1. 5. 1909, Vranov nad Topl'ou, Slovensko – 19. 3. 1977, Bratislava, Slovensko

Pocházel z rolnické rodiny; po absolvování gymnázia vystudoval v l. 1928-32 PrF UKom, následně pracoval jako advokátní koncipient v Bratislavě. Již od dob vysokoškolských studií se angažoval v levici tehd. sociální demokracie, byl členem Sdružení sociálně-demokratických akademiků, zúčastnil se také světových setkání soc. mládeže v Ženevě (1936) a v USA (1938). Po vzniku Slovenského štátu byl opakovaně internován, v l. 1941-42 pracoval jako právník ve Slovenské bance a později jako ved. sladovny v Nitře. Již tehdy také udržoval kontakty s některými předáky KSS včetně G. Husáka aj. Ďuriše. Aktivně se zúčastnil SNP, byl vedoucím úředníkem povstaleckého pověřenectva pro vnitřní záležitosti, náležel také k iniciátorům sloučení sociální demokracie s KSS. Po osvobození se stal pověřencem pro sociální péči (1946-47), později pověřencem průmyslu a obchodu, v l. 1949-51 byl pověřencem výživy. Byl také členem předsednictva SNR a do r. 1953 členem ÚV KSS a poslancem NS. V l. 1951-55 byl podnikovým ředitelem cukrovaru v Sládkovičovu, 1955-59 ředitelem Ústřední správy státního majetku při pověřenectvu zemědělství. V l. 1959-68 pracoval v Ústavu státu a práva SAV v Bratislavě.

V lednu 1969 byl jako slovenský „kádr“ přijat do diplomacie a od září t. r. působil jako velvyslanec v Maroku. Z Rabatu byl vzhledem k neuspokojivému vedení ZÚ a také zdravotním obtížím odvolán předčasně v září 1972 a v lednu 1973 z FMZV odešel do výslužby.

(Zdroj: Diplomacie Československa, Díl II, Academia)