Bank al-Maghrib současně informovala o zaregistrování tří žádostí o založení islámských bankovních domů pod hlavičkou „Masraf al-Maghrib“ (v českém překladu Marocká banka), dále „Bank al-Maghrib lil tižára wa siná´“ (Marocká banka pro obchod a průmysl) a „Šarika ´áma“ (Veřejná společnost). Celkem sedm žádostí je pak spojeno se založením korporátních bank – jednu z nich podal i marocký Podpůrný a garanční zemědělský fond společně s Islámskou bankou pro rozvoj. Zapojení do marockého islámského bankovnictví plánují i banky ze zálivových zemí, např. Bank al-imárát Dhabí al-wataní (Národní banka emírátu Abú Dhabí), Masraf ar-Raján al-qatarí (Katarská banka pro flexibilní obchod) či Bank al-Islámí Abú Dhabí (Islámská banka Abú Dhabí).

Zájem o sektor islámského bankovnictví dosud, oproti očekáváním, neindikovala marocká Attijariwafa Bank (pozn. partner České exportní banky pro region subsaharské Afriky – viz podepsané memorandum o spolupráci z června 2015).

Islámské bankovnictví stojí na několika pilířích, jimiž se odlišuje od klasického „západního“ bankovnictví, např. úrok (arabsky ribá), je zakázán, jelikož se jedná o garantovaný příjem; veškeré bankovní operace jsou pak označovány jako „bankovní činnost“.

Zvláštní nástroj představuje leasing (idžára), kdy banka koupí a následně pronajme zboží klientovi. Objekt leasingu je majetkem banky (čili pronajímatele), která usiluje o navrácení vloženého kapitálu a dosažení zisku z plateb za pronájem zařízení.

Dalším ze specifik islámského bankovnictví je také provádění platebního styku (hawala) spočívajícího v převodech finančních prostředků bez fyzického pohybu peněz a využití služeb obchodní banky. Zjednodušeně je možné jej definovat jako postoupení pohledávek nebo závazků.

Mgr. Jana Kostrounová, obchodní rada, Velvyslanectví ČR v Rabatu