Prvním bodem jednání byla příprava nadcházejícího zasedání Evropské rady, které se uskuteční 23. a 24. října v Bruselu. Ministři diskutovali o návrhu závěrů, které se věnují  mimo jiné pokračující podpoře Ukrajiny, situaci na Blízkém východě, evropské obraně a bezpečnosti, konkurenceschopnosti, bydlení, migraci a vztahům s Moldavskem. Česko v diskuzi podpořilo silnou a koordinovanou podporu Ukrajiny včetně vojenské, finanční i rekonstrukční pomoci, a zároveň vyzvalo k dalšímu posilování sankčního tlaku vůči Rusku. V oblasti obrany Česko ocenilo práci na posílení evropské obranné připravenosti při zachování úzké komplementarity s NATO. V ekonomických otázkách ministr Dvořák zdůraznil nutnost zvyšování konkurenceschopnosti evropských podniků, odstraňování bariér na vnitřním trhu a snižování administrativní zátěže. Česko rovněž podpořilo vyvážený přístup ke klimatickým cílům, zajištění dostupného bydlení a rozvoj efektivní migrační politiky se silnou vnější dimenzí.

„Naším cílem je, aby Evropa byla silná, jednotná a konkurenceschopná. Musíme pomáhat Ukrajině, bránit se dezinformacím i přetížení byrokracií, která dusí evropské podniky. Zároveň chceme, aby klimatické a sociální cíle byly realistické a proveditelné pro všechny členské státy. Evropa musí být bezpečná, svobodná a prosperující,“ uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák.

Druhým bodem jednání byla debata o podobě víceletého finančního rámce (VFR) po roce 2027. Ministři se zaměřili na délku a strukturu rozpočtu EU, jeho flexibilitu i podporu konkurenceschopnosti a inovací. Česko podpořilo zachování sedmiletého rozpočtového období, které přináší stabilitu a předvídatelnost, a zároveň zdůraznilo potřebu geografické vyváženosti při rozdělování prostředků i větší přehlednost a efektivitu rozpočtu.

„Chceme, aby evropský rozpočet byl stabilní, přehledný a férový. Musí podporovat inovace a konkurenceschopnost v celé Unii, ne jen v několika regionech,“ řekl ministr Dvořák.

Třetím bodem jednání bylo pokračování slyšení v rámci řízení podle článku 7 odst. 1 Smlouvy o EU s Maďarskem, které se týká dodržování hodnot Unie a zásad právního státu. Česko v debatě potvrdila svůj dlouhodobý důraz na ochranu právního státu, demokracie a základních svobod ve všech členských státech.

„Právní stát je jedním ze základních pilířů evropské spolupráce. Pokud mají občané mít důvěru v Evropskou unii, musí si být jisti, že stejné principy platí pro všechny – bez ohledu na velikost nebo politickou orientaci členského státu,“ okomentoval ministr.

Čtvrtým bodem jednání byla zpráva o pokroku v agendě zjednodušování evropské legislativy. Ministři diskutovali o dosavadním vývoji šesti balíčků návrhů (tzv. omnibusů), které se zaměřují mimo jiné na zemědělství, investiční nástroje, obranu či chemickou legislativu. Česko dlouhodobě podporuje úsilí o snižování regulatorní a administrativní zátěže, která brzdí hospodářský růst a komplikuje činnost podniků i členských států.

„Evropská unie musí přestat zahlcovat sama sebe nadměrnou regulací. Každý nový předpis by měl vzniknout až poté, co vyhodnotíme, zda ta stávající pravidla skutečně fungují. Potřebujeme Evropu, která dává lidem i firmám prostor dýchat a růst,“ doplnil ministr Dvořák.

V rámci pracovního oběda ministři diskutovali o připravované iniciativě Evropského demokratického štítu, jejímž cílem je posílit ochranu demokracie, mediální gramotnost a odolnost evropských společností vůči dezinformacím a zahraničním vlivům. Česko v debatě podpořilo přijetí opatření, která zvýší transparentnost demokratických procesů, posílí strategickou komunikaci veřejných institucí a zajistí pluralitní a svobodné mediální prostředí.

Ministr Dvořák během diskuze současně poukázal na fakt, že: „Musíme hledat taková řešení, která budou bránit demokracii demokratickými nástroji, a která nenaruší základní lidská práva a svobody. Demokratický štít musí být symbolem jednotné a sebevědomé Evropy.“

V části „Různé“ informovaly rakouská ministryně Claudia Plakolm a slovinská státní tajemnice Neva Grašič o svých nedávných cestách do zemí západního Balkánu v kontextu rozšiřování EU. Ministři se rovněž seznámili s informací Nizozemska, které zdůraznilo zásadní význam dodržování přednosti práva EU a ochrany základních práv a svobod všech občanů a menšin a konečně vyslechli informaci Francie, Rakouska a Nizozemska k zajištění respektu k evropským hodnotám ze strany subjektů, které čerpají unijní finanční prostředky, a k posílení boje proti všem formám nenávisti včetně antisemitismu a rasismu.

Zdroj: Úřad vlády ČR