Strategie ČR pro dodržování schengenských standardů při zajišťování bezpečnosti podél vnitřních schengenských hranic Obsah Úvod 2 Základní východiska 3 Dosavadní zkušenosti z naplňování schengenských pravidel pohybu osob přes vnitřní hranice 5 Praxe dle zkušeností českých občanů 5 Německé a rakouské kontroly podrobněji 7 Analýza bezpečnostní situace – vývoj kriminality 8 Strategie ČR 10 Ověřování dodržování schengenských standardů na území ČR 11 Mezinárodně-smluvní vztahy v oblasti schengenské policejní spolupráce 11 Mezinárodní jednání se sousedními schengenskými státy na politické úrovni 12 Způsob zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku v českém příhraničí 12 Informování veřejnosti a medializace přijímaných opatření 13 Plnění strategie – seznam úkolů 15 PŘÍLOHA č. 1 16 Přehled jednání a aktivit ve vztahu k Německu 16 Přehled jednání a aktivit ve vztahu k Rakousku 19 PŘÍLOHA č. 2 – informace pro veřejnost pro web 20 PŘÍLOHA č. 3 – informační kartička 57 Úvod Dne 21. prosince 2007 se Česká republika stala součástí schengenského prostoru. Ve stejný den zrušila hraniční kontroly na všech svých pozemních hranicích, které se staly vnitřními hranicemi Schengenu. Po celnících, kteří ukončili celní kontroly na hranicích v důsledku vstupu ČR do EU k 1. 5. 2004, opustili prostory bývalých hraničních přechodů také příslušníci Policie ČR bývalé služby cizinecké a pohraniční policie, nyní služby cizinecké policie, a ukončili tak ochranu vnitřních hranic. Vstup ČR do Schengenu se projevil v celé řadě změn legislativního, organizačního i čistě praktického charakteru. Z pohledu občanů se největší změnou měl stát volný průjezd hranic bez kontrol a zastavení, což je ideový základ a zároveň nejdůležitější princip schengenské spolupráce. V politické rovině se jedná o závazek všech států vůči sobě, který z hlediska evropské integrace zásadně přesahuje rozměr bilaterálních vztahů na jednotlivých úsecích státních hranic. Jak bylo zdůrazňováno během informační kampaně předcházející této historické události, odstraněním kontrol mělo dojít ke zkrácení doby pro cestování po Evropě – ať už autem, autobusem, vlakem, letadlem či trajektem. „Při jízdě autobusem odpadne hrozba zpoždění z důvodu čekání na odbavení na hranici, “ bylo opakovaně zdůrazňováno. Zkušenosti mnohých občanů ukázaly, že realita je poněkud odlišná. Rok a půl po rozšíření Schengenu lze na základě dosavadního monitoringu situace a shromážděných zkušeností českých občanů konstatovat: policejní orgány některých sousedních zemí reflektovaly rozšíření Schengenu pouze opuštěním bývalých hraničních přechodů a uvolněné kapacity začaly využívat pro nově zavedené kontroly prováděné v určitém pásmu podél státních hranic. Stížnosti postupované ministerstvu vnitra od ledna 2008 obsahují popis zkušeností z policejních a celních kontrol prováděných německými a rakouskými orgány. Ačkoliv se v detailech leckdy liší, lze z nich vyvodit následující nejdůležitější rysy: - nahrazení stacionárních hraničních kontrol mobilními hraničně-policejními kontrolami, které jsou co do důkladnosti a někdy i četnosti mnohem intenzívnější než dřívější praxe na vnějších schengenských hranicích v období po vstupu ČR do EU (tj. na hranicích ČR-SRN, ČR-Rakousko před 21. 12. 2007); - vysoká frekvence kontrol v příhraničí zaměřených na vozidla s jinou než německou SPZ; - provádění kontrol nevyžadujících důvodné podezření z ohrožení veřejného pořádku či bezpečnosti; - kontroly prováděné specificky na osobních automobilech a systematicky na mezinárodních autobusových linkách a ve vlakových spojích; - zpochybňování smyslu Schengenu na straně veřejnosti a jeho přidané hodnoty pro volný pohyb osob coby důsledek zavedené praxe. Ministerstvo vnitra ČR nemá informace o provedení komplexních systémových změn legislativního a organizačního charakteru ze strany Německa a Rakouska, které by plně reflektovaly změnu způsobu zajišťování bezpečnosti a veřejného pořádku v příhraničí podél bývalých vnějších a nyní vnitřních schengenských hranic a které by odstranily zvýšené pravomoci orgánů vynucujících právo v tomto pásmu. Ministerstvo vnitra bylo informováno o změnách v Německu, které však považuje za změny dílčího charakteru – jedná se o probíhající organizační reformu Spolkové policie (její právní základ - spolkový Zákon o změně Zákona o Spolkové policii a dalších zákonů - vstoupil v platnost k 1. 3. 2008), a převod vnitrostátní příslušnosti pro provádění systematických hraničních kontrol osob (v případě jejich přechodného znovuzavedení v souladu s Schengenským hraničním kodexem) na bavorském úseku české státní hranice se SRN z Bavorské na Spolkovou policii (k tomuto převodu došlo novelizací příslušné Správní dohody mezi Spolkovým ministerstvem vnitra a vládou Svobodného státu Bavorsko z 17. 4. 2008). Komplexní informace o změnách na spolkové i zemské úrovni z důvodu rozšíření Schengenu se MV nedočkalo, ačkoliv se na tyto změny opakovaně dotazovalo v období únor – květen 2009 na půdě pracovní skupiny Rady EU v souvislosti s probíhajícím schengenským hodnocením Německa. Rok a půl po oslavném přeřezávání hraničních závor dozrála z pohledu ministerstva vnitra situace do potřeby přijmout opatření, která zajistí rovnováhu bezpečnostních opatření na obou stranách bývalých pozemních vnějších schengenských hranic – zvláště česko-německých hranic, v jejichž případě je situace považována za nejkritičtější. Řada stížností se týkala také kontrol prováděných rakouskými orgány, ty se však zdají být mnohem méně systematické oproti těm na německé straně. Přesto existují důvody se domnívat, že ani na rakouské straně hranic nejsou schengenská pravidla volného pohybu osob plně a vždy respektována. Tendence posilovat policejní přítomnost v příhraničí byla zaznamenána v nedávných vystoupeních rakouské ministryně vnitra, potvrzuje ji také opakované prodloužení asistenčního nasazení rakouské armády v pohraničí . Cílem předloženého dokumentu je stanovit strategii České republiky pro dodržování schengenských pravidel při zajišťování bezpečnosti podél vnitřních schengenských hranic, a to při zohlednění dosavadních zkušeností z členství České republiky v schengenském prostoru a dalších poznatků relevantních pro zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti na celém území ČR včetně příhraničních oblastí. Předložená strategie usiluje o stanovení rámce pro aktivity příslušných orgánů České republiky na národní a zvláště pak mezinárodní úrovni v nadcházejícím období. Vzhledem k dosavadním zkušenostem se strategie soustředí na situaci podél bývalých vnějších schengenských hranic, tj. na situaci podél česko-německé a česko-rakouské hranice. Základní východiska Pravidla volného pohybu osob a překračování hranic jsou v rámci EU stanovena v primárním i sekundárním právu: Smlouva o založení Evropského společenství garantuje právo každého občana EU svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou určitých podmínek a omezení v této smlouvě a v předpisech přijatých k jejímu provedení. Smlouva umožňuje omezit toto právo z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví. Právo občanů EU a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států rozvádí směrnice 2004/38/ES. Potvrzuje, že členské státy smějí omezit svobodu pohybu a pobytu z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví s tím, že osobní chování dotyčného jednotlivce musí představovat skutečné, aktuální a dostatečně závažné ohrožení některého ze základních zájmů společnosti. Odůvodnění, která přímo nesouvisejí s dotyčnou osobou nebo souvisejí s generální prevencí, nejsou přípustná. (čl. 27) Základním právním předpisem upravujícím pravidla přeshraničního pohybu osob v rámci schengenského prostoru je Schengenský hraniční kodex (dále jen „Kodex“) . Stanoví, že vnitřní hranice lze překročit na jakémkoliv místě, aniž by se prováděla hraniční kontrola osob bez ohledu na jejich státní příslušnost. (čl. 20) V rámci zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku Kodex umožňuje i přes zrušení kontrol na vnitřních hranicích výkon policejních pravomocí příslušnými orgány členských států podle jejich vnitrostátních právních předpisů, pokud výkon těchto pravomocí nemá účinek rovnocenný hraničním kontrolám; to se vztahuje i na pohraniční oblasti. Tato možnost nebyla součástí Schengenské prováděcí úmluvy a byla začleněna do Kodexu na požadavek některých států. Stát může účelovou aplikací tohoto ustanovení zcela vymazat principy schengenské spolupráce. Zároveň článek 21 Kodexu stanoví, že výkon policejních pravomocí nesmí být považován za rovnocenný hraničním kontrolám zejména tehdy, pokud policejní opatření: i) nemají za cíl ochranu hranic, ii) vycházejí z všeobecných policejních informací a zkušeností týkajících se možných hrozeb pro veřejnou bezpečnost a mají především za cíl bojovat proti přeshraniční trestné činnosti, iii) jsou plánována a prováděna tak, že se zřetelně odlišují od systematických kontrol osob na vnějších hranicích, iv) provádějí se na základě namátkových kontrol. Česká republika je členským státem EU i schengenského prostoru. Výše uvedená pravidla jsou pro ni plně závazná a české orgány vynucující právo jsou povinny zajišťovat jejich plné uplatňování v praxi. Dosavadní zkušenosti z naplňování schengenských pravidel pohybu osob přes vnitřní hranice Ministerstvo vnitra velmi pozorně sleduje situaci podél bývalých vnějších a současných vnitřních schengenských hranic od vstupu ČR do schengenského prostoru 21. prosince 2007. Pozornost přitom vždy soustředilo především na příhraničí, neboť právě v něm byly registrovány obavy z možného zhoršení bezpečnostní situace z důvodu zrušení hraničních kontrol a odchodu policie. Vývoj bezpečnostní situace a v některých ohledech dokonce snížení počtu trestných činů (viz níže) je v tomto ohledu velmi potěšující a lze jej považovat za důkaz dobré přípravy na Schengen i funkčnosti kompenzačních opatření, která jsou se Schengenem a zrušením hraničních kontrol nedílně spojena. Velmi negativně proto byla ze strany ministerstva vnitra od samého počátku vnímána praxe zavedená německými a v menší míře i rakouskými orgány, která byla tehdy i nyní považována za praxi porušující pravidla Schengenu. Zkušenosti desítek českých občanů ukazují, že zvláště německé orgány reflektovaly posunutí hranice Schengenu především přesunem policistů dříve působících na hraničních přechodech několik kilometrů do vnitrozemí bez toho, aby následovala další komplexní systémová (organizačně-legislativní) opatření spočívající v metodách policejní práce hodné 21. století a plně respektující schengenská pravidla volného pohybu osob. Změny související s organizační reformou Spolkové policie zahrnují mj. i změnu distribuce systemizovaných míst na jednotlivé služebny, dílčí separátní organizační reformou si prošla např. i Bavorská policie. Tyto změny však nic nemění na faktu, že německá legislativa stále poskytuje orgánům vynucujícím právo zvýšené pravomoci, včetně práva kontrolovat z důvodu překročení hranice, v pásmu podél vnitřních schengenských hranic. Navzdory oficiálnímu ujišťování německé strany, že tomu tak není, se zdá, že tyto kontroly jsou ve zvýšené míře zaměřeny na vozidla s českými SPZ. Problémy na rakouském území souvisí především s policejními aktivitami ve vnitrozemí. Praxe dle zkušeností českých občanů Všechny stížnosti na postup německých a rakouských orgánů jsou centrálně shromažďovány na adrese machotko@mvcr.cz. Stížnosti jsou na tuto adresu postupovány ze strany veřejných adres MV (stiznosti@mvcr.cz, public@mvcr.cz, dotazy@mvcr.cz), prostřednictvím vedení MV či přímo. Některé stížnosti byly MV předány konzulárním úsekem zastupitelského úřadu ČR v Berlíně, o několika dalších případech bylo MV informováno prostřednictvím telefonátu či dopisem dotčených osob. Všechny takto obdržené stížnosti českých občanů jsou ministerstvem vnitra individuálně vyřizovány a, dle jejich povahy a po souhlasu dotčené osoby, postoupeny k oficiálnímu vyřízení a prošetření německým či rakouským orgánům prostřednictvím styčných důstojníků působících na zastupitelských úřadech obou zemí v ČR. V případě stížností na německé orgány jsou tyto stížnosti následně postoupeny prezidiu spolkové policie v Postupimi, v případě rakouských orgánů rakouskému ministerstvu vnitra. Rakouské orgány všechny postoupené stížnosti vyřídily, v případě německých orgánů existuje několik případů, které na oficiální odpověď německé strany stále čekají. Zatímco rakouská stanoviska jsou poměrně detailní, stanoviska z německé strany z poslední doby jsou spíše obecná a dospívají ke stejnému závěru: nejednalo se o kontrolu provedenou ze strany spolkové policie, ale ze strany zemské policie, vůči které lze využít možnosti podání stížnosti dle úředních