Na závěrečné Radě pro spravedlnost a vnitro za slovenského předsednictví ministři spravedlnosti završili déle než tři roky trvající diskuse týkající se návrhu směrnice o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (tzv. PIF směrnice). Přes počáteční velmi rozdílné názory mezi členskými státy a Evropským parlamentem se nakonec podařilo dosáhnout shody nad textem návrhu, včetně dosud otevřené zásadní otázky zahrnutí podvodů v oblasti DPH do rozsahu působnosti směrnice PIF a tím i do působnosti Úřadu evropského veřejného žalobce, který by měl být nově zřízen. „Povedlo se nám uzavřít jasnou dohodu na směrnici, která harmonizuje pravidla pro trestní postih podvodů týkajících se evropských peněz“, uvedl  ministr Pelikán. Působnost ohledně podvodů na DPH bude nicméně limitována pouze na skutečně nejzávažnější podvody na DPH překračující prahovou hodnotu 10 miliónů Euro. Tuto limitaci požadovala také Česká republika. „Zahrnutí přeshraničních podvodů na DPH nad 10 milionů eur je správné rozhodnutí. Postihuje podvody, které těží z jednotného trhu a je tedy logické stíhat takové jednání na evropské úrovni“, doplnil ministr Pelikán.  

Ministři dále vyjádřili širokou podporu zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce, existují nicméně ještě některé dílčí otázky, které budou dále diskutovány na expertní úrovni. Cílem je dokončit vyjednávání v nadcházejícím půl roce za maltského předsednictví. Několik členských států jako např. Švédsko však indikovalo, že nepočítají s podporou návrhu. Vzhledem k potřebě jednomyslného souhlasu všech členských států to bude zřejmě mít dopad na další procesní postup – velmi pravděpodobně se návrhem budou zabývat i premiéři v rámci jednání Evropské rady ve snaze nalézt společný konsensus.

V rámci odpoledního bloku byla hlavním tématem úprava obchodování s digitálním obsahem v rámci EU. Předložený návrh směrnice by měl harmonizovat pravidla pro poskytování digitálního obsahu, a to zejména prostředky nápravy v případě nesouladu poskytnutého digitálního plnění se smlouvou. Tato iniciativa by měla zvýšit důvěru spotřebitelů v Evropské unii v oblasti, která zatím není regulována. Ministři diskutovali určité důležité koncepční otázky návrhu. Převážná část ministrů doporučila zaměřit rozsah směrnice primárně na digitální obsah a nikoliv též na zboží se zabudovaným digitálním obsahem. Na zboží s digitálním obsahem by se měla vztahovat standardní pravidla týkající se hmotného zboží. V rámci diskuse o možném protiplnění za poskytnutý digitální obsah se ministři klonili spíše k tomu, aby to bylo limitováno na osobní údaje, i když bylo několik hlasů, které upozornily, že i jiné údaje mohou mít ekonomickou hodnotu. Ministři dále podpořili, aby bylo možné se odchýlit od objektivních kritérií posuzování souladu se smlouvou, a to za předpokladu, že o tom byl spotřebitel informován (např. si koupil levnější digitální obsah s vědomím jeho horší kvality).