nadcházející období.

Ministr Robert Pelikán po skončení jednání hovořil také se zástupci českých médií v Bruselu (rozhovor pro Č Ro a ČTK).