postupů (a v němčině) příslušnému místnímu orgánu, na který je uveden kontakt (poštovní adresa). Obecně lze říci, že žádná z prošetřených stížností nebyla uznána oprávněnou, a to ani v dílčích případech naznačujících např. individuální pochybení policisty. Stanovisko vždy konstatovalo plný soulad s pravidly Schengenu a především vnitrostátní legislativou. Jedinou výjimku představuje uznání dílčího pochybení v případě jedné kontroly ze strany rakouských orgánů. Celkově obdrželo MV od začátku roku 2008 zhruba 100 stížností. V období leden - květen 2009 se jednalo o 10 stížností na jednání německých orgánů a o 1 stížnost na jednání rakouských orgánů. V této souvislosti je však nutné zdůraznit, že tyto počty představují pouhý zlomek skutečných případů. Obvykle pouze osoby, které jsou opakovaně kontrolovány nebo jejichž kontrola proběhla obzvláště nelibým způsobem, si dají tu práci, aby poslaly oficiální stížnost a informovaly MV. Jakkoli se jednotlivé stížnosti liší, lze na jejich základě vytvořit následující hrubý nástin nejobvyklejších případů prováděných kontrol: Německo: - mezinárodní autobusové linky: kontrola cestovních dokladů všech cestujících a jejich lustrace, prohledání zavazadel a osobních věcí, to vše za přítomnosti policistů, celníků i služebních psů; zpoždění z důvodu takové kontroly se pohybuje obvykle mezi 30 – 60 min dle hloubky kontroly - mezinárodní železniční spoje: kontrola cestovních dokladů – některých či všech cestujících - osobní vozidla o kontrola cestovních dokladů a dokladů od vozidla, včetně lustrace v databázích (i SIS) a kladení otázek na cíl, účel cesty a převážení zakázaných věcí o prohledání vozidla včetně zavazadel a osobních věcí o kontrola převážených věcí z hlediska specifických ustanovení německých zákonů: speciální pozornost věnována nožům (přeměřování délky čepele) a zábavné pyrotechnice o osobní prohlídka osob – v určitých případech odběr moči (za účelem zjištění, zdali nebyly požity návykové látky), v ojedinělých případech prohlídka osob bez oblečení či provedení kontroly při použití služebních zbraní Rakousko: - mezinárodní autobusové linky: kontrola cestovních dokladů všech cestujících a jejich zavazadel - osobní vozidla: kontrola dodržování dopravních předpisů a dokladů k vozidlu – speciální pozornost věnována technické způsobilosti vozidel, při zjištění byť dílčího nedostatku poslání vozidla na povinnou placenou kontrolu do servisu Německé a rakouské kontroly podrobněji Významným faktorem, který vnímání kontrol prováděných německými orgány ze strany české veřejnosti výrazně ztěžuje, je možnost provádění kontrol bez uniforem. Častým případem jsou německé kontroly prováděné policisty v civilu a v civilním autě, často v pozdních večerních hodinách. Kontrolu obvykle nedoprovází vysvětlení důvodu kontroly ani poučení kontrolované osoby. Neuposlechnutí pokynu zastavit vozidlo ze strany civilního policejního auta (s použitím nápisu „Bitte folgen“) je přitom chápáno jako porušení policejní výzvy. Tyto postupy mají nepříznivý dopad na psychiku českých občanů (obavy ze šikany či přepadení), včetně nejistoty o pravosti kontrolních orgánů, a jejich následného jednání během kontroly. Možnost prošetření oprávněnosti kontrol německých orgánů dále výrazně ztěžuje fakt, že německé vnitrostátní předpisy nadále poskytují speciální pravomoci policejním a celním orgánům v příhraničním pásmu 30 km od státních hranic z důvodu ochrany hranic, což je v rozporu se zásadami Schengenu, který mj. zakazuje na vnitřních hranicích policejní opatření mající za cíl ochranu hranic. Z pohledu vnitrostátní legislativy tedy nedošlo v Německu k žádné úpravě. Přímá aplikovatelnost Schengenského hraničního kodexu, který v čl. 21 (viz výše) odkazuje na vnitrostátní legislativu, je slabou útěchou a v praxi se ukázala nedostatečnou. Oprávnění provádět kontroly v zásadě kdykoliv a kdekoliv bez nutnosti podezření přísluší spolkové policii, zemským policiím a celníkům. Většina německých kontrol, které jsou předmětem stížností, se týká právě zemských policií a celníků. Samotní občané však pouze v nemnohých případech byli schopni rozlišit, zdali kontrolu provádějí policisté či celníci, o dalším rozlišení mezi spolkovými a zemskými policisty nemluvě. Při kontrolách je využíván restriktivní přístup na bázi „neznalost neomlouvá“. Nevědomost specifických německých předpisů (nejtypičtějším příkladem je pravidlo vyplývající z německého zákona o zbraních, dle kterého je zakázán převoz nožů s čepelí delší 12 cm) je striktně pokutována, možnost upozornění na odlišná pravidla coby varování pro příště nebyla v zaznamenaných případech ze strany orgánů nikdy využita. Co se týče geografického zaměření kontrol, ze stížností obdržených v roce 2009 vyplývá, že v případě Německa probíhají kontroly osobních vozidel nejčastěji v příhraničním pásmu Bavorska (za bývalým hraničním přechodem Svatý Kříž/Waldsassen a Rozvadov, u Norimberku, spádová oblast policejní inspekce Furth im Wald) a v menší míře na území Saska (za bývalým hraničním přechodem Petrovice a na silniční komunikaci vedoucí z Bad Schandau). V případě vlaků němečtí policisté nastupují obvykle v první zastávce na německém území (na trasách ve směru do Drážďan a Norimberku) a po kontrole si na té následující vystoupí. Autobusy jsou kontrolovány na svých pravidelných trasách, tj. nejčastěji na dálnicích D 5 a D 8. V případě kontrol prováděných na území Rakouska ukazují dosavadní poznatky MV a zastupitelského úřadu ČR ve Vídni především na problémy s rakouskými policejními orgány ve vnitrozemí. Stížnosti postoupené MV se, z hlediska jejich geografického umístění, nejčastěji týkaly dopravních tahů do Vídně; kontroly byly nejčastěji zaznamenány za Mikulovem či bývalým hraničním přechodem Hatě. Analýza bezpečnostní situace – vývoj kriminality Vývoj celkového počtu trestných činů spáchaných na území ČR vykazuje dlouhodobě mírně klesající tendenci. Tento trend se nezměnil ani v roce 2008, kdy došlo k meziročnímu poklesu v celkovém počtu spáchaných trestných činů o 3, 8 %. Registrovaná kriminalita dosáhla počtu 343 799 trestných činů. Klesající trend pokračoval i v prvním pololetí roku 2009, kdy registrovaná kriminalita dále klesla při porovnání s rokem 2008 o 4, 2 %. Klesající trendy byly zaznamenány na celém území ČR. Trend v počtu páchané trestné činnosti v příhraničí je v průběhu posledních několika let stabilní. Porovnáváme-li údaje sledující vývoj trestné činnosti v příhraničních okresech, tedy v místech potenciálně exponovanějších k přeshraniční kriminalitě, je zřejmé, že v této kategorii došlo v roce 2008 při porovnání s rokem 2007 k celkovému meziročnímu poklesu o 3,3 %. Za období leden – červen 2009 se kriminalita snížila dokonce o 8, 2 % (resp. o 11, 1% při porovnání let 2009 a 2007). K poklesu celkové kriminality došlo v 31 příhraničních okresech. Ve 3 okresech byl evidován nárůst, ovšem nižší než 5 %. Jediný okres – Karviná – zaznamenal výraznější nárůst (o 5, 71 %). Přes dílčí modifikace nedošlo v první polovině roku 2009 k významnějším změnám ve struktuře páchaných trestných činů na území ČR. V porovnání se stejným obdobím roku 2008 byl zaznamenán nejvyšší pokles v počtu vražd (- 13, 9 %) a krádeží automobilů (- 21, 4 %). Naopak celkové zvýšení zaznamenal počet trestných činů loupeže (+ 8 %), krádeží vloupáním do obchodů a restaurací (+ 32, 7 resp. 32, 6 %) či kapesních krádeží (+ 5, 3 %). Vývoj kriminality za období 1. pololetí 2009 ukázal další nové trendy - nárůst trestných činů ohrožení pod vlivem návykové látky a opilství (+ 14, 5 %), podněcování k národnostní a rasové nenávisti (+ 75 %) a podpora a propagace hnutí (+ 32 %). Přehled vývoje kriminality na území Německa a Rakouska a v příhraničí Německo Na celém území SRN bylo v roce 2008 při srovnání s rokem 2007 zaznamenáno snížení celkové kriminality o 2,7 %. Co se spolkové země Sasko týče, rok 2008 zaznamenal oproti roku 2007 pokles celkové kriminality o 4 %, v příhraničních okresech kriminalita klesla dokonce o 14 %. Jednalo se tak o nejnižší úroveň celkové kriminality zaznamenané od roku 1993. Nárůst zaznamenal počet krádeží motorových vozidel (+ 32,2 % - zahrnuty také případy neoprávněně užívaných vozidel) a politicky motivované trestné činy. V případě Bavorska bylo také v roce 2008 zaznamenáno snížení celkové kriminality, a sice o 2,3 %. Obě spolkové země patří v celorepublikovém srovnání k zemím s nejnižším výskytem trestných činů na 100.000 obyvatel. Bavorsko patří do první a Sasko do druhé z celkových pěti skupin. Rakousko Celkový počet registrované kriminality v Rakousku se oproti roku 2007 snížil o 3,6 %. V případě spolkových zemí hraničících s ČR byl pokles ještě výraznější: o 5,1 % v případě Horních Rakous a 6 % v případě Dolních Rakous. Navzdory optimistickým statistickým číslům - statistiky v naprosté většina sledovaných položek dokonce zaznamenaly snížení počtu výskytu trestných činů, zvýšení počtu trestných činů bylo v prvních měsících 2008 zaznamenáno pouze v případě krádeží aut a vloupání do aut v Sasku v blízkosti hranice s ČR a Polskem – prováděné aktivity německých i rakouských orgánů jsou mediálně vysvětlovány jako nutné a jejich výsledky zdůvodňují potřebu jejich pokračování. Mezi typické oficiální vyjádření německých orgánů patří: „Po odstranění hraničních kontrol na konci roku 2007 se umožnil volný průjezd nejen pro všechny obyvatele, ale také pro pachatele trestné činnosti. Abychom udrželi vysoký bezpečnostní standard jak Němců, tak Čechů, zavedli jsme některá opatření, mezi nimi i tyto kontroly“. Mezi nejvýraznější deklarované úspěchy patří: - odhalení nelegálních migrantů (nejčastěji občané třetích zemí, jejichž pobytové oprávnění platné pro ČR – dlouhodobá víza typu D – neopravňuje ke vstupu a pobytu na území Německa; většina z nich se přitom v nelegálním postavení ocitá neúmyslně kvůli neznalosti pravidel – je otázkou, do jaké míry představují bezpečnostní riziko) - odhalení nebezpečných předmětů (nejčastěji nože s čepelí delší 12 cm, petardy) - odhalení cestujících pod vlivem drog (důsledek odběru moči) V případě Německa je oficiálně velebena technika tzv. závojového pátrání, které v praxi umožňuje namátkově a bezdůvodně kontrolovat kohokoliv a kdykoliv. Samotné závojové pátrání má přitom i v samotném Německu své odpůrce, kteří v něm vidí porušování ústavy z důvodu možnosti policie provádět svévolnou diskriminaci. Obzvláště bavorská strana ráda zdůrazňuje oprávněnost a legálnost závojového pátrání, jejíž soulad se schengenským předpisy v roce 2003 potvrdil také bavorský (a následně i saský) ústavní soud. Není tomu tak dávno, kdy v jiné souvislosti bylo v médiích upozorněno na to, že bavorský soud až nezvykle často potvrzuje stanoviska bavorské vlády (soud v Meklenbursku - Horních Pomořanech závojové pátrání odmítl). Častou obhajobou je, podle českých odborníků sporné, jeho využití v plném souladu s čl. 21 Schengenského hraničního kodexu. Rakouští představitelé několikrát prohlásili, že se jedná o vnitřní bezpečnostní opatření, do kterých nemají okolní státy co mluvit. Pozitivní vývoj kriminality v příhraničí je zdůvodňován obsáhlým bezpečnostním konceptem přijatým po rozšíření Schengenu, který bude dle vyjádření spolkového ministerstva vnitra dále upravován a vyvíjen. Hlavní pozornost se bude soustředit na silně obydlené oblasti a hlavní silniční tahy. Za účelem boje s kriminalitou a nelegální migrací oznámila rakouská ministryně vnitra 3. června 2009 navýšení počtu policistů působících v příhraničních regionech od července 2009. Počet policistů provádějících kontroly v příhraniční se tím navýší ze současných 1 960 o dalších 300. Posilující trend důrazu na tzv. kompenzační opatření je zřetelný také např. v případě Dolních Rakous, které v dubnu navýšilo personální zastoupení v příslušném koordinačním orgánu pro kompenzační opatření (Koordinationsbüro für Ausgleichsmaßnahmen) a dále posílilo personální zajištění pátracích aktivit v mezinárodních vlacích, na silnicích apod. Je zde tedy jasný trend zvyšování počtu policistů. Nejnovější informace, a související žádost rakouských policejních orgánů o jednání se zástupci Policie ČR, ukazují nový trend zvyšující se majetkové trestné činnosti v rakouském příhraničí s ČR. Strategie ČR Strategie České republiky pro naplňování schengenských standardů podél vnitřní schengenské hranice předpokládá realizaci souboru vzájemně provázaných opatření. Cílem strategie je plné dodržování schengenských pravidel podél vnitřních schengenských hranic při souběžném prohlubování a zefektivnění spolupráce se sousedními schengenskými státy. Strategie stanovuje hlavní politickou linii, kterou budou zastávat orgány zastupující Českou republiku při mezinárodních jednáních. Obsahuje rámec, který budou příslušné orgány respektovat tak, aby