Za podpory Stálého zastoupení České republiky při EU proběhla v úterý 18. května 2010 přednáška o historii a současnosti řádu premonstrátů v českých zemích a v Belgii.

Za účasti stálé představitelky  ČR při EU Mileny Vicenové byla představena historie monastismu, principy a dispozice klášterního uspořádání, historie premonstrátů ve světě a v Čechách, rozkvět a úpadek monastismu ve středověku, peripetie klášterů v době osvícenské a napoleonské a na závěr důsledky rušení klášterů a vykonstruované procesy komunistické moci v Československu v 50. letech minulého století. Zajímavá přednáška byla doplněna ochutnávkou klášterního piva, které premonstráti v Belgii dodnes vaří.

Monasticismus má své kořeny v 5. století, kdy sv. Benedikt z Nursie formuloval první zcela závazné zásady psané řehole, zahrnující slib poslušnosti a slib stálosti. Klášterní obec v jeho pojetí sloužila jako rodina a jejím hlavním úkolem byla společná modlitba. Clunyjská reforma kolem roku 1000 výrazně zpřísnila řádová pravidla.

Zakladatelem řádu premonstrátů byl Norbert z Xanten. Roku 1115 se obrátil na víru poté, co přežil pád z koně, a roku 1120 založil nový řád premonstrátů (v místě zvaném Pratum Monstratum, dnes Prémontré). Norbert vytvořil svůj řád „bílých bratrů“ na základě řehole sv. Augustina na mnohem přísnějším základě, než bylo pro jeho dobu obvyklé, zároveň však Norbert kladl mnohem větší důraz na vztahy mezi jednotlivými mnichy v rámci řádu.

Záhy přicházejí premonstráti i do Čech, už roku 1140 vzniká jejich první klášter v Čechách na Strahově. Během dalších 70 let přibývá v Čechách dalších 12 premonstrátských klášterů, mužských i ženských.

Ve středověku sice řády zejména díky pozemkovému vlastnictví výrazně bohatnou, zároveň však přichází úpadek řádového života, způsobený jednak kompetenčními spory a odklonem od původních hodnot a jednak nastupující reformací.

Roku 1627 proběhla translace těla sv. Norberta z Magdeburgu do Prahy a v témže roce byl sv. Norbert prohlášen českým patronem. Dnes odpočívá sv. Norbert na Strahově. V 18. století se premonstráti zapisují do české historie díky prolomení monopolu jezuitů na vzdělávání a z jejich řad vzešla celá řada významných myslitelů, mezi nimi například vynálezce bleskosvodu Prokop Diviš.

Osvícenské reformy na konci 18. století přinesly rušení klášterů, včetně tří premonstrátských. Mnohem větší zásahem do premonstrátských opatství ale přinesla francouzská revoluce, roku 1790 byl zrušen klášter v Prémontré a byl přeměněn na továrnu, podobně jako mnoho dalších. Po roce 1835 zbývá v Evropě jen devět mužských a šest ženských klášterů, všechny mužské v tehdejším Rakousku.

V průběhu 19. století jsou některé kláštery znovu obnoveny, dalším dramatickým zásahem do historie premonstrátů je až nástup komunismu v českých zemích. V roce 1950 byly zrušeny kláštery a přední premonstrátští činovníci byli odsouzeni ve vykonstruovaných procesech k trestům dlouholetých žalářů za „velezradu a špionáž“. Po roce 1989 byly premonstrátské kláštery opět obnoveny.