Předsedkyně Evropské komise vyzvala začátkem března členské státy EU, aby urychleně a výrazně zvýšily své výdaje na bezpečnost a obranu EU, mimo jiné i prostřednictvím nového specializovaného obranného nástroje ReArm Europe s navrhovanou alokací až 150 mld. eur. Ten by měl členským státům poskytovat půjčky ručené rozpočtem EU. Finanční prostředky mají být využity v prioritních oblastech, kterými jsou protivzdušná a protiraketová obrana, dělostřelecké systémy, střely a munice, bezpilotní letouny a systémy proti bezpilotním letounům, ochrana kritické infrastruktury nebo oblasti kybernetiky a umělé inteligence.

„Vzhledem k současné geopolitické situaci je zvýšení výdajů na obranu nezbytné. Ale zároveň musíme posuzovat naši okamžitou potřebu v co nejkratším čase zvýšit výdaje na obranu i v kontextu dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. Nesmí se stát, že krátce poté, co začal platit nový rámec fiskálních pravidel EU, by přišlo rozvolňování této úpravy. Nemůžeme riskovat ztrátu důvěry finančních trhů,” řekl ministr financí Zbyněk Stanjura s tím, že bude nutné ještě dořešit mnoho otázek, například jak se bude zvyšování obranných výdajů a případné půjčky na nákupy obranného materiálu posuzovat z pohledu pravidel rozpočtové odpovědnosti nebo na jak dlouho, v jakém rozsahu a na jaké výdaje by se mělo státům tolerovat překročení limitů pro zdravé veřejné finance. 

Rada ECOFIN dnes dosáhla politické shody o novele směrnice o správní spolupráci v oblasti daní (DAC9), která úzce souvisí se směrnicí o tzv. 2. pilíři dohody OECD z roku 2022. Druhý pilíř obsahuje pravidla omezující přesouvání zisků velkých nadnárodních společností mezi zeměmi a zajišťuje globální minimální úroveň zdanění pro nadnárodní skupiny podniků a velké domácí skupiny v EU. Účinným provedením směrnice se omezí „soutěž” o co nejnižší daně z příjmu právnických osob. Minimální sazba daně ze zisků velkých nadnárodních skupin nebo společností s celkovým ročním obratem nejméně 750 mil. eur nebude smět klesnout pod 15 %. Na základě DAC9 bude zaveden jednotný formulář Globálního informačního přehledu, který budou firmy podávat pouze jednou, a to na centrální úrovni za celou skupinu v rámci EU. Zavede se také systém pro výměnu informací mezi jednotlivými státy. Dnešní dosažení politické dohody znamená konec legislativního procesu, následovat budou již jen práce právníků-lingvistů před formálním schválením a zveřejněním v Úředním věstníku.  

Dalším důležitým bodem jednání Rady ECOFIN byla debata o způsobu, jak zvýšit konkurenceschopnost EU a omezit byrokracii zatěžující podnikání. Debatovány byly návrhy, které obsahují legislativní balíčky Omnibus I a Omnibus II předložené v únoru Evropskou komisí. Balíček Omnibus I představuje návrhy na zjednodušení a snížení regulatorní zátěže pro soukromý sektor, a to v oblasti podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD), v nařízení EU o taxonomii, ohledně náležité péče podniků v oblasti udržitelnosti (CSDDD) a v mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). V praxi by to znamenalo odložení druhé a třetí vlny podávání zpráv podniků o udržitelnosti o dva roky, což by se týkalo velkých podniků a skupin a kótovaných malých a středních podniků. Dalším návrhem je, aby povinnost podávat zprávy o udržitelnosti platila pouze na velké podniky, které mají více než 1000 zaměstnanců (dosud 250 zaměstnanců), a současně buď jejich roční čistý obrat překračuje 50 mil. eur (cca 1,2 mld. Kč) nebo hodnota aktiv přesahuje 25 mil. eur (cca 620 mil. Kč). Návrh by tak v případě České republiky snížil počet podniků s povinností podávat zprávy o udržitelnosti v příštím roce zhruba na desetinu – z původních zhruba 2000 podniků by tak mělo zveřejňovat tuto zprávu odhadem jen 250. Balíček Omnibus II – Investiční omnibus navrhuje revize v evropském programu InvestEU, hlavního nástroje pro soukromé i veřejné investice v prioritních oblastech jako je digitalizace, čisté technologie a inovace. O balíčcích Omnibus I a Omnibus II se povede debata také v rámci nadcházejících jednání Rady ECOFIN tak, aby se podařilo legislativu schválit do konce roku 2025.

„Co na návrhu balíčku Omnibus I za Českou republiku podporujeme, je změna vykazování podle taxonomie EU a zvýšení hranice pro povinné zprávy o udržitelnosti podle směrnice CSRD. To by mělo vést ke značným úsporám v nákladech firem. Navrhujeme k tomu, aby do doby přijetí balíčku Omnibus I nemusely členské státy do svého právního řádu plně transponovat ustanovení směrnice CSRD, což by znamenalo, že by firmy zařazené do druhé a třetí vlny nemusely v době před uvedenými změnami zelený reporting povinně vykazovat a navrhujeme, aby bylo v tomto případě pozastaveno řízení pro porušení Smlouvy (tzv. infringement),“ vysvětlil pozici ČR pro další vyjednávání ministr financí Zbyněk Stanjura.  

Zdroj: Ministerstvo financí ČR