byl zajištěn jednotný postoj ČR vůči zahraničním partnerům v rámci multilaterální i bilaterální spolupráce. Strategie je tvořena aktivitami v následujících oblastech: - ověřování kvality provádění schengenských standardů na území ČR - mezinárodně-smluvní vztahy v oblasti schengenské policejní spolupráce - mezinárodní jednání se sousedními schengenskými státy na politické úrovni - způsob zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku v českém příhraničí - informační aktivity vůči veřejnosti Strategie se netýká operativní spolupráce bezpečnostních složek ČR s příslušnými složkami sousedních schengenských států, která musí být v zájmu bezpečnosti a veřejného pořádku dále prohlubována a rozvíjena, a to za podmínky plného dodržování všech schengenských pravidel. Jakékoli aktivity českých orgánů na místní či regionální úrovni v žádném případě nesmí být v rozporu s touto strategií a stanoviskem ČR – mezi nepřijatelné aktivity patří především účast českých orgánů na kontrolních aktivitách sousedních zemí prováděných v příhraničí. Základním předpokladem úspěšnosti strategie je jednotný postoj orgánů ČR, a to ve vztahu k veřejnosti, při vystupování v médiích a především při všech mezinárodních jednáních, a to především s představiteli Německa a Rakouska. V následujících měsících roku 2009 se uskuteční řada významných událostí, jejichž výsledek může mít dopad na realizaci této strategie a především její časový harmonogram. - říjen – nové vedení německého spolkového ministerstva vnitra v důsledku voleb do Spolkového sněmu dne 27. září 2009; 30. srpna 2009 proběhnou zemské volby v Sasku; Aktuální volební preference nasvědčují tomu, že vedení rezortu spolkového ministerstva vnitra si ponechá CDU – v tomto ohledu se spekuluje o bývalém saském ministru vnitra de Maizierovi, který mj. proslul svým těsným spojenectvím se svým bavorským protějškem Becksteinem ve volání po odkladu vstupu ČR a Polska do Schengenu. Lze očekávat, že MV pod jeho vedením bude méně vstřícné k zásadnímu přehodnocení konceptu zajišťování bezpečnosti v příhraničí. Přijetí opatření v době předvolební kampaně riskuje její zneužití pro zisk volebních hlasů, a to především populistickým zdůrazňováním potřeby ponechání vysoké přítomnosti policie v příhraničí z důvodu přetrvávajícího nebezpečí a potřeby boje s přeshraniční kriminalitou pramenící na východě. Akcentování principů volného pohybu osob lze očekávat spíše u menších stran – zelených či liberálů. - říjen – předložení zprávy Evropské komise hodnotící provádění ustanovení kapitoly III Schengenského hraničního kodexu týkajících se vnitřní hranice. - listopad – oslava dvacetiletého pádu železné opony. - prosinec – zahájení schengenského hodnocení Rakouska + ukončení současného mandátu pro asistenční nasazení armády v pohraničí umožňující znovuotevření otázky způsobu zajištění bezpečnosti v příhraničí. Ověřování kvality provádění schengenských standardů na území ČR V souladu se svojí strategií správného provádění schengenského acquis, stanovenou Schengenským akčním plánem České republiky 2008 (SAP 2008), české orgány provedou vlastní ověřování správného provádění schengenských pravidel. První fáze této autoevaluace byla spuštěna v srpnu 2009 zahájením vyhodnocení způsobu plnění SAP 2008. Na základě tohoto vyhodnocení bude rozhodnuto o dalších fázích autoevaluace, které budou spočívat také v praktickém ověřování plnění pravidel na místě. V případě policejní spolupráce se plánuje zapojení orgánů sousedních států, a to s cílem nalezení nejlepších způsobů zlepšení dosavadní spolupráce, které by plně reflektovaly nové výzvy pro policejní spolupráci v podmínkách Schengenu a 21. století. Mezinárodně-smluvní vztahy v oblasti schengenské policejní spolupráce Bilaterální smluvní vztahy by měly být hlavním nositelem přeshraniční spolupráce. Schengenská pravidla proto také výslovně stanoví možnost rozšíření rozsahu spolupráce stanovené v Schengenské prováděcí úmluvě na bilaterální úrovni a přijímání dodatečných opatření k jejímu provádění. Do doby přehodnocení dosavadní praxe, nebo alespoň předložení konkrétních plánů na změny, bude pozastaven další rozvoj bilaterálních smluvních vztahů s Německem a Rakouskem v oblasti schengenské policejní spolupráce. Je třeba dát jasný signál, že rozvoj smluvních vztahů při současném nesouhlasu s jednostrannými opatřeními porušujícími schengenská pravidla je pro ČR obtížně přijatelný. Nejprve je třeba plně využívat všech současných nástrojů spolupráce a v praxi naplnit cíle vyplývající z existujících smluvních úprav předtím, než budou vzájemné vztahy dále smluvně rozvíjeny. Nelze rozvíjet spolupráci týkající se Schengenu za situace, kdy nejsou dodržovány jeho základní principy a jsou prováděny jednostranné neschengenské kontroly. Česká strana musí jasně deklarovat na všech svých úrovních, že další zkvalitňování smluvních vztahů je spojeno s vyřešením této schengenské zátěže. Pozastavení jednání se v tuto chvíli týká Ujednání mezi Ministerstvem vnitra České republiky a Spolkovým ministerstvem vnitra Spolkové republiky Německo o zřízení Společného centra česko-německé policejní a celní spolupráce. Ministerstvo vnitra bude informovat německou stranu o žádosti provázání jednání o tomto ujednání s obecnou diskusí o právní úpravě vzájemné spolupráce v kontextu Schengenu a dalších mezinárodních závazků, jejíž zahájení se předpokládá na konci roku 2009. Vzhledem k opakovaným urgencím bude německá strana informována nejprve neformálně počátkem září - komunikace na úrovni odborů se omezí na konstatování, že po prvních zkušenostech se spoluprací v rámci schengenského prostoru dochází v současnosti k přehodnocení přístupu k některým otázkám v rámci schengenské policejní spolupráce, což může mít vliv i na další jednání týkající se společných center; bližší informace budou německé straně sděleny oficiální cestou v blízké době. Po schválení strategie vedením ministerstva bude s předpokladem na konci září zaslán oficiální dopis ministra vnitra německému partnerovi, ve kterém bude Německo oficiálně informováno o strategii a souvisejících opatřeních. Sjednání tohoto ujednání vyplývá ze dne 17. 12. 2008 podepsaného společného prohlášení o spolupráci při budování společného centra, v němž obě strany zdůraznily nutnost zajistit v co nejkratší době plné fungování společného centra, jehož dvě pracoviště mají být zřízena v Petrovicích a ve Schwandorfu, a prohlásily, že budou usilovat o co nejrychlejší uzavření k tomu potřebného provádějícího ujednání. Ujednání má právně podchytit již existující spolupráci v obou centrech s tím, že záměry obou států se z hlediska statutu obou center liší – zatímco ČR doposud usilovala o dvě na sobě nezávislá pracoviště, SRN má zájem o jedno centrum se sídlem ve Schwandorfu a s pobočkou v Petrovicích. ČR svoji dosavadní pozici nicméně přehodnocuje a má zájem zahájit s německou stranou diskusi o možném přesunu společného centra ze Schwandorfu pokud možno přímo na hranici - tak, aby byla co nejvíce naplněna schengenská pravidla pro provoz společných center policejní a celní spolupráce. Dřívější centrum ve Furth im Waldu bylo označeno za příklad nejlepší praxi během schengenského hodnocení ČR v roce 2006, apel na přehodnocení umístění společného centra ve Schwandorfu je rovněž obsažen ve zprávě z hodnocení Německa v oblasti policejní spolupráce z roku 2009 a bude problémem i během českého hodnocení v roce 2012. Přesun centra z Furth im Waldu do Schwandorfu byl výsledkem politické dohody mezi ministry Schäublem a Langerem a reagoval na berlínský požadavek zachování přítomnosti Spolkové policie ve Schwandorfu i po reorganizaci Spolkové policie. Diskusi s německou stranou o možném přesunu společného centra a ukončení jeho provozu ve Schwandorfu bude předcházet důkladná analýza finančních aspektů provozu centra a dalších aspektů vyplývajících z jeho současného geografického umístění. S ohledem na německou a rakouskou praxi v příhraničí ČR nebude rovněž aktivně usilovat o uzavření nových bilaterálních smluv v oblasti policejní spolupráce s Německem a Rakouskem. Funkční spolupráce českých a německých/rakouských orgánů není vázána na revizi stávajících smluv. Mezinárodní jednání se sousedními schengenskými státy na politické úrovni Dodržování schengenských pravidel volného pohybu osob při překračování vnitřních schengenských hranic je primárně politickou odpovědností. Pochybnosti o naplňování těchto pravidel musí být také řešeny na politické úrovni a nikoliv přímo orgány vynucujícími právo. Aktivity usilující o dodržování schengenských pravidel podél celé vnitřní pozemní schengenské hranici ČR se sousedními státy jsou proto v tuto chvíli primárně v působnosti ministerstva vnitra a nikoliv Policie ČR. Série jednání s představiteli Německa a Rakouska již proběhla (viz příloha č. 1). V těchto aktivitách je nutné i nadále pokračovat, a to s cílem dosažení přehodnocení praxe 1) porušující schengenská pravidla v německém a rakouském příhraničí na straně jedné a zefektivnění vzájemné spolupráce na straně druhé a 2) šikanování lidí, které se zdá být primárně snahou vykazovat výslednost prováděných kontrol tím, že se kontroly zaměřují na specifická národní pravidla. ČR má zájem pokračovat v těchto jednáních na úrovni MV - s ohledem na řadu zásadních událostí na podzim 2009, včetně parlamentních voleb v ČR a SRN v říjnu, resp. září 2009 – v závěru roku 2009. Německá strana bude informována o zájmu ČR na pokračování jednání tak, jak bylo dohodnuto při posledním jednání počátkem ledna 2009, dopisem obsahujícím informace o strategii ČR. V obdobném dopise adresovaném rakouské straně vyjádří ministerstvo vnitra zájem na jednání o způsobech společné spolupráce. V případě sjednání jednání ministra vnitra s partnery Polska a Slovenska bude mezi projednávaná témata navržena rovněž výměna dosavadních zkušeností z kontrol podél vnitřní schengenské hranice, informace o české strategii a případná koordinace aktivit. Způsob zajištění bezpečnosti a veřejného pořádku v českém příhraničí Jestliže je provádění kontrol na německé a rakouské straně odůvodňováno potenciálním rizikem zhoršení bezpečnostní situace, je potřeba důsledně provádět preventivní aktivity na českém území. S ohledem na dosavadní zkušenosti ČR z členství v schengenském prostoru, a rovněž nejnovější poznatky z vývoje kriminality v 1. pololetí 2009, se doporučuje, aby právo vynucující orgány ČR přijaly speciální opatření, která budou zohledňovat: - potřebu zajištění bezpečnosti silničního provozu, se speciálním zaměřením na řízení motorových vozidel pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek, - poznatky vyplývající z identifikovaných hrozeb pro veřejný pořádek a bezpečnost, - nová rizika související s tzv. prasečí chřipkou, - rizika související se šířením extremismu a - potřebu eliminovat riziko nelegálního dovozu odpadu. Základní principy pro plánování konkrétních aktivit českých orgánů jsou následující: - plný soulad s pravidly schengenského acquis, - ověřování dodržování pravidel stanovených českými vnitrostátními předpisy, - velmi důsledné vymáhání práva a využívání všech nástrojů stanovených zákonem, - dodržování slušného a korektního jednání a plné respektování lidské důstojnosti při kontrolách všech osob, - maximální transparentnost vůči veřejnosti. Zaznamenaná praxe německých a rakouských orgánů postrádá řadu těchto principů. Informování veřejnosti a medializace přijímaných opatření Dosavadní zkušenosti z německých a rakouských aktivit prokázaly nutnost informování veřejnosti o právech a povinnostech, které mají osoby v souvislosti s prováděnými kontrolami na území sousedních států. Hlavní pozornost bude věnována české veřejnosti. Na webových stránkách Ministerstva vnitra (rubrika Projekty) a Policie ČR (sekce Zpravodajství - Akce a projekty) bude spuštěna informační kampaň obsahující informace pro českou veřejnost týkající se základních pravidel kontrol německých/rakouských orgánů, včetně praktických tipů a odpovědí na často kladené otázky. Návrh těchto informací je obsahem přílohy č. 2. Za účelem kontroly správnosti budou uvedené informace postoupeny německé i rakouské straně ke kontrole a korekci příp. nesrovnalostí. Výběr těchto informací bude dále dostupný na informačních kartičkách se základními informacemi z hlediska postupu a práv při kontrole ze strany německých/rakouských orgánů včetně kontaktních údajů. Tyto kartičky budou v ideálním případě dostupné na služebnách Policie ČR (zajistí PČR), čerpacích stanicích, na přepážkách nádraží a autobusových společností provozujících mezinárodní autobusovou dopravu apod. (zajistí MV). Návrh kartičky je obsahem přílohy č. 3. Mezi doprovodnou formu informování patří využití nejnovějších prostředků elektronické komunikace. Prostřednictvím