Strukturální reformy jako hlavní výzva marockého rozpočtu pro rok 2017: podpora domácí kožedělné výroby a expanze zemědělského sektoru jako jedny z nich.
13.12.2016 / 14:46 | Aktualizováno: 13.12.2016 / 14:52
Hlavními ekonomickými prioritami marockého vládního kabinetu bude v roce 2017 urychlení strukturálních změn a transformace národní ekonomiky s důrazem na posílení průmyslového exportu Maroka do zahraničí. Překvapením není ani další záměr v podobě konceptu utužení marocké konkurenceschopnosti zejména na africkém, blízkovýchodním a evropském trhu (potažmo dalších), podpora investic směřujících do soukromého sektoru, zlepšení podmínek panujících v podnikatelském prostředí a reformy zaměřené na finanční sektor - včetně očekávaného spuštění islámského bankovnictví v zemi.
Maroko se také v krátkodobém horizontu chystá zaměřit na změny v oblasti národního vzdělávání (např. financování státních školicích center odborné profesní přípravy – letecký průmysl, řemesla aj.). V tomto ohledu bude marocká vláda usilovat o naplnění dohody se CGEM (fr. La Confédération Générale des Entreprises du Maroc) hájící zájmy podnikatelského sektoru: mezi lety 2017-19 by mělo být vytvořeno celkem 250 tisíc nových pracovních míst.
Plánem ministerského předsedy Abdelillah/a Benkirane/ho, resp. jím vedené nové vlády, bude snížení schodku státního rozpočtu ze stávajících 3,6% na 3% v roce 2017; dle četných komentářů však tento záměr nevychází z reálných očekávání. Odhady některých analytických předpovědí zaměřených na region MENA ponechávají skutečnou výši schodku marockého státního rozpočtu ve výši 4% HDP (za rok 2016). Během roku 2017 by mohl mírně klesnout na 3,8% HDP, resp. 3,2% HDP v horizontu roku 2020. Inflace se, oproti očekáváním analytického prostoru, drží na 1,7% (v porovnání s předpovídanými 2,3%).
Schválený objem výdajů marockého státního rozpočtu pro rok 2017 počítá s uvolněním 395,8 mld MAD (v přepočtu cca 40 mld USD) ze státní kasy, což v porovnání s rozpočtem pro rok 2016 představuje nárůst ve výši 1,8%. Celkové výdaje vyhrazené na podporu investic by měly meziročně vzrůst o 3,6% na 190 mld MAD (v přepočtu cca 20 mld USD), z toho 28,7 mld MAD (v přepočtu cca 3 mld USD) výhradně do sektoru dopravní infrastruktury a 11 mld MAD (v přepočtu cca 1,2 mld USD) pro obnovitelné zdroje energie.
Stát naopak očekává příjmy ve výši 370,6 mld MAD (v přepočtu cca 38 mld USD), což značí v porovnání s rokem 2016 mírný optimismus v podobě meziročního nárůstu ve výši 1,6%, bude-li HDP trvale růst a podaří-li se úspěšně dotáhnout chystané legislativní změny spojené s efektivním výběrem daní.
Jednou z výzev, k nimž se bude muset marocký vládní kabinet v roce 2017 postavit čelem, je zejména zpomalení ekonomického růstu země, mj. v návaznosti na slabé výnosy zemědělského roku 2015/16 a marocké domácí průmyslové výroby zejména během 2. čtvrtletí 2016. Svou pozornost také cíleně zaměří na (navzdory předchozím očekáváním) pomalejší vývoj v odvětví tradiční marocké kožedělné výroby (s centry ve Fesu či Marrákeši), zemědělských hnojiv či výroby mechanických strojů.
Mgr. Jana Kostrounová, obchodní rada, Velvyslanectví ČR v Rabatu