28. 7. 1921, Rokycany – 17. 5. 1997, Mirošov u Rokycan

Vyrůstal v rodině sociálně-demokraticky orientovaného úředníka, účastníka protiněmeckého odboje. Vystudoval reálné gymnázium v Rokycanech (maturita 1940) a následně abiturientský kurs při obchodní akademii v Plzni, v l. 1941-45 pracoval jako překladatel v pobočce Škodových závodů v Hrádku u Rokycan. V l. 1945-48 vystudoval PrF UK (JUDr. 1948), pak působil jako referent v podniku ZO Ferromet v Praze a 1949-50 jako referent ve Škodových závodech v Plzni. Již od r. 1947 byl členem KSČ a v l. 1950-53 byl politickým tajemníkem na nedávno založené VŠ strojní a elektrotechnické v Plzni.

V l. 1953-54 byl zařazen do čs. mise v rámci repatriační komise v Koreji a od dubna 1954 až do předčasného penzionování v létě 1977 působil v čs. diplomacii. Kariéru začínal v tehdejším ABO, mezi červencem 1955 a červnem 1960 byl velvyslaneckým radou na ambasádě v Londýně, kde zastupoval J. S. Hájka a M. Galušku. V l. 1960-62 byl zástupcem ředitele 5., britského odboru, od října 1962 do června 1965 zastával funkci velvyslance v Maroku. Po návratu z Rabatu působil jako velvysl. v 9., blízkovýchodním odboru ministerstva a od července 1970 do listopadu 1975 zastával úřad velvyslance v Indonésii, jenž byl – jako první titulář Československa – současně akreditován i v Austrálii. Po návratu pracoval krátce v 7., asijském odboru a následně jako velvyslanec v Čs. společnosti pro mezinár. styky. K 31. 7. 1977 musel vzhledem k onemocnění odejít do invalidního důchodu. Dožil v ústraní v pražském Karlíně.

(Zdroje: Archiv MZV ČR, Diplomacie Československa, Díl II, Academia)