sociální sítě Facebook bude veden dialog s veřejností a prováděny aktivity usilující o Schengen bez hraničních kontrol. Jejich cílem bude zajistit aktuální obraz o stavu kontrol a poskytováním informací eliminovat počet represivních opatření. Využití této sítě bude patrně bezprecedentním počinem v historii české státní správy. Má potenciál oslovení značného počtu fanoušků bez jakékoli finanční náročnosti, zlepšení image ministerstva vnitra i potvrzení jeho vůdčí role při elektronizaci státní správy. Žádoucí se jeví informování a úzká spolupráce s orgány státní a veřejné správy v příhraničí. Při informační kampani před vstupem ČR do Schengenu se osvědčilo informování zástupců krajů prostřednictvím Asociace krajů ČR, což by mohlo být využito také v tomto případě. Nedílnou součástí informačních aktivit bude informace určená německé a rakouské veřejnosti. Ministerstvo vnitra připravilo informace, které budou dostupné na internetových stránkách zastupitelských úřadů ČR v Německu a Rakousku, a to ideálně na webu ZÚ v Berlíně a Vídně a GK v Drážďanech a v Mnichově. Tyto stránky budou německou a rakouskou veřejnost informovat o základních pravidlech a právech občanů souvisejících s kontrolami prováděnými na území ČR. Další postup Orgány ČR s kompetencemi při ochraně hranic a zajišťování bezpečnosti a veřejného pořádku budou dodržovat pravidla stanovená touto strategií, a to z hlediska vnitrostátního i mezinárodního. Na poli vnitrostátních aktivit bude i nadále hlavním orgánem dohlížejícím na plnění strategie mezirezortní Koordinační orgán pro řízení ochrany státních hranic ČR s tím, že vůdčí roli při dalších diskusích si ponechá ministerstvo vnitra. Na mezinárodním poli lze aktivity rozdělit do dvou částí: úroveň bilaterální a multilaterální. Aktivity na bilaterální úrovni jsou popsány výše a tvoří nedílnou součást strategie. Neméně důležité jsou aktivity na mezinárodním poli související s členstvím ČR v EU. Jako klíčové z hlediska možnosti změny současného rámce pro kontroly prováděné také v příhraničí vnitřních schengenských hranic se jeví aktivity především v souvislosti s hodnocením dvouletého využívání Schengenského hraničního kodexu. Evropská komise v této souvislosti obeslala v červenci t.r. všechny členské státy s dotazníkem, který se týká dosavadních zkušeností s aplikací hlavy III Kodexu, jež zahrnuje také čl. 21 (kontroly na území) a čl. 22 (odstranění překážek provozu na silničních přechodech na vnitřních hranicích). Termínem pro zaslání odpovědí na otázky Komise je 15. září, termínem pro předložení zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě je 13. říjen 2009. Poté se očekává projednání zprávy v rámci příslušných fór, především pracovní skupiny Rady EU Hranice. Tato hodnotící zpráva skýtá patrně jedinečnou možnost úpravy problematického čl. 21 Kodexu, proto je třeba zpracování českých odpovědí a následně projednávání zprávy na pracovní úrovni EU věnovat maximální pozornost. Již nyní je zřejmé, že Německo a Rakousko se budou jakýmkoli změnám bránit. Naznačuje to také dosavadní postoj obou zemí k návrhu nového schengenského hodnotícího mechanismu a jejich fundamentální nesouhlas s navrhovanou kompetencí Komise provádět neočekávané návštěvy podél vnitřních hranic. Dle dalšího vývoje bude stát za úvahu případně otevření diskuse o způsobech provádění kontrol podél vnitřních schengenských hranic také na jiných fórech včetně regionálních uskupení typu Visegrádské skupiny či Salcburského fóra. Plnění strategie – seznam úkolů č. Úkol (termín) Gestor 1 Informování německé a rakouské strany o strategii ČR, včetně žádosti o kontrolu správnosti informací o pravidlech kontrol v Německu a Rakousku – dopis ministra vnitra (30. 9.) MV – OAMP ve spolupráci s OMV (překlad do NJ) 2 Uveřejnění informací pro veřejnost na relevantních webových portálech (15. 10.) MV – OAMP ve spolupráci s OTPR, PP (PIS) MZV CS 3 Vytištění informačních kartiček a jejich distribuce (15. 10.) MV – OAMP ve spolupráci s OTPR (layout a tisk, distribuce), PČR (distribuce na služebny) 4 Analýza současných smluvních vztahů v oblasti policejní spolupráce z hlediska dosavadních zkušeností a naplňování pravidel Schengenu (30. 10.) MV – OAMP, OMP PP - OMV 5 Analýza finančních aspektů provozu společného centra ve Schwandorfu včetně všech souvisejících praktických aspektů coby podklad pro diskusi o možném přesunu centra blíže k hranici (30. 10.) PP - OMV 6 Příprava jednání s německou a rakouskou stranou (30. 10.) MV – OAMP, OMP PP - OMV 7 Shrnutí dosavadních výsledků uplatňování strategie (31. 12.) MV – OAMP, ve spolupráci s PČR PŘÍLOHA č. 1 Přehled jednání a aktivit ve vztahu k Německu Únor 2008 – odeslán dopis ministra vnitra ČR (Langer) spolkovému ministru vnitra (Schäuble), ve kterém je německý protějšek informován o znepokojení české strany z rozsahu a intenzity kontrol prováděných v příhraničí. Ministr mj. uvádí, že „v současné době nepovažuji za nezbytné přikázat českým policistům provádět plošné kontroly v celém pohraničí, nicméně jsem vždy připraven okamžitě se podílet na společných opatřeních, která by odstranila případné problémy týkající se bezpečnostní či migrační situace.“ Ke zklidnění situace ministr navahuje setkání pověřených expertů, kteří by zhodnotili „nezbytnost současných opatření v souvislosti s předcházením a eliminací nežádoucích jevů, na jejichž základě jsou kontroly prováděny. Součástí rozhovorů by mohlo být i nejnověji kritizované jednání některých osob přijíždějících ze SRN do ČR, které svou návštěvu ČR využívají také k odstranění odpadů“. Za tímto účelem požádal o stanovení kontaktní osoby, která bude partnerem MV při řešení aktuálních otázek spojených se situací na společných hranicích a především v příhraničí obou států. Za ČR nominoval ředitele OAMP Haišmana. Březen 2008 – jednání zástupce zastupitelského úřadu ČR v Berlíně (Novák) se zástupcem německého MV, na kterém byla mj. předána série otázek týkajících se pravidel pro provádění kontrol dle německých vnitrostátních předpisů. Březen 2008 - odpověď německého ministra omylem předána policejnímu prezidiu, německý ministr v něm označil vzájemnou výměnu informací na ministerské úrovni i mezi příslušnými policejními úřady za zásadní předpoklad a garanci úspěšné spolupráce. Německý ministr politoval, že hlasy čeští občané vyjadřují nepochopení pro opatření německých policejních orgánů a označil za důležité hledat společně další možnosti, jak získat na obou stranách hranice pochopení pro nezbytná kompenzační opatření. Za nejvhodnější místo pro diskusi označil setkání česko-německé vysoké řídící skupiny; jmenoval kontaktní osobu (Kass). Duben 2008 – jednání ministrů vnitra ČR-PR-SRN-Saska v Žitavě u příležitosti „100 dní rozšířeného Schengenu“, v úvodním proslovu oslava Schengenu i mezinárodní, včetně policejní, spolupráce. Bilaterální schůzka s německým ministrem, v podkladech navrženo setkání pověřených expertů, aby neprodleně projednali odůvodněný rozsah policejních kontrol, které nenaruší schengenské principy. Jedním z výstupů se měla stát ucelená informace určená veřejnosti o důvodech, rozsahu a prostředcích právní obrany při provádění těchto kontrol. Duben 2008 – jmenování německého zástupce pro jednání s MV ČR - Verenkotte. Květen 2008 – pozvánka MV (Haišmana) zástupci německého MV (Verenkotte) ke společnému setkání 15. Května v Petrovicích. Schůzka byla následně z německé strany zrušena z důvodu nového ustavení německého zástupce ve funkci a s odkazem na uskutečnění nového jednání na ministerské úrovni až po jednání česko-německé vysoké řídící skupiny, která sdružuje zástupce policií obou států. Květen 2008 – na bilaterální jednání na okraj Rady JHA a telefonický rozhovor navazující dopis ministra vnitra (Langer) německému protějšku (Schäuble), ve kterém upozorňuje na desítky stížností českých občanů, čtyři z nich přiloženy. Vyjádření víry, že společné setkání a detailní diskuse o opatřeních přijatých SRN umožní vyřešení situace v plném souladu s pravidly Schengenu. Květen 2008 – jednání expertní skupiny ČR a SRN pro hraniční přechody a turistické stezky o další aplikaci bilaterálních smluv po zahájení plné aplikaci schengenského acquis ČR v Postupimi. Červen 2008 – plánované bilaterální jednání ministrů vnitra ČR a SRN (Langer – Schäuble) na okraj jednání Rady JHA, projednávaným tématem mělo být provádění kontrol osob ze strany německé policie v německých příhraničních oblastech. Jednání bylo nakonec z české strany zrušeno z důvodu naléhavé nutnosti přítomnosti ministra v parlamentu. Červen 2008 – odpověď ministra vnitra SRN (Schäuble) na květnový dopis ministra vnitra, ve kterém lituje neuskutečněného bilaterálního jednání. Apeluje na vyhodnocení vyrovnávacích opatření v pohraničním prostoru experty policejních úřadů obou států a vyjadřuje přání, aby se co nejdříve tito experti sešli. „Měli bychom stáhnout téma z titulků a co nejrychleji ho přenechat policejní činnosti všedních dnů. Proto bych byl velice rád, kdyby se mohlo uskutečnit předpokládané významné setkání expertů našich policejních úřadů.“ Červenec 2008 - zpracována analýza MV „Kontroly německých orgánů v příhraničí s ČR“, obsahující mj. výzvu na zohlednění dosavadních poznatků o nezhoršení bezpečnostní situace při rozhodování o rozsahu přítomnosti policejních a celních orgánů v pohraničí s ČR a apel na to, aby orgány ukončily dosavadní praxi častých a důkladných kontrol prováděných na českých osobních automobilech a systematicky na mezinárodních autobusových linkách v pohraničí, pokračovaly v provádění standardních policejních i celních opatření výhradně odůvodněných konkrétními poznatky a situačními zprávami, při splnění podmínek stanovených v čl. 21 Kodexu či při provádění kontrol osob a zavazadel respektovaly příslušná pravidla EU/Schengenu. Červenec 2008 – při diskusi o možném zaměření nového typu schengenského hodnocení na PS SCH-EVAL ČR navrhla hodnocení tematicky zaměřené na policejní spolupráci a praktické provádění čl. 21, 22 a 23 Schengenského hraničního kodexu. ČR návrh odůvodnila vlastní zkušeností po vstupu do Schengenu, kdy stacionární hraniční kontroly byly nahrazeny kontrolami mobilními, které jsou častější a mnohem důkladnější než tomu bylo dříve, v případě mezinárodních autobusových linek jsou prováděny systematicky a v konkrétních případech nesou znaky porušování lidské důstojnosti. S ohledem na mandát pro schengenské hodnocení, který nepokrývá vnitřní hranice, byl tento návrh odmítnut. Srpen 2008 – Půlroční vyhodnocení bezpečnostní situace po rozšíření Schengenu prokázalo, že zrušení hraničních kontrol nepřineslo zhoršení bezpečnostní situace a že se tak nenaplnily obavy z možného zhoršení bezpečnostní situace a přílivu nelegálních přistěhovalců. Situace v oblasti veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti byla v souvislosti s migrací stabilní a vývoj odpovídal trendům započatým v předchozím období. V porovnání s 1. pololetím 2007 došlo k meziročnímu poklesu v celkovém počtu spáchaných trestných činů o 3,6 %. Srpen 2008 – setkání česko-německé řídící skupiny v Postupimi, za ČR účast zástupce PP, MV informováno ex post. Český zástupce informoval o problému kontrol na německé straně, znepokojení části české veřejnosti. Německá strana nabídla zřízení pracovní skupiny složené za zástupců obou stran, která by se zabývala touto problematikou a vyhodnotila skutečný stav věci. Česká strana souhlasila a nominovala zástupce služby cizinecké policie. Srpen 2008 – MV v podkladech pro PP pro informační cestu saského ministra vnitra a tiskovou konferenci u příležitosti vyhodnocení půl roku od rozšíření Schengenu požadovalo vyslovení nesouhlasu ČR s opatřeními přijatými německými orgány v reakci na zrušení hraničních kontrol. Svojí frekvencí, formou a důkladností leckdy překračují dřívější hraniční kontroly, čímž zpochybňují hlavní princip Schengenu a vzbuzují otázky nad jeho smyslem. Německé kontroly přestavují jednostranně přijímaná opatření, která se nezdají být vždy odůvodněná policejními informacemi a splněnými dalšími podmínkami uvedenými v čl. 21 Kodexu. MV zdůraznilo, že současná německá praxe a český nesouhlas s ní je politickou otázkou, která přísluší k vyřešení nikoliv policejním orgánům (preferujícím zajištění bezpečnosti před volným pohybem osob), ale ministerstvům, resp. ministrům vnitra. Pakliže se přesto tato problematika na policejní úrovni projednává, vystoupení zástupců Policie ČR by v žádném případě nemělo vyznít jako výslovný ani tichý souhlas s popsanou praxí, která snižuje důvěru občanů v schengenské principy. Souběžně byla OMPS PP postoupena interní verze analýzy MV ke kontrolám německých orgánů v příhraničí ČR. Říjen 2008 – jednání česko-bavorské skupiny zástupců policejních útvarů, výměna informací o prováděných opatřeních včetně