Ambiciózní marocké plány na poli moderního urbanismu dokládá zejména vize s názvem „Rabat 2030“, jejímž hlavním úkolem je vyřešení problému spojeného s nárůstem populace žijící na rabatském předměstí (dnes již souměstí) Salé a veřejnou dopravou (pozn. mezi Rabatem a Salé aktuálně cestuje 300 tisíc osob denně). Jednu z perspektiv rovněž představuje rozpracování konceptu povrchové, eventuálně podpovrchové dopravy, přičemž prioritou (mj. s ohledem na finanční rozpočet) nyní představuje povrchová kolejová doprava a rozšíření stávající tramvajové sítě v hlavním marockém městě (v první fázi – práce započaté počínaje rokem 2016 – dalších 20 km tramvajových linek). Prvním z cílů je propojení čtvrti Agdal mj. s několika univerzitními instituty či významnými zdravotnickými zařízeními  s jižní částí metropole a zmíněným Salé.

Mezi dalšími prioritami rovněž figuruje propojení centra města s rabatským letištěm (vzdáleném z centra přibližně 15 minut jízdy osobním automobilem) prostředky veřejné dopravy; dále se jedná o výstavbu klasického „smart-city“ v podobě rabatského Technopolis, výstavbu nemocnice v chudší rabatské čtvrti l´Ocean (pozn. zde se mj. nachází základní škola aš-Šuhadá´, s níž Velvyslanectví ČR v Rabatu úzce spolupracuje; výhledově by zde měla také stát obdoba londýnského ruského kola London´s Eye) či budovu nového rabatského divadla projektovaného světoznámou architektkou iráckého původu Zahá Hadíd.

Rabatští radní jsou také aktuálně nakloněni navázání partnerství s dalšími metropolemi zemí, které mají v Maroku své diplomatické zastoupení, což by otevřelo dveře k další spolupráci v konkrétní oblasti lidské činnosti (kulturní, vědecká, ochrana přírody, turistický ruch). I na tomto poli nepochybně existuje prostor pro případné prohloubení česko-marockých vztahů.


Mgr. Jana Kostrounová, obchodní rada, Velvyslanectví ČR v Rabatu