„Evropská komise vyhodnotila námi navrženou dráhu čistých výdajů jako důvěryhodnou. Schválený plán nám umožní naplňovat priority vlády, zejména posílit investice, růst a současně zůstat mezi rozpočtově odpovědnými zeměmi EU. Jeho přijetí je zároveň důležitým krokem pro projednávání státního rozpočtu na příští rok,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová, která vedla českou delegaci.

Fiskálně-strukturální plán pro ČR

rok	2027	2028	2029	2030
Saldo sektoru vládních institucí (% HDP)	-2,8%	-2,0%	-1,6%	-1,2%

Fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2027 až 2030 počítá s udržením schodků veřejných financí pod hranicí tří procent HDP a s postupným snižováním salda. Konsolidaci mají doprovázet investice podporující dlouhodobý hospodářský růst, bezpečnost a odolnost země. K lepšímu hospodaření mají přispět také efektivnější veřejné výdaje, digitalizace státní správy, omezení šedé ekonomiky a účinnější výběr daní. Díky těmto opatřením by se stav veřejných financí měl v průběhu plánu postupně zlepšovat a veřejný dluh v poměru k HDP zůstat na udržitelné úrovni, přičemž Česká republika zůstane mezi rozpočtově odpovědnými zeměmi EU.

Součástí zasedání bylo také jednání o obecném přístupu Rady k balíčku o tržní integraci a dohledu (MISP), který má podpořit propojení národních kapitálových trhů a efektivnost dohledu. Ministři obecný přístup schválili. Česká republika prosazovala vyvážené podmínky pro menší členské státy a zachování silné role národních dohledových orgánů při rozhodování.

Diskuse se věnovala i aktuálnímu hospodářskému vývoji a dopadům konfliktů na Ukrajině a v Íránu na ceny pohonných hmot v Evropě i ve světě. V této souvislosti ministři projednali iniciativu Rakouska, Německa, Itálie, Portugalska, Španělska a Polska ke zdanění mimořádných zisků ropných společností. Evropská komise, na kterou se šestice zemí obrátila, o návrhu dosud nerozhodla. Česká republika mezitím přistoupila k vlastnímu řešení.„Evropské kolegy jsem informovala, že česká vláda se rozhodla nečekat na společný evropský postup a schválila návrh na mimořádné zdanění nárůstu rafinérských marží. Vysoké ceny pohonných hmot zatěžují české domácnosti, firmy i státní rozpočet. Je proto spravedlivé, aby část mimořádných výnosů rafinérského sektoru pomohla pokrýt náklady, které krize v Česku způsobila,“ vysvětlila ministryně Schillerová s tím, že podle návrhu Ministerstva financí se má daň v Česku uplatňovat v letech 2026 a 2027 a činit 50 procent z nárůstu hrubé marže oproti roku 2025. Pokud se podle ní najde případné evropské řešení, musí respektovat pravomoci členských států a ponechat jim dostatečný prostor pro vlastní opatření. Ke zmírnění dopadů vysokých cen paliv v ČR od 1. do 31. října 2026 opět platí také regulace cen pohonných hmot a snížená spotřební daň z motorové nafty.

Na programu zasedání lucemburské Rady ECOFIN byla rovněž konkurenceschopnost evropského bankovního sektoru. Česká republika podpořila zjednodušení regulatorních pravidel při zachování finanční stability a odpovídající rovnováhy mezi pravomocemi a odpovědností. Ministři se zabývali také plněním národních plánů obnovy a přípravou společných evropských pozic pro nadcházející jednání skupiny G20, Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.

Zdroj: Ministerstvo financí ČR