závojového pátrání. Policejní prezident ČR (Martinů) uvedl citlivost vnímání německých policejních opatření ze strany české veřejnosti a sdělil, že na základě písemných podání stížností je však obtížné posoudit, zda došlo k pochybení policistů. Vyjádřil domněnku, že opatření byla obyvatelstvem vnímána citlivě v prvních 4-5 měsících po vstup Schengenu. „V zásadě je možné konstatovat, že česká a bavorská police spolupracují, společně uplatňují kompenzační opatření, přičemž však nelze omezovat občany“. Ředitel Správy PČR Západočeského kraje (Kníže) označil stížnosti za vyjádření ojedinělá. Mezi obyvatelstvem trvale žijícím v příhraničí nepanuje pocit šikanování. Naopak závojové pátrání a společný výkon služby zvýšily pocit bezpečí. Celkově lze hodnotit provádění těchto kompenzačních opatření pozitivně. Dle PP by lednovou konferenci PČR Správy Jihočeského kraje bylo možno využít k zakotvení úkolu provést evaluaci závojového pátrání. Listopad 2008 – dopis zástupce německého MV (Verenkotte) českému protějšku na MV ČR (Haišman) navrhující společné jednání v prosinci. Jednání následně přesunuto na leden 2009. Leden 2009 – jednání vyšších představitelů MV ČR a SRN (Verenkotte – Haišman), zdůrazněna mediálně citlivá otázka policejních kontrol. Německý zástupce připustil komunikační problémy, podcenění situace i potřebu transparence a deklaroval ochotu provést zlepšení. Český zástupce zdůraznil, že policejní spolupráce představuje impulz pro modernizaci bilaterální spolupráce, přitom však ustrnula na metodách spolupráce před Schengenem. Překračování hranic musí v praxi vypadat jako překročení hranice krajů, bez omezení souvisejících se samotnou hranicí. Apeloval na potlačení kriminality a nikoliv bezdůvodné obtěžování lidí. Oba se shodli nad potřebou hledání nové cesty spolupráce a poskytnutí nových impulsů pro práci policií, za tímto účelem proběhne společné setkání na podzim 2009, po ukončení CZ PRES, které by vytvořilo bilaterální návod pro policie obou zemí. Dále se dohodli nad potřebou analýzy z pohledu ministerstev společné zprávy, kterou má předložit česko-německá policejní pracovní skupina vyhodnocující opatření přijatá po Schengenu. Leden 2009 – na jednání PS SCH-EVAL Komise požádala SRN o bližší informace 1) o kompenzačních opatřeních prováděných za účelem zamezení přeshraniční trestné činnosti na vnitřních hranicích a vyhodnocení těchto opatření a 2) počtu příslušníků pohraniční stráže převelených na vnější hranice po zrušení hraničních kontrol s ČR a PL. Únor 2009 – SRN delegace na PS SCH-EVAL informovala o integrovaném přístupu spolkové policie a její čtyř-pilířové strategii, která zajišťuje ucelené akce potírající přeshraniční trestnou činnost na vnějších a vnitřních hranicích Schengenu. Přijímaná opatření jsou průběžně hodnocena. Komise požádala o upřesnění informace o výsledku hodnocení souvisejícího s reorganizací po rozšíření Schengenu o sousední země. Březen 2009 - SRN delegace na PS SCH-EVAL informovala o průběžném hodnocení a analýze všech typů informací týkajícím se spolkové policie, což umožňuje cíleně reagovat na kriminalitu, implementovat policejní opatření a zohledňovat odlišné regionální podmínky a situaci na místě. ČR požádala o upřesnění ve vztahu k zemským policiím. Duben 2009 – SRN delegace na PS SCH-EVAL informovala, že cílená policejní opatření prováděná za účelem potírání nelegální migrace a přeshraniční kriminality vycházejí z výsledků analýz a zohledňují regionální podmínky a situace. Aktuální zjištění jsou zohledňována při hodnocení a mohou, podle vývoje situace ve vztahu k jednotlivým typům trestné činnosti, vést k přehodnocení operativních aktivit pohraniční policie a případně vést ke změnám policejních procesů. ČR se zeptala na výsledek zmíněných analýz a způsob, jakým a kdy budou implementovány v praxi. Květen 2009 - SRN delegace na PS SCH-EVAL informovala, že policejní hodnocení na všech organizačních stupních federální policie je průběžným procesem tvořícím nedílnou součást každodenního výkonu úkolů. Nelze určit, kdy bude průběžný proces analýz ukončen a výsledky rozbedněny v konkrétních policejních opatřeních. ČR vzala tuto informaci na vědomí. Přehled jednání a aktivit ve vztahu k Rakousku Květen 2008 – bilaterální jednání ministrů vnitra ČR a RR (Langer – Platter) v souvislosti s dočasným znovuobnovením ochrany vnitřních hranic. Český ministr upozornil na tlak ze strany médií a veřejnosti a jako příklad uvedl nespokojenost české veřejnosti se stavem na česko-německé hranici, kde některá opatření ze strany německých orgánů nabývají charakteru šikany českých občanů. Upozornil na stoupající počet stížností na časté kontroly za hranicemi. Červenec 2008 – III. jednání česko-rakouské pracovní skupiny pro přípravu opatření v rámci spolupráce před a po zrušení kontrol na vnitřních hranicích (Haišman-Strondl). Jedním z témat jednání byla aktuální situace po rozšíření Schengenu. Česká strana poukázala na intenzitu opatření prováděných v blízkosti hranic, která existuje navzdory tomu, že bezpečnostní situace k takovým aktivitám nezavdává příčinu. Je nutné upřednostňovat volný pohyb osob a využívat účinnější nástroje policejní spolupráce. Rakouská strana uvedla, že diskriminační jednání vůči českým občaům je vyloučeno, pokud by existovala podezření, je nutné vše důkladně prošetřit. K takovým událostem ale chybí konkrétní informace. Závěrem česká strana uvedla, že konkrétní zjištění budou postoupena rakouské straně cestou styčného důstojníka v Praze. PŘÍLOHA č. 2 – informace pro veřejnost pro web Představení iniciativy 21 České aktivity 22 Základní pravidla EU pro volný pohyb osob 23 Srovnání národních dopravně-bezpečnostních pravidel 24 Pravomoci policistů a celníků 30 Jak postupovat během kontrol 43 Jaká práva máte v případě kontrol 44 Zkušenosti českých občanů 50 FAQ 51 Užitečné odkazy 55 Ke stažení 56 Představení iniciativy 21. prosince 2007 byly slavnostně přeřezávány hraniční závory a oslavováno historické rozšíření schengenského prostoru o Českou republiku a dalších 8 států střední a východní Evropy. Oslavy se nesly v duchu definitivního ukončení rozdělení Evropy na Západ a Východ. Schengen byl vyzdvihován coby prostor volného pohybu osob, v jehož rámci je možné projíždět hranicemi bez kontrol a zastavení. Nejenom čeští občané, kteří měli stále v dobré paměti dřívější ostnaté dráty, se těšili, že padla další bariéra Evropy. Zkušenosti mnohých občanů v posledním roce a půl ukázaly, že dřívější hraniční kontroly, v zásadě spočívající v rychlé kontrole dokladů, byly některými státy nahrazeny velmi častými a důkladnými kontrolami prováděnými pár kilometrů za hranicemi. Blíží se dvacetileté výročí pádu železné opony a tato opona jako by se znovu vracela v podobě mobilních hraničních kontrol. Ukazuje se, že významným politickým cílem je udržet původní kapacity pohraničních orgánů Německa a Rakouska v podmínkách zrušených kontrol v pásmu podél dřívější vnější schengenské hranice. K tomu slouží metodika zvaná závojové pátrání, které smísilo provádění hraničních kontrol s policejními kontrolami, doplněnými o aktivity celních orgánů a zemských policií. Tato metodika otevírá široký prostor pro provádění kontrol, jejichž rozsah byl při překračování těchto hranic po vstupu ČR do EU zcela nemyslitelný. Jakkoliv je možné hledat a částečně i najít v národní nebo schengenské legislativě právní oporu, Ministerstvo vnitra ČR vnímá zhoršené a nedůstojné podmínky pro cestování po Evropské unii, a proto přichází s iniciativou usilující o důsledné dodržování ducha Schengenu podél celé vnitřní schengenské hranice. Ve svých reakcích občané ČR z velké části nesouhlasí s kontrolami, které ve svém důsledku nahrazují původní hraniční kontroly, mohou být prováděny kdekoliv a kdykoliv a jejichž provedení nevyžaduje podezření z porušení jakéhokoliv předpisu. Čeští občané také nesouhlasí s formou, jakou jsou předsunuté hraniční kontroly v příhraničí Německa a Rakouska vykonávány. Stížnosti navíc vyvolávají otázky ohledně pravomocí a chování zasahujících orgánů a ukazují na chybějící poučení kontrolovaných osob či neznalost postupů při uplatňování jejich práv. „Za Schengen bez hraničních kontrol“ je symbolem kampaně, která usiluje o plné respektování pravidel volného pohybu osob a ukončení bezdůvodného obtěžování občanů. Na těchto stránkách naleznete podrobné informace o pravidlech kontrol v Německu, Rakousku a Česku, včetně vašich souvisejících právech. České aktivity Ministerstvo vnitra usiluje o vytvoření přátelské atmosféry pro cestování po Evropě při zajištění vysoké úrovně bezpečnosti. Cílem českých aktivit je plné dodržování schengenských pravidel podél vnitřních schengenských hranic při souběžném prohlubování a zefektivnění spolupráce se sousedními schengenskými státy. Hlavní rysy českých opatření jsou následující: • transparentnost – informování o pravidlech kontrol a pravomocích bezpečnostních orgánů prostřednictvím informační kampaně určené českým, německým a rakouským občanům • důsledná kontrola dodržování pravidel – rovný přístup při kontrolách dodržování zákonných pravidel, zaměření kontrol zohledňující vývoj kriminality a identifikovaná rizika pro bezpečnost a veřejný pořádek • úsilí o moderní spolupráci odpovídající 21. století – vyhodnocení stávající smluvní úpravy policejní spolupráce a způsobu využívání jednotlivých nástrojů spolupráce předcházející jednáním se zástupci Německa a Rakouska na politické úrovni a snahám o nastavení efektivnějších a sofistikovanějších forem spolupráce při společném zájmu o bezpečnost a veřejný pořádek podél společné hranice; za tímto účelem bude ČR iniciovat obecnou diskusi o právní úpravě pojímání instrumentů mezinárodní policejní spolupráce v obou státech v kontextu schengenského acquis a dalších mezinárodních závazků Jaký je cíl českých aktivit? - dosáhnout odlehčení pohraničního území od hraničních, nepřiměřených a nedůstojných kontrol odporujících zásadám volného pohybu osob - posílit víru v základní principy Schengenu a podpořit jejich praktické naplňování - zvýšit povědomí veřejnosti o pravidlech a právech souvisejících s kontrolami na německém, rakouském a českém území - zefektivnit spolupráci s německými a rakouskými orgány prostřednictvím standardních schengenských nástrojů spolupráce Základní pravidla EU pro volný pohyb osob Všechny členské státy EU jsou povinny zajistit dodržování pravidel stanovených směrnicí č. 2004/38/ES o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. Tato pravidla platí stejně pro české, německé a rakouské občany a jsou následující: Právo vstupu Členské státy vám zaručují vstup na své území s platným průkazem totožnosti nebo cestovním pasem (čl. 5 odst. 1). Kdy je možné omezit svobodu pohybu a pobytu Vaše svoboda pohybu a pobytu na území jiných států může být omezena pouze z důvodů ochrany veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví. Vaše osobní chování musí představovat skutečné, aktuální a dostatečně závažné ohrožení některého ze základních zájmů společnosti. Přijatá opatření musí být v souladu se zásadou přiměřenosti a musí být založena výlučně na vašem osobním chování. Např. předchozí odsouzení pro trestný čin samo o sobě přijetí takových opatření neodůvodňuje (čl. 27). Prokázání totožnosti – platný občanský průkaz stačí Právo vstupu na území jiných členských států EU je vázáno na schopnost prokázat vaši totožnost – předložením platného průkazu totožnosti (občanský průkaz) nebo cestovním pasem. Pokud se neprokážete platným průkazem totožnosti nebo cestovním pasem Pokud nebudete mít potřebné cestovní doklady, musí vám orgány příslušného státu poskytnout veškeré vhodné možnosti, abyste potřebné doklady v přiměřené lhůtě získali nebo vám byly dodány, nebo abyste doložili či jinak prokázali, že se na vás vztahuje právo volného pohybu a pobytu (čl. 5 odst. 4). Toto prokázání se musí řídit stejnými pravidly platnými pro občany daného státu. Pokud vnitrostátní právní předpisy stanoví pro vlastní občany povinnost mít u sebe vždy průkaz totožnosti a nesplnění této povinnosti je sankcionováno, mohou vám orgány takového státu při nesplnění této povinnosti uložit sankce. Právo pobývat až 3 měsíce Máte právo pobývat na území jiného členského státu po dobu až tří měsíců, aniž byste podléhali jakýmkoli podmínkám či formalitám s výjimkou povinnosti být držiteli platného průkazu totožnosti nebo cestovního pasu (čl. 6). Pobyt delší tří měsíců je již podmíněn splněním určitých podmínek týkajících se např. dostatečných finančních prostředků, zaměstnání či zdravotního pojištění. Otázky na účel cesty či dostatek finančních prostředků jsou nepřípustné Pokud jakýmkoli státem EU projíždíte či na jeho území pobýváte po dobu kratší tří měsíců, orgány daného státu nemají právo se vás ptát na účel cesty či zda máte dostatek finančních prostředků na svoji cestu. Tyto otázky jsou nepřípustné i pro vaši hraniční kontrolu při vstupu na území přes vnější hranici Schengenu. Cestování s hotovostí 10 000 EUR či vyšší Pokud cestujete s hotovostí 10 000 EUR nebo více (nebo odpovídající částku v jiných měnách nebo snadno směnitelný majetek – např. dluhopisy, akcie, cestovní šeky apod.) a překračujete hranice EU, máte povinnost přihlásit hotovost k celní kontrole. Toto pravidlo je vázané na překračování hranic EU. V některých členských státech existují zvláštní ustanovení o kontrole a ohlašovací povinnosti pro vnitrostátní pohyb hotovosti. Ta jsou uplatňována mimo pravidla EU. Jedním z takových států je také Německo (viz níže). Srovnání národních dopravně-bezpečnostních pravidel Chystáte se na cestu do Německa či Rakouska? Informujte se o pravidlech platných v těchto zemích, která se v některých případech od těch českých liší. Orientaci v základních pravidlech platných v Německu a Rakousku by vám měla ulehčit následující srovnávací tabulka a další upřesňující informace. Německo Rakousko Česko nejvyšší dovolená rychlost km/hod (obec - mimo obec - dálnice) 50 - 100 - bez limitu (doporučená 130) 50 - 100 - 130 50 - 90 - 130 pokuta do 10 tis. Kč, záznam do bodového systému alkohol povoleno max. 0,5 promile alkoholu v krvi (pokuta 500 - 1500 EUR) u řidičů mladších 21 let nebo u starších řidičů disponujících řidičským průkazem kratší dobu než 4 roky neexistuje žádná tolerance požití alkoholu či jízdy s alkoholickým nápojem (pokuta 250 EUR) povoleno max. 0,5 promile alkoholu v krvi (pokuta 300 - 5900 EUR) u řidičů mladších 20 let nebo u držitelů řidičského průkazu "na zkoušku" povoleno max. 0. 