Zmíněná čísla tak ostře kontrastují zejména se sektorem služeb, který mezi lety 1999-2014 dokázal naopak vytvořit nových 84 500 pracovních míst díky 36,8% z celkového objemu všech národních investic (1998-2007), resp. 45,6% (1998-2014).

V rámci srovnání těchto cifer se sektorem marockého zemědělství čini pokles celkového objemu investic do zemědělství 13% (1997-2008), resp. 7,3% (2008-14).

Tato čísla oficiálně představená Ahmad/em al-Halímí/m z Vysokého komisariátu pro plánování, svědčí o naplňování ambiciózního plánu vyhlášeného královským palácem v roce 2008. Zmíněná vize udržitelnosti venkovských regionů, zároveň rozvoj ekonomiky a služeb, resp. dosavadní naplnění zmíněné strategie je pro královský palác a Ministerstvo zemědělství úspěchem.

Na sektoru zemědělství je dnes přímo závislých 9 milionů Maročanů (z celkové populace země dosahující téměř 34 milionů). V okamžiku, kdy bude zmíněný program definitivně ukončen (oficiálně 2018, s jeho kompletním vyhodnocením se počítá v roce 2020), by v marockém zemědělství měly pracovat jenom 3 až 4 miliony obyvatel.

Plán na podporu marockého zemědělství s názvem „Zelené Maroko“ (fr. Maroc Vert) vyhlášený králem Muhammad/em VI. pro roky 2008-18 s cílem podpořit 700 – 900 zemědělských projektů v souhrnné výši 110 až 150 mld MAD (tj. 11, resp. 15 mld EUR), představoval dosud největší finanční injekci do sektoru marockého zemědělství, přičemž za období 2008-15) bylo proinvestováno celkem 96 mld MAD (tj. 9,6 mld EUR). Program „Zelené Maroko“ by měl přispět k navýšení marockého zemědělského exportu, počítá se s jeho nárůstem o 340% (v roce 2020) oproti roku 2008/09.

Stávající marocká národní zemědělská strategie je rozdělena do dvou pilířů: 1) moderní zemědělství a obdělávání dosud nekultivovaných ploch, 2) tzv. solidární zemědělství spojené s tzv. nezvýhodněnými regiony (horské oblasti, oázy či místa, kde se náchází méně úrodná půda). Pomyslnou „lokomotivou“, která žene marocké zemědělství kupředu, je dle této strategie soukromý sektor; investice putují mj. do rozvoje sluneční a větrné energie či bioplynu.

Rozvoj „klasických“ zemědělských komodit se v případě Marockého království týká především cereálií, citrusových plodů, ovoce a zeleniny, oleje, mléka, červeného a bílého masa.

Ad1) Cereálie (v milionech ha): 2008/09 výnosy ve výši 5,3 milionů tun, pro rok 2020 je počítáno s 4,2 miliony tun, tj. kýžený pokles by měl dosáhnout 22%. Celkové investice do této oblasti jsou vyčleněny do výše 11 mld MAD (cca 1,1 mld EUR). Jedná se o jediný sektor, ve kterém je Maroko nuceno k rozsáhlému importu ze zahraničí (podle sklizně se jedná o 20-70 procent domácí spotřeby) a rádo by tuto závislost snížilo. Jejich dovoz totiž představuje více než třetinu v celkovém dovozu potravinářských produktů a výrobků.

Ad2) Citrusy: celková investice 9 mld MAD (cca 900 milionů EUR); z 84 tis. ha (v roce 2008/09) na 128, tj. nárůst o 52%, kýžené navýšení produkce ze 1,5 na 3,8 (mil. tun), tj. o 148% v roce 2020.

Ad3) Ovoce a zelenina: celková investice 9 mld MAD (cca 900 milionů EUR); z 357 tis. ha (v roce 2008/09) na 501 tis. ha (2020), tj. kýžený nárůst o 76% a zvýšení produkce o 280% (v milionech tun).

Ad4) Olej: celková investice 17 mld MAD (cca 1,7 mld EUR); ze 730 tis. ha (2008/09) na 1 286 tis. ha (2020), tj. plánovaný nárůst o 40% a zvýšení produkce z 1 milionu tun na 4 (tj. o 142%).       

V souvislosti se zveřejněnými statistikami týkající se dosavadního průběhu nadále pokračujících zemědělského programu „Zelené Maroko“ ministr zemědělství Azíz Achanúš uvedl, že podíl jeho rezortu na marockém HDP vykazuje trvalý roční růst ve výši 7,7%; v roce 2015 dosáhl 118 mld MAD (tj. cca 12 mld EUR) v porovnání s rokem 2008 a tehdejšími 75 mld MAD (tj. cca 8 mld EUR).

 

Mgr. Jana Kostrounová, obchodní rada, Velvyslanectví ČR v Rabatu