21. 9. 1929, Nová Ves, okr. Žďár n. Sázavou – 16. 2. 2010, Praha

Pochází z rodiny drobného živnostníka; za okupace se vyučil drogistou a do r. 1949 pracoval v soukromé drogerii v Brně, již r. 1947 vstoupil do KSČ. V l. 1949-53 vystudoval Fakultu mezinár. vztahů na VŠPHV (RSDr. 1953), později, v pol. 60. Let, ještě postgraduálně studoval na Institutu společenských věd při ÚV KSČ, kde se zabýval problémem revoluce v Egyptě (CSc. 1967).

Od července 1953 pracoval téměř nepřetržitě na MZV až do svého penzionování. Kariéru začal v asijském odboru (AO/4), v l. 1954-55 působil v čs. delegaci při DKNS v Koreji, poté byl referentem pro Indii a později pro Japonsko opět v AO. V l. 1957-60 byl přidělen jako II. taj. na čs. ambasádu v Tokiu, brzy po návratu přešel na rok (1961/62) na VŠP při ÚV KSČ. Od července 1964 do září 1968 působil jako I. taj. velvyslanectví v Káhiře, kde později údajně pomáhal „stmelit zdravé“ síly. Od října 1969 byl na téměř dva roky převeden do reorganizovaného OMP ÚV KSČ, odkud byl vyslán zpět na MZV, aby pomohl dokončit „očistu“. Od 1. 9. 1971 vedl tehd. 8. odbor pro Blízký východ a Afriku, od října 1972 do února 1977 byl velvyslancem v Maroku. Po návratu z Rabatu byl přidělen zpět k 8. odboru, aby napomohl připravit jeho znovurozdělení na blízkovýchodní (8.) a africký (io.) odbor, sám pak na krátkou dobu řídil nejprve druhý z nich a posléze – od září 1977 do podzimu 1984 – odbor blízkovýchodní.  Od prosince 1984 do května 1989 zastával funkci velvyslance v Tunisku; po skončení mise se připravoval na velvysl. působení v Íránu, k tomu však již nedošlo. Ještě v prosinci 1989 byl sice jmenován ředitelem 5. odboru FMZV, do jehož kompetence náležely záležitosti Blízkého východu, a v lednu 1990 také vedl čs. delegaci do Tel Avivu, aby dojednal obnovení diplomatických vztahů s Izraelem. Již v únoru t. r. byl však převeden do sekretariátu tehd. náměstkyně V. Bartoškové jako poradce a k 30. 4. 1990 byl penzionován.

(Zdroje: Archiv MZV ČR, Diplomacie Československa, Díl II, Academia)