1 promile alkoholu nulová tolerance alkoholu v krvi (v přestupkovém řízení pokuta 10 - 50 tis. Kč a zákaz činnosti, lze posuzovat i jako trestný čin; záznam do bodového systému) drogy - více viz níže zákaz řízení vozidla pod vlivem omamných látek (pokuta 500 - 1500 EUR) zákaz řízení vozidla pod vlivem omamných látek zákaz řízení vozidla pod vlivem omamných látek (v přestupkovém řízení pokuta až 10 až 50 tis. Kč a zákaz činnosti, lze posuzovat i jako trestný čin; záznam do bodového systému) povinnost připoutat se za jízdy bezpečnostním pásem ANO obecně platí pro řidiče i spolujezdce (pokuta 30 EUR), povinnost dětských autosedaček ANO obecně platí pro řidiče i spolujezdce, povinnost dětských autosedaček ANO obecně platí pro řidiče i spolujezdce, povinnost dětských autosedaček (pokuta do 2, 5 tis. Kč, záznam do bodového systému povinnost celodenního svícení NE NE ANO - po celý rok (pokuta do 2, 5 tis. Kč, záznam do bodového systému) telefonování během řízení zákaz držení telefonního přístroje v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla (pokuta 40 EUR), platí i při stání vozidla s běžícím motorem; povoleno je telefonování s využitím sady hands-free zákaz držení telefonního přístroje v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla (pokuta 50 EUR); povoleno je telefonování s využitím sady hands-free zákaz držení telefonního přístroje nebo jiného hovorového nebo záznamového zařízení v ruce nebo jiným způsobem při řízení vozidla (pokuta 1,5 - 2,5 tis. Kč, záznam do bodového systému); povoleno je telefonování s využitím sady hands-free placené dálnice NE ANO ANO převážené věci zákaz převozu zavíracích nožů pro jednu ruku nebo nožů s pevnou čepelí delší než 12 cm (více viz níže) další specifika kontrola dodržování bezpečné vzdálenosti mezi vozidly jedoucími v koloně zákaz používání antiradarů kontrola způsobu tažení přívěsů kontrola technické způsobilosti (především nákladních) vozidel pomocí technického kontrolního prostředku zákaz používání antiradarů - zakázáno používat aktivní rušičky radarů, které lze použít proti laserovým měřičům rychlosti kontroly kolků u lihovin a cigaret povinná výbava - více viz níže výstražný trojuhelník reflexní vesta uložená v dosahu řidiče (tj. ne v kufru) lékárnička Od 15. 9. 2009: reflexní vesta, lékárnička (vč. Isotermické fólie a postupu při zvládání dopravní nehody dle vyhl. č. 283/2009 Sb. - pozn. do 31. 12. 2010 lze použít lékárničku ve vybavení dle původního předpisu), náhradní žárovky a nářadí k jejich výměně, výstražný trojuhelník, rezervní pneumatika (v některých případech lze nahradit smluvním vztahem, na jehož základě bude zajištěna oprava pneumatiky), příruční zvedák (hever), klíč na matice (šrouby) kol, náhradní pojistka (motocykly, motorové tříkolky, hasicí přístroj (autobusy). Povinná výbava Od roku 1968 platná vídeňská Úmluva o silničním provozu říká, že povinnou výbavu vozu určuje země, kde je automobil registrován. Při jízdě do země, která úmluvu podepsala (vč. ČR, Rakouska a Německa), by policie neměla výbavu auta posuzovat podle vnitrostátních vyhlášek. V praxi tomu tak však není. Zvláště v Rakousku se kontroly zaměřují na povinnou výbavu stanovenou rakouskými zákony – poměrně často bývá pokutována chybějící reflexní vesta, která musí být dle rakouských předpisů v dosahu řidiče, její umístění v kufru je tedy nedostatečné. Povinnost obléknout si reflexní vestu navíc platí při vystoupení z vozidla na dálnicích a silnicích při nehodě. V Německu, ale i v Česku, reflexní vesta netvoří součást povinné výbavy vozidel řízených ze soukromých účelů. Převoz nožů v Německu Podle § 42 a č. 2 zákona o zbraních je (od 1. dubna 2008) zakázán dovoz zavíracích nožů pro jednu ruku nebo nožů s pevnou čepelí delší než 12 cm. Dle odst. 2 citovaného ustanovení zákaz neplatí, když je nůž transportován v uzavřeném pouzdře nebo když pro jeho dovoz existuje oprávněný zájem. Oprávněný zájem existuje tehdy, když jsou předměty dováženy v souvislosti s výkonem povolání, s dodržováním tradic, se sportem nebo slouží všeobecně uznávanému účelu. I nadále existuje zákaz dovozu • nožů s čepelí kolmou k rukojeti, motýlků, gravitačních nožů, • vyhazovacích nožů, s výjimkou těch, jejichž čepel vystřeluje z rukojeti ze strany a o není delší než 8,5 cm, o ve svém středu vykazuje minimálně šířku 20 % své délky, o není oboustranně naostřená a o má spojitý hřbet, který se směrem k ostří zužuje. Drogy Držení drog je trestné ve všech třech zemích, a to i pro vlastní potřebu. Zvláště německé kontroly se často zaměřují na převoz drog či jiných omamných látek. V ČR je trestné držení drog v množství větším než malém. V případě THC (marihuana, hašiš) orientační hodnotu malého množství představuje dle pokynu nejvyšší státní zástupkyně 0, 3 g (asi 10 dávek po 30 mg), dle rozsudku Nejvyššího soudu „se tím rozumí individuálně určená denní dávka omamné nebo psychotropní látky v množství obvyklém pro konkrétní osobu užívající tyto látky, která odpovídá stupni její závislosti na těchto látkách, aniž je způsobilá vážně ohrozit zdraví nebo život této osoby.“ Pokud je osoba přistižena s malým množstvím drogy bez prokazatelného úmyslu dalšího prodeje, postoupí policie/státní zástupce případ specializovanému útvaru policie, který může pachateli uložit netrestní (správní) sankci (pokutu až do výše 15 tis. Kč nebo varování) v souladu se zákonem o přestupcích. V Německu je trestné držení drog, včetně malého množství pro osobní potřebu, a může být postihováno podle trestního zákona. V praxi však existují rozdíly v přístupu k jednotlivým případům závisející mj. na množství přechovávané drogy. Pakliže je objeveno malé množství drogy, může být výsledkem rozhodnutí státního zástupce neudělit trest. Vnímání malého množství se liší dle spolkové země, v případě Bavorska i Saska horní hranici představuje 6 g. Dle rozhodnutí Spolkového ústavního soudu je uplatňován zákaz neúměrných trestů, dle kterého by držení konopí nemělo vést k trestnímu stíhání, jsou-li splněny následující podmínky: osobní potřeba, malé množství, občasné užívání a žádná újmy jiným osobám. V Rakousku je trestné držení drog, včetně malého množství pro osobní potřebu, a může být postihováno podle trestního zákona. Státní zástupci mají relativní volnost při rozhodování, zda potrestat držení malého množství drog pro osobní potřebu. V praxi obvykle dochází k podmínečnému ustoupení od potrestání. Malé množství představuje 2 g. Zábavná pyrotechnika Ve všech třech státech platí zákaz převozu necertifikované zábavné pyrotechniky. Zvláště v Německu platí velmi přísná pravidla, která rozdělují pyrotechniku do 4 kategorií, z nichž pouze první (tzv. Klasse I) může být koupena a používána kýmkoliv bez dalších omezení týkajících se věku, časového použití (např. kategorie II, do níž spadá většina nejčastěji používaných raket, může být používána pouze na Silvestra, u jiných příležitostí je nutné zvláštní povolení) či speciálních oprávnění. Alkohol a tabák V rámci EU existuje množstevní omezení pro převoz alkoholu a tabáku pro osobní potřebu. Při cestách mezi ČR, Německem a Rakouskem jsou příslušné limity následující: tabákové výrobky alkoholické nápoje 800 cigaret 110 l piva 400 cigarillos a doutníků o váze menší než 3 g/kus 10 l destilátů 200 ostatních doutníků 20 l alkoholizovaného vína (např. portské nebo sherry) 1 kg tabáku ke kouření 90 l vína (z toho max. 60 l šumivého vína) Minerální oleje Minerální oleje mohou být přepravovány v množství dopravovaném v běžných nádržích zvýšeném o 20 l. Povoleno je také 5 tlakových nádob zkapalněných ropných plynů o hmotnosti náplně do 40 kg včetně. Káva (pouze pro Německo) 10 kg kávy Jízda v zapůjčeném vozidle Pokud nejste vlastníkem vozidla, který řídíte, mohou policisté v zahraničí vyžadovat potvrzení o tom, že vám vlastník vozidlo pro jízdu zapůjčil. Různé Pokud není vaše registrační značka na vozidle vybavena modrým proužkem EU, je nutné mít na vozidle rozlišovací značku státu evidence. V případě, že je vlivem povětrnostních podmínek snížená viditelnost ve dne pod 50 m, platí na dálnicích v SRN nejvyšší dovolená rychlost 50 km/h. V případě nezaplacení pokuty za dopravní přestupek může být policistou na místě zabavena cenná věci nebo i zadržen automobil. Pravomoci policistů a celníků Věděli jste, že němečtí policisté i celníci mohou provádět kontroly v civilu? To je nejnápadnější, nikoliv však jediný, rozdíl v pravidlech činnosti německých a českých orgánů. Buďte připraveni na kontrolu. Informujte se o pravidlech kontrol v Německu a Rakousku a souvisejících pravomocích kontrolujících policistů a celníků. Orientační přehled základních pravidel kontrol je uveden v tabulce, v textu níže následují podrobnější informace ve vztahu k jednotlivým státům: - Německo (budou doplněny interaktivní odkazy) - Rakousko - Česko Německo Rakousko Česko Jaké orgány mohou provádět kontroly? Spolková policie Celní správa zemské policie Spolková policie Celní správa Policie ČR Celní správa ČR obecní policie pozn. podle zákona o odpadech má některá kontrolní oprávnění i Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) Je při kontrolách rozlišováno, zda se jedná o příhraničí či vnitrozemí? ANO - zvýšené pravomoci provádět kontroly v pásmu 30 km od státních hranic ANO - zvýšené pravomoci v souvislosti s překračováním vnitřních hranic NE (ČIŽP zpravidla v součinnosti s uniformovanými složkami) Mohou kontroly provádět osoby v civilu? ANO NE NE Mají kontrolující osoby povinnost prokázat svoji příslušnost k policii/celní správě? ANO - na požádání ANO - na žádost ANO Existuje povinnost podrobit se policejní/celní kontrole? ANO ANO ANO Vyžaduje kontrola odůvodnění ve smyslu důvodného podezření např. ze spáchání přestupku? NE - pohyb v příhraničním pásmu je dostatečným důvodem NE - postačuje, že osoba překročila či se chystá překročit vnitrní hranice ANO (obecní policie), NE (policie, celní orgány jsou oprávněny provést kontrolu bez existence důvodného podezření z porušení právních předpisů) Mohou kontroly provádět policisté společně s celníky? ANO ANO ANO Německo Kontroly na německém území mohou provádět příslušníci policie a celní správy. Z důvodu federativního uspořádání země policejní kontroly provádí příslušníci spolkové policie i zemských policií, což se v případě příhraničí s ČR týká bavorské a saské policie. Kromě vyššího počtu kontrolujících orgánů jsou hlavním rozdílem oproti ČR především zvýšené pravomoci německých orgánů v pohraničním pásmu 30 km od státních hranic. Legislativa v tomto ohledu nerozlišuje mezi vnější a vnitřní schengenskou hranicí a zdůrazňuje potřebu zvláštních opatření v pohraničí. Územní působnost jednotlivých orgánů je dále upřesněna v příslušných spolkových/zemských zákonech. Tyto zákony dále upravují podmínky, za kterých jsou kontroly prováděny. Vyplývá z nich, že policisté i celníci mohou v příhraničí zastavit a legitimovat v rámci mobilních kontrol prakticky kohokoli a kdykoli. Důvodné podezření pro provedení kontroly není nutné, dostačující je obecné zdůvodnění účelu kontroly, kterým je zamezení ilegální migrace, přeshraniční