K jednání o Ukrajině se krátce připojil přes videokonferenci i ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Rada následně schválila další balík protiruských sankcí. „Vítáme dnešní přijetí 14. sankčního balíčku. Je třeba vyvinout větší úsilí, abychom zamezili obcházení sankcí. V tomto ohledu podporujeme úplné narovnání sektorových sankcí proti Bělorusku s těmi proti Rusku,“ řekl ve svém vystoupení ministr Lipavský.

Šéf české diplomacie v návaznosti na ruské hybridní útoky zopakoval návrh na omezení pohybu ruských diplomatů a jejich rodinných příslušníků po Schengenském prostoru. „Putin eskaluje, trvá to od jeho inaugurace. Ať už se bavíme o incidentu v Estonsku na řece Narvě, sabotážích v Polsku a ve Spojeném království. Už není žádným tajemstvím, že Česko bylo před dvěma týdny cílem žhářského útoku. Musíme hledat na evropské úrovni maximum možného, jak se bránit proti ruskému imperialismu.“ dodal Jan Lipavský.

Následně ministři mluvili o situaci na Blízkém východě. Ministr Lipavský potvrdil, že Česko podporuje dvoustátní řešení v rámci mírového plánu amerického prezidenta Joea Bidena. 

Unijní ministři poté na pracovním obědě jednali se svými protějšky ze zemí západního Balkánu. Hlavními tématy bylo rozšiřování unie a zahraniční politika včetně podpory Ukrajiny.

Dalším bodem programu byla diskuze o současné situaci v Gruzii v návaznosti na nedávné přijetí zákona o zahraničních agentech. Ministři se zabývali tím, jak by státy sedmadvacítky mohly podpořit gruzínskou občanskou společnost a nezávislosttamních médií. V neposlední řadě proběhla debata o dění v africkém regionu Velkých jezer a  východu Konžské demokratické republiky.

 

Zdroj: MZV