8. 2. 1887, Plzeň – 12. 9. 1952, New York, USA

Absolvoval reálku a obchodní akademii v Plzni (1905), poté studoval ještě národní hospodářství na Haute École Politique v Paříži a také orientální jazyky. Od r. 1906 pracoval u filiálky Živnobanky v Pardubicích, 1. 1909 – II si prohluboval praxi u banky Crédite Lyonais. Po návratu pracoval až do poč. r. 1920 v Průmyslové bance, v 1. 1915-17 musel sloužit v rak.-uher. armádě. V únoru 1920 vstoupil de čs. Diplomacie a působil tu téměř tři dekády. Začínal jako obchodní ataché na velvyslanectví v Římě, kde pracoval takřka deset let: po krátkém působení v ústředí, v odd. „B“, byl v 1. 1933-36 legačním taj. Velvyslanectví v Jugoslávii.

Od června 1936 byl konzulem v Casablance v tehdejším Francouzském Maroku, kde zůstal i po nacistické okupaci a zapojil se do rodícího se oboje, v důsledku toho přišel ve vlasti o všechen majetek.

Po vzniku MZV vlády v exilu v létě 1940 byl jmenován vedoucím jeho evakuačního a sociálního oddělení, od r. 1942 stál v čele národohospodářského odboru ministerstva a podílel se mj. na vypracování expertiz týkajících se ekonomických důsledků „Mnichova“. Koncem války byl navrhován na funkci prvního vysl. do Sýrie, ale nominace nebyla uskutečněna a po návratu byl zařazen jako ministerský rada opět do národohospodářské sekce obnoveného MZV.

V květnu 1946 byl jmenován vyslancem v Íránu (Persii) se současnou akreditací v Íránu, po komunistickém převratu byl však v červenci 1948 odvolán. Nakonec zůstal v exilu, odjel do Velké Británie a posléze získal (údajně na přímluvu někdejšího místopředsedy čs. vlády P. Zenkla) azyl v USA, kde se také zapojil do aktivit exilových organizací.

Lit.: Jožka PEJSKAR, Poslední pocta. Sv. II Curych 1985. S. 222-223