kriminality a (v případě celníků) pašeráctví. Podmínkou pro výkon policejních pravomocí – např. týkající se možnosti provést kontrolu totožnosti či prohlídku věcí – tak nemusí být důvodné podezření či výsledek analýzy rizik, ale pouze fakt, že se daná osoba nachází v příhraničí. Překročení hranice je dostatečným důvodem pro provedení kontroly totožnosti i prohlídku převážených věcí. Mezi hlavní rozdíly oproti české praxi dále patří možnost policistů i celníků provádět kontroly v civilu. Tito policisté nemají zákonnou povinnost prokázat na začátku kontroly svoji příslušnost k policii/celní správě, povinnost legitimovat se je vázána na požádání kontrolované osoby. Německá pravidla podrobněji Podrobná pravidla pro činnost policie a celní správy jsou uvedena v příslušných právních předpisech. Mezi hlavní patří následující: - Zákon o spolkové policii (BPolG – Gesetz über die Bundespolizei) - Zákon o saské policii (SächsPolG - Polizeigesetz des Freistaates Sachsen) - Zákon o bavorské policii (PAG - Gesetz über die Aufgaben und Befugnisse der Bayerischen Staatlichen Polizei ) - Zákon o celní správě (ZollVG - Zollverwaltungsgesetz ) Zvýšené pravomoci provádět kontroly v příhraničním pásmu 30 km Spolková policie může provádět kontroly kdekoli do 30 km od státní hranice a mimo tento prostor jen na letištích a nádražích (§ 23 BPolG). Bavorská policie může provádět kontroly kdekoli do 30 km od státní hranice, mimo tento prostor na průjezdních komunikacích (dálnicích, evropských silnicích a dalších silnicích značného významu pro přeshraniční dopravu) a ve veřejných zařízeních mezinárodní dopravy (§ 13 PAG). Saská policie může provádět kontroly kdekoli do 30 km od státní hranice, mimo tento prostor ve veřejných zařízeních a veřejných dopravních prostředcích mezinárodní dopravy nebo v jejich bezprostřední blízkosti, jakož i na spolkových dálkových silničních komunikacích a dalších silnicích značného významu pro přeshraniční kriminalitu (§ 19 SächsPolG). Celní správa může - vedle svých pravidelných mobilních kontrol v prostoru kdekoli do 30 km od státní hranice - provádět místně a časově omezené kontroly rovněž mimo tento prostor (§10 ve spojení s § 14 ZollVG). Kontrola osob a věcí - Německá (spolková či zemská) policie: o může zjišťovat totožnost osoby a činit opatření nezbytná ke zjištění totožnosti. Dotčená osoba může být zadržena a odvedena na služebnu, pokud nelze zjistit její totožnost nebo její oprávnění k překračování hranic jiným způsobem nebo je lze zjistit pouze za značných obtíží – v takovém případě může být dotčená osoba, jakož i věci, které má s sebou, prohledány za účelem nalezení předmětů, které slouží ke zjištění totožnosti (§ 23 BPolG, § 13 PAG, § 19 SächsPolG) o může prohledat osobu mj. v případě domněnky, že má s sebou věci, které smí být zajištěny či za účelem zjištění, jestli u sebe nemá zbraně, výbušniny a jiné nebezpečné předměty (§43 BPolG, § 21 PAG, § 23 SächsPolG) o může prohledat věci, prohlídka se může vztahovat i na věci převážené ve vozidle (§44 BPolG, § 22 PAG, § 24 SächsPolG) - Celní správa o může zastavit osoby a dopravní prostředky (§ 10 ZollVG) o může požadovat prokázání totožnosti a předložení dokladů k vozidlu o může nastoupit do vozidla a za účelem zjištění dodržování celních předpisů provést prohlídku zavazadel, vozidla a převážených věcí na stejném či jiném vhodném místě o může požadovat doložení původu zboží či odebrat vzorky o na základě dostatečných důvodů k domněnce, že jsou převáženy předměty porušující předpisy, může provést osobní prohlídku osob Prokázání příslušnosti k policii či celní správě Policisté mají povinnost mít u sebe svůj služební průkaz a na požádání ho předložit, aby se identifikovali jako příslušníci policie. Navíc jsou ze zásady povinni sdělit své jméno a služební místo nebo své služební číslo. Tuto povinnost upravují vnitřní předpisy, povinnost na vyžádání prokázat svoji totožnost, a to za podmínky, že tím není narušen účel opatření, je výslovně uvedena pouze v zákonech týkajících se bavorské (§ 6 PAG) a saské policie (§ 8 SächsPolG). Znak Spolkové policie Znak Bavorské policie Odznak Spolkové kriminální policie Saský policejní průkaz Celníci jsou ze zásady povinni prokázat svoji příslušnost k celní správě předložením služebního průkazu - automaticky, v případě výkonu služby ve služební uniformě na požádání. V obou případech se příslušnost k celní správě prokazuje předložením služebního čísla a služebního místa, předložení jména je na uvážení daného celníka a jeho poskytnutí může být odmítnuto. Znak celní správy Dechová zkouška či odběr moči/krve Pokud má policie podezření z řízení motorového vozidla pod vlivem alkoholu/omamných látek, je oprávněna vyžadovat dechovou zkoušku a stejně tak i provedení odběru moči či krve. Kontrola technické způsobilosti vozidel V případě zjištění závažné technické závady na vozidle může německá policie uložit pořádkovou pokutu, nebo trvat na odstranění závady v SRN a do jejího odstranění vozidlo zadržet. Hlášení hotovosti 10 000 EUR či vyšší Celní zákon stanovuje povinnost na požádání hlásit hotovost a vzácné kovy či kameny v hodnotě 10 000 EUR či vyšší při překračování hranic SRN s dalšími členskými státy EU - prohlášení se provádí ústně (§ 12a odst. 2 ZollVG). Oznámení jsou oprávněni vyžadovat celníci a příslušníci spolkové a mj. bavorské policie a mohou také provést kontrolu správnosti oznámení (§ 1 odst. 3b ZollVG). Tyto kontroly mohou být provedeny prakticky kdekoli v SRN, obvykle jsou prováděny v blízkosti hranic, na dálnicích či železnicích. Rakousko Kontroly mohou provádět příslušníci rakouských orgánů veřejné bezpečnosti (spolková policie) a celní správy. Kontroly osob přísluší policii, kontrolu věcí provádí celní správa. Při kontrolách autobusů kontrola v praxi probíhá tak, že jsou všichni cestující požádáni o to, aby vystoupili z autobusu, prokázali svoji totožnost a vzali si s sebou zavazadla. Následně se provádí kontrola zavazadel, při které se používají technické pomůcky (Scanner). Kontrolám autobusů jsou obvykle přítomni policisté i celníci. Při kontrolách vozidel rakouská policie kontroluje udržování veřejného klidu, pořádku a bezpečnosti, do její kompetence patří také dopravní dozor, v jehož rámci se provádějí také kontroly dodržování předepsané rychlosti laserovými měřícími přístroji. Pozornost je často věnována dodržování specifik typu funkčnosti světel, způsobu tažení přívěsu apod. Velmi časté jsou kontroly nákladních automobilů. Zákony nařizují kontroly vozidel za použití technického kontrolního prostředku, v praxi jsou prováděny podél hlavních dopravních tras. Nejčastěji tyto kontroly probíhají na parkovišti pro nákladní automobily v blízkosti bývalého hraničního přechodu Drasenhofen, na kterém je mobilním technickým kontrolním zařízením provádějí technici ze spolkové země Dolní Rakousy, nápomocni jim jsou policisté z okresu Mistelbach. Rakouská pravidla podrobněji Podrobná pravidla pro činnost policie a celní správy jsou uvedena v příslušných právních předpisech. Mezi hlavní patří následující: - Bezpečnostně-policejní zákon (SPG - Sicherheitspolizeigesetz ) - Celní zákon (ZollR-DG - Zollrechts-Durchführungsgesetz) Kontrola osob Policisté jsou oprávněni zjišťovat totožnost osob mj. v případech, kdy se lze domnívat, že dotyčná osoba překročila či se chystá překročit vnitřní hranice, nebo když existuje jasné podezření, že se nachází v místě pobytu cizinců, kteří nejsou oprávněni pobývat na území Rakouska. Identifikace osoby zahrnuje zjištění jména, data narození a místa bydliště (§ 35 SPG). Celníci mohou v pásmu do 15 km od celní hranice (tj. hranice Rakouska se zeměmi mimo EU) v rámci celního dozoru zastavit a prohledat osoby v případě, že existuje důvod domnívat se, že mají po ruce věci podléhající celnímu dozoru (§ 22 ZollR-DG). Kontrola vozidla/věcí Policie je oprávněna vstoupit do vozidel, pakliže je to nutné pro splnění povinnosti první pomoci nebo k odvrácení nebezpečného útoku. V těchto případech může dále otevřít věci nalézající se v prostorách vozidla, a pokud hledá věci, které jsou určeny k nebezpečnému útoku, také tyto věci prohledat (§ 39 SPG). Celní orgány mohou v pásmu do 15 km od celní hranice (tj. hranice Rakouska se zeměmi mimo EU) zastavit dopravní prostředky a prohledat je včetně předmětů a věcí v nich se nacházejících v případě, že existuje důvod domnívat se, že se jedná o věci podléhající celnímu dozoru. Pokud takovou kontrolu nelze provést na místě, uskuteční se prostřednictvím zařízení u nejbližší celní správy (§ 22 ZollR-DG). Prokázání příslušnosti k policii či celní správě Na žádost kontrolované osoby existuje povinnost policisty prokázat se svým služebním číslem. Tato povinnost neplatí, pokud by tím bylo ohroženo plnění úkolu. Služební číslo se v zásadě dokládá předložením kartičky obsahující vedle čísla také označení služebního pracoviště a jeho telefonního čísla. Poskytnutí jména je na zvážení příslušného orgánu veřejné bezpečnosti (§ 31 SPG, § 9 směrnice BGBl Nr. 266/1993). služební uniforma znak policie služební průkaz Pokyn k zastavení vozidel Orgány provádějící dopravní dozor jsou povinny vyzvat k zastavení prostřednictvím zřetelně viditelných nebo slyšitelných pokynů. Při podávání pokynů účastníkům silničního provozu jsou policisté oprávněni z důvodu veřejné bezpečnosti nařídit nezbytná dopravní omezení, která oznámí pomocí dopravního značení; pokyny mohou dát rovněž pomocí světelných signálů. Všechny dotčené osoby musí být při takovém jednání dobře viditelné pro všechny účastníky silničního provozu. (§ 97 odst. 5 Straßenverkehrsordnung –StVO) Postup v případě porušení pravidel silničního provozu Podle platného zákona o silničním provozu (KFG) nemá rakouská policie povinnost přestupek řidiči dokázat (např. fotografií o překročení rychlosti, špatném předjíždění, nedodržení vzdálenosti od vozidla atd.). V případě, že nezaplatíte pokutu (kauci), je rakouská policie oprávněna Vám " patřičnými prostředky zabránit v další jízdě" - např. odebráním řidičského průkazu, klíčů od vozidla, zablokováním vozidla, případně Vám zabavit věc, jejíž hodnota nesmí překročit částku 2180 EUR určenou zákonem jako maximální výše kauce. Placení pokuty V případě zjištění porušení předpisů a vystavení peněžní pokuty má být pokuta v zásadě zaplacena na místě. Pokud to není z různých důvodů možné, jsou policisté oprávněni předat za účelem uhrazení pokuty doklad umožňující poštovní uhrazení pokuty. Takový doklad obdrží strojově čitelné identifikační číslo (§ 50 odst. 1 Verwaltungsstrafgesetz - VStG). Pokud nemůže pokutovaná osoba pokutu zaplatit, může policie převzít do zástavy cenné věci, které patří pokutované osobě a jejichž cena nepřevyšuje hodnotu 180 EUR. (§ 37a odst. 3 VStG) Dechová zkouška či odběr krve/slin/moči Policisté jsou oprávněni kdykoli provést kontrolu hladiny alkoholu a za tímto účelem provést dechovou zkoušku u osob řídících vozidlo či chystajících se ho řídit a dále u osob, u kterých existuje podezření, že řídily vozidlo pod vlivem alkoholu, nebo z jejich přítomnosti v místě nehody lze usuzovat souvislost s alkoholem. Policisté jsou oprávněni za účelem dechové zkoušky převést osobu podezřelou z řízení vozidla pod vlivem alkoholu na nejbližší stanici disponující zařízením pro měření alkoholu v dechu. Za určitých okolností (nemožnost provedení dechové zkoušky a podezření z požití alkoholu) jsou policisté dále oprávněni převést osobu k autorizovanému lékaři k odběru krve za účelem zjištění hladiny alkoholu v krvi. V případě podezření z vlivu omamných látek jsou policisté dále oprávněni přezkoumat přítomnost omamných látek ve slinách. Mohou za tímto účelem rovněž převézt osobu k lékaři. (§ 5 Straßenverkehrsordnung 1960 – StVO) Česko Kontroly mohou provádět příslušníci Policie ČR a Celní správy ČR, na územích obcí ve vymezeném rozsahu dále strážníci obecní policie. Hraniční kontroly jsou přípustné pouze na mezinárodních letištích s vnější schengenskou hranicí. Policie ani celní správa nedisponuje zvýšenými pravomoci v příhraničním pásmu, tyto pravomoci mohou být aktivovány pouze v případě dočasného znovuzavedení ochrany vnitřních hranic. Možnosti kontrolovat osoby jsou tedy stejné ve vnitrozemí i v příhraničí. Česká pravidla podrobněji Podrobná pravidla pro činnost policie a celní správy jsou uvedena v příslušných právních předpisech. Mezi hlavní patří následující: - zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů - zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů Mezi další důležité předpisy patří např. zákon o přestupcích č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Oprávnění požadovat prokázání totožnosti Policisté, celníci i strážníci jsou za zákonem stanovených podmínek oprávněni vyzvat osobu, aby prokázala svoji totožnost. Výzva