Budoucnost sociální politiky a zdravotnictví v EU hlavním tématem Rady EPSCO
08.12.2017 / 20:22 | Aktualizováno: 08.12.2017 / 20:27
Ve dnech 7. a 8. prosince 2017 se v Bruselu uskutečnilo zasedání Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO), a to nejprve v části pro zaměstnanost a sociální politiku (7. 12.) a následně v části zdraví (8. 12.). Delegaci ČR vedl v první části zástupce stálého představitele ČR při EU, velvyslanec Jaroslav Zajíček, v části zdraví pak náměstek ministerstva zdravotnictví pro legislativu a právo Radek Policar.
V části pro zaměstnanost a sociální politiku proběhla politická diskuze k Evropskému semestru 2018, kde ministři uvítali podzimní balíček a ocenili důraz na sociální aspekt Evropského semestru, zejména v návaznosti na nedávné přijetí evropského pilíře sociálních práv, jehož principy se promítly do roční analýzy růstu a návrhu společné zprávy o zaměstnanosti. Rada se dále dohodla na obecném přístupu k návrhu směrnice o evropském aktu přístupnosti a přijala závěry ke zvýšení podpory komunitní péče a nezávislého žití. Důležitou částí jednání bylo také přijetí závěrů Rady o budoucnosti práce, reagující na výzvy, které před svět práce staví digitalizace a automatizace výroby.
Tématem pracovního oběda byla podpora přechodu na digitální ekonomiku při zajištění sociální ochrany, kde byla zdůrazněna potřeba přizpůsobit se měnící se situaci na trhu práce. V následující části dosáhli ministři částečného obecného přístupu k návrhu revize nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (v případě dávek dlouhodobé péče a rodinných dávek). Došlo také k jednomyslné shodě nad směrnicí o změně Úmluvy o práci na moři, jež zlepšuje pracovní podmínky námořníků. Jednomyslně byly přijaty závěry o posílených opatřeních ke snižování horizontální genderové segregace ve vzdělávání a zaměstnání a byl vyhodnocen pokrok pokud jde o návrh směrnice o rovnováze pracovního a soukromého života.
Ve druhé části jednání, věnované zdraví, se ministři na úvod věnovali otázkám digitalizace ve zdravotnictví. Rada přijala závěry k e-Health v digitální společnosti směřující k přeshraniční výměně údajů o zdravotní péči v rámci EU a také závěry k přeshraničním aspektům v oblasti snižování škod způsobených alkoholem, které si kladou za cíl krom snižování škod zajistit také podporu nižší spotřeby konzumace alkoholu v členských státech.
Ministři pokračovali diskuzí o farmaceutické politice v EU, resp. o stávající situaci a možnostech řešení do budoucna. V rámci vystoupení ČR uvedl náměstek Policar, že „ČR vnímá potřebu zefektivnění právního rámce na unijní úrovni, tak aby se zlepšila průběžná dostupnost a přístupnost léčiv na trzích všech ČS, a to včetně těch méně ekonomicky atraktivních. Nicméně je nutné respektovat svobodu volného pohybu zboží a služeb. ČR proto vyzývá k opatrnosti a řádné diskusi všech zainteresovaných subjektů.“ Konkrétní příklady problémů, s nimiž se potýkají na národní úrovni, přednesly delegace Řecka a Rumunska. Komise také přítomné seznámila se zprávou vydanou k 10-ti letům platnosti tzv. Pediatrického nařízení, která popisuje jeho fungování a dopady.
V rámci jednání Komise také informovala o zprávě pod názvem „Zdravotní stav v EU“, o „Roční analýze růstu“ a o výstupech z jednání Řídící skupiny pro podporu zdraví, prevenci nemocí a zvládání nepřenosných onemocnění.
V rámci jednání představili zástupci bulharské delegace priority nadcházejícího předsednictví v oblasti zaměstnanosti a sociální politiky i v oblasti zdraví.
