Hlavním příčinou zmíněného jevu je extrémní sucho zejména na podzim 2015 (srovnatelné s krizovými roky 1995 a 2007); od října 2015 do začátku února 2016 na marockém území téměř vůbec nepršelo. Dle údajů zveřejněných marockým Ministerstvem zemědělství na území severoafrického království spadlo pouhých 43% obvyklých srážek; jedná se o nejhorší situaci za posledních 30 let, přičemž teplota se držela o 2 až 3 stupně Celsia nad průměrem. Dopad zmíněných meteorologických jevů odnáší nejhůře právě obilniny, které spotřebují velké množství vody. V případě Maroka je až 85% všech pěstovaných obilnin zcela závislých na dešti, pro mnohé (zejména drobné) zemědělce jsou jiné formy zavlažování velmi často finančně nedostupné.

Rezort marockého ministra zemědělství Aziz/e Akkhanouch/e zároveň odhaduje, že nadcházející sklizeň, která začne v srpnu 2016, přinese 1,9 mil. tun pšenice pro výrobu hladké mouky; dále 870 tisíc tun tvrdé pšenice a zhruba 630 tisíc tun ječmene. V celkovém souhrnu zmíněných zemědělských plodin se jedná o cca třetinový pokles v rámci meziročního srovnání s předcházejícím agrárním rokem. Dopad neúrody je závažný mj. díky skutečnosti, že tvrdá pšenice a ječmen jsou často užívány jako krmná směs pro zemědělská zvířata, což přináší další komplikaci v podobě snížení produkce mléka.

Od února 2016 v zemi již několikrát silně pršelo (pozn. některé oblasti zasáhly přívalové srážky), pokles srážek však v rámci meziročního srovnání dosahuje 40 až 60%. Nicméně zde existuje mírný optimismus: zkáze se vyhnuly plodiny, které vykazují vyšší míru odolnosti vůči neobvykle vysokým teplotám, než na jaké jsou zvyklé. Zachráněna by dle odhadu měla být úroda ovoce a zeleniny; ovocnáři dokonce očekávají navýšení výnosů o 15%; celkem 7% nárůst pak mají dle agrárních propočtů marockých expertů vykázat citrusy a 24% nárůst je očekáván u oliv (souhrnně zelených i černých).

 

Mgr. Jana Kostrounová, obchodní rada, Velvyslanectví ČR v Rabatu