Jednostranné vyhlášení samostatnosti Kosova z roku 2008 neodporuje principům mezinárodního práva. To je závěr dlouho očekávaného posudku, který ve čtvrtek 22. července 2010 zveřejnil Mezinárodní soudní dvůr se sídlem v Haagu. Soudci se na něm shodli poměrem hlasů 10 ku 4.

Přestože posudek má pouze poradní charakter, může ovlivnit další vývoj vztahů mezi Srbskem a Kosovem a zároveň celkovou situaci na Balkáně. Zatímco v kosovské Prištině zavládl optimismus, bělehradští představitelé rozhodnutí soudu kritizovali a zopakovali, že „Srbsko nikdy neuzná vyhlášení samostatnosti Kosova“, které stále považuje za historickou součást svého území.

I přes tato ostrá vyjádření považuje EU zveřejnění posudku za začátek nových vztahů a doporučuje oběma stranám hledět do budoucnosti. „Budoucnost Srbska leží v Evropské unii, stejně jako budoucnost Kosova leží v Evropské unii... Unie je proto připravena napomoci jednáním mezi Bělehradem a Prištinou. Tato jednání by měla podpořit jejich vzájemnou spolupráci, posunout je na cestě do Evropy a zlepšit životní podmínky tamních obyvatel,“ prohlásila vysoká představitelka EU pro zahraniční politiku Catherine Ashtonová. Její prohlášení je o to významnější, že se na něm dohodla celá sedmadvacítka, včetně těch členských zemí, které nezávislost Kosova dosud neuznaly.

Potřebu aktivního přístupu EU ke kosovskému problému potvrdili i ministři zahraničních věcí členských zemí Unie, kteří se v pondělí 26. července sešli v Bruselu na pravidelném zasedání Rady pro zahraniční věci. K dálším bodům jednání patřila aktuální situace na Blízkém východě, stejně jako situace v Sudánu před blížícím se referendem v lednu 2011 o možné samostatnosti jižní části země. V návaznosti na rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN a Evropské rady z června 2010 pak ministři schválili doplňující sankce EU vůči Íránu, které mají Teherán přimět k návratu za jednací stůl o jeho jaderném programu.

Českou republiku na schůzce zastupoval první vicepremiér a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg.

_{Foto: Rada EU}