k prokázání totožnosti je vázaná na naplnění některé z podmínek stanovené zákonem. Policista je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti např. osobu: - podezřelou ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu, - zdržující se v prostoru, o kterém lze důvodně předpokládat, že se v něm zdržují cizinci bez povolení opravňujícího k pobytu na území ČR, - bezdůvodně se zdržující v bezprostřední blízkosti policií chráněného prostoru nebo v místě, z něhož lze tento prostor účinně ohrozit, - od níž je požadováno vysvětlení, - odpovídající popisu hledané nebo pohřešované osoby, - která má na místě veřejně přístupném zbraň a je důvodné podezření, že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím, - zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu nebo správního deliktu, k požáru anebo jiné mimořádné události, - která je oznamovatelem podezření ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu, - při plnění jiného úkolu, je-li to nezbytné k ochraně bezpečnosti osob a majetku, veřejného pořádku nebo pro předcházení trestné činnosti. (§ 63 odst. 2 zákona o Policii ČR) Celník je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti např. osobu: - přistiženou při jednání, které má znaky trestného činu nebo přestupku v souvislosti s porušením právních předpisů, jejichž prováděním jsou celní orgány pověřeny, - která odpovídá popisu hledané nebo pohřešované osoby, - u které je prováděn dohled nebo kontrola zboží celními orgány podle právních předpisů Evropských společenství, - která vstupuje do prostor, místností a zařízení užívaných celními orgány nebo územními finančními orgány, v nichž celní orgány zabezpečují dodržování veřejného pořádku (§ 31 odst. 1-2 Celního zákona) - při kontrole v systému elektronického mýtného či časového zpoplatnění (zákon č. 13/1997 Sb.) Strážník je oprávněn vyzvat k prokázání např. jde-li osobu: - vůči které provádí úkon k plnění úkolů obecní policie, - podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku či jiného správního deliktu, - která odpovídá popisu osoby hledané policií nebo osoby pohřešované, - která oznamuje podezření ze spáchání trestného činu, přestupku nebo jiného správního deliktu. (§ 12 odst. 2 zákona o obecní policii) Prokázání příslušnosti k policii, celní správě a obecní policii České zákony obsahují povinnost policistů/celníků prokázat během kontroly svoji příslušnost k policii/celní správě, tato povinnost se tedy neváže na výslovné požádání ze strany kontrolované osoby. Policista je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k policii služebním stejnokrojem, služebním průkazem nebo odznakem policie, na kterých musí být zřetelně viditelné identifikační číslo. Zaměstnanec policie je při provádění úkonu povinen prokázat svou příslušnost k policii průkazem zaměstnance policie se zřetelně viditelným identifikačním číslem. (§ 12 zákona o Policii ČR). služební stejnokroj služební průkaz odznak policie Celník je povinen při výkonu služby prokázat příslušnost k celní správě (služebním stejnokrojem, který je opatřen identifikačním znakem celní správy; v případě, že při výkonu služby služební stejnokroj nenosí, prokazuje se služebním průkazem a ústním prohlášením „celní správa“; pouze ústní prohlášení používá ve výjimečných případech)(§ 28 Celního zákona). Strážník je povinen při výkonu své pravomoci prokázat svou příslušnost k obecní policii stejnokrojem s odznakem obecní policie, identifikačním číslem a názvem obce (§ 9 zákona o obecní policii). Povinnost podat poučení o právech České zákony obsahují povinnost policistů/celníků poučit osoby o jejich právech. Policista je povinen před provedením úkonu poučit osobu dotčenou úkonem o právních důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojný se zásahem do práv nebo svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech. Pokud poučení brání povaha a okolnosti úkonu, poučí nebo zajistí toto poučení ihned, jakmile to okolnosti dovolí (§ 13 zákona o Policii ČR). Celník je povinen poučit osoby o právních důvodech služebního úkolu nebo služebního zákroku a o jejich právech, pokud je služební úkon nebo služební zákrok spojen se zásahem do práv nebo svobod osob a pokud to dovolují povaha nebo okolnosti služebního úkonu nebo služebního zákroku; v opačném případě je poučí dodatečně (§ 24 odst. 2 Celního zákona). Předvedení osoby na policejní stanici či celní úřad Policista je oprávněn osobu předvést k provedení úkonů směřujících ke zjištění její totožnosti v případech, kdy osoba (kterou je policista oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti – viz výše) odmítne prokázat svoji totožnost nebo ji nemůže prokázat ani po poskytnutí potřebné přiměřené součinnosti a policista nemůže její totožnost zjistit provedením úkonu na místě. Potřebnou součinnost k prokázání totožnosti policista poskytne způsobem a v rozsahu, který nezmaří účel úkonu. (§ 63 odst. 3 zákona o Policii ČR). Celník je oprávněn předvést na celní úřad k provedení služebních úkonů osobu za účelem zjištění její totožnosti a objasnění věci v případě, že odmítne prokázat svou totožnost nebo nemůže-li ji prokázat ani po předchozím poskytnutí potřebné součinnosti k prokázání své totožnosti (§ 31 odst. 4 Celního zákona). Strážník je oprávněn předvést na policii osobu, která odmítla vyhovět výzvě strážníka k prokázání totožnosti nebo nemůže ani po poskytnutí nezbytné součinnosti strážníka svou totožnost prokázat (§ 13 odst. 1 zákona o obecní policii). Oprávnění zastavit vozidlo a provést jeho prohlídku Zastavit vozidlo mohou policisté, vojenští policisté, celníci a strážníci obecní policie ve stejnokroji (§ 79 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Policista je oprávněn zastavit dopravní prostředek a provést jeho prohlídku, má-li důvodné podezření, že - došlo ke spáchání dopravního přestupku, - se v něm nachází pachatel úmyslného trestného činu, - používáním dopravního prostředku, na dopravním prostředku nebo v souvislosti s dopravním prostředkem byl spáchán trestný čin, - se v něm nachází osoba hledaná, pohřešovaná nebo protiprávně se zdržující na území ČR; zbraně, střelivo, výbušniny, omamné a psychotropní látky a jedy nebo věci pocházející z trestné činnosti anebo související s trestnou činností. V rámci zajišťování bezpečnosti prostředků veřejné hromadné dopravy je policista dále oprávněn provést prohlídku zavazadla, jakož i prostředku veřejné hromadné dopravy, za účelem zjištění, zda v nich není přepravována věc, která by mohla být použita k útoku na provoz prostředků veřejné hromadné dopravy a na bezpečnost cestujících v těchto prostředcích. Obdobně je oprávněn provést prohlídku osoby za účelem zjištění, zda takovou věc nepřechovává. Policista je oprávněn za účelem provedení prohlídky dopravní prostředek otevřít nebo jiným způsobem si do něj zjednat přístup, v případě nutnosti i za použití síly (§ 42 zákona o Policii ČR). Celník je oprávněn zastavovat osoby a dopravní prostředky, provádět kontrolu zavazadel, dopravních prostředků, jejich nákladů, přepravních a průvodních listin při odhalování trestných činů a zjišťování jejich pachatelů, při pátrání po zboží uniklém dohledu celních orgánů podle právních předpisů Evropských společenství a zjišťování osoby, která zboží tomuto dohledu odňala nebo se tohoto odnětí zúčastnila, při zabezpečování a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv, a také v rámci kontrol v systému elektronického mýtného a systému časového zpoplatnění. Při zastavování dopravních prostředků postupuje celník obdobně jako příslušník Policie České republiky. (§ 37 Celního zákona) Strážníci obecní policie mohou vozidlo zastavit ve dvou případech: 1) před přechodem pro chodce k zajištění bezpečného přechodu osob, jestliže to situace na přechodu či stav přecházejících osob vyžaduje; 2) jestliže řidič vozidla nebo přepravovaná osoba je podezřelá ze spáchání přestupku týkajícího se bezpečnosti silničního provozu. Možnosti provedení osobní prohlídky Nelze-li totožnost předvedené osoby zjistit na základě sdělených údajů ani v dostupných evidencích, je policista oprávněn získat informace potřebné k jejímu ztotožnění snímáním daktyloskopických otisků, zjišťováním tělesných znaků, měřením těla, pořizováním obrazových, zvukových a jiných záznamů a odebíráním biologických vzorků umožňujících získání informací o genetickém vybavení (§ 63 odst. 4 zákona o Policii ČR). Nelze-li úkon podle odstavce 4 pro odpor osoby provést, je policista oprávněn tento odpor překonat. Způsob překonání odporu musí být přiměřený intenzitě odporu. Překonat odpor osoby nelze, jde-li o odběr krve nebo jiný obdobný úkon spojený se zásahem do tělesné integrity (§ 63 odst. 5 zákona o Policii ČR). Fyzickou prohlídku osoby, s využitím přímých fyzických kontaktů nebo přímého pozorování odhaleného těla této osoby včetně prohlídky oděvních svršků osoby a věcí, které má tato osoba u sebe v době prohlídky, provádí osoba stejného pohlaví (§ 111 písm. b) zákona o Policii ČR). Prohlídku lze provést i na základě trestního řádu (§113, 114), další oprávnění vyplývají z tzv. tabákového zákona (379/2005 Sb.) – vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky probíhá podle §16. Celník má dále možnost podrobit kontrole osobu, která má, nebo je pravděpodobné, že má zboží, které podléhá dohledu. V rámci dohledu může být provedena osobní prohlídka v případech důvodného podezření, že osoba ukrývá u sebe zboží, které podléhá clu, daním a poplatkům vybíraným při dovozu nebo jehož vývoz nebo dovoz je zakázán nebo omezen. Osobní prohlídka může být provedena teprve tehdy, jestliže výzva celníků, aby podezřelá osoba vydala ukrývané zboží, je bezvýsledná. Osobní prohlídka může být na žádost kontrolované osoby provedena pouze za přítomnosti nezúčastněné osoby (§ 48 Celního zákona). Dechová zkouška a odběr moči/krve Při podezření na ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou jsou policisté oprávněni vyžadovat provedení orientačního vyšetření pomocí dechové zkoušky nebo odběru slin anebo potu. Ke zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky jsou dále oprávněni vyžadovat odborné lékařské vyšetření včetně odběru biologického materiálu (odběrem biologického materiálu je zejména odběr vzorku žilní krve, moči, slin, vlasů nebo stěru z kůže či sliznic). Těmto úkonům je osoba povinna se podrobit, není-li to spojeno s nebezpečím pro její zdraví. (§ 67 zákona o Policii ČR). Odběr biologického vzorku, který je spojen se zásahem do tělesné integrity, provádí na žádost policisty pouze odborně způsobilý zdravotnický pracovník (§112 zákona o Policii ČR). Orientační dechovou zkoušku ke zjištění přítomnosti alkoholu v krvi může provést také městský nebo obecní strážník, který může dále vyzvat řidiče k lékařskému vyšetření, včetně odběru biologického materiálu. Jak postupovat během kontrol - Dodržujte předpisy – neposkytujte důvod pro svoji kontrolu; ujistěte se, že nepřevážíte zakázané předměty a ani jiným způsobem neporušujete pravidla sousedních států. - Podrobte se kontrole - případné odmítnutí prokázání totožnosti či absolvování prohlídky vozidla/zavazadel je legitimním důvodem pro zadržení a převoz osob na policejní stanici. Jaká fráze by se vám mohly hodit: Nerozumím německy. - Požádejte kontrolující osoby o předložení jejich legitimací – policisté i celníci mají povinnost prokázat svoji příslušnost k policii/celní správě – často je však tato povinnost vázána na požádání kontrolované osoby, což platí i při kontrolách prováděných v civilu. Jaká fráze by se vám mohly hodit: Prosím o prokázání Vaší příslušnosti k policii/celní správě. Váš služební průkaz prosím. Vaše služební číslo prosím. - Ptejte se na účel kontroly – neexistuje zákonný důvod, proč by vám kontrolující osoby měly sdělit důvod kontroly, ale můžete to zkusit. Jaká fráze by se vám mohly hodit: Jaký je důvod kontroly? - V případě prohlídky osobních věcí ze strany Spolkové či Bavorské policie požádejte o vystavení písemného potvrzení o provedení takové kontroly Jaká fráze by se vám mohly hodit: Jaký je důvod prohledání mých osobních věcí? Vystavte mi prosím písemné potvrzení o prohledání věcí. - Pokud se vám zdá, že rozsah kontroly a především způsob jejího provedení přesáhl únosnou mez, poznamenejte si služební číslo policisty/celníka, místo a čas kontroly – tyto informace se vám budou hodit v případě, že budete později chtít uplatnit stížnost na provedení kontroly. Ideální by bylo rovněž pořízení foto či videodokumentace kontrol dle vnitrostátní legislativy. Jaká fráze by se vám mohly hodit: Dejte mi prosím kontakt na Vašeho nadřízeného/nadřízený orgán. - Informujte ministerstvo vnitra – pošlete co nejdetailnější popis Vaší zkušenosti z kontroly na adresu machotko@mvcr.cz . Poradíme vám s dalším postupem a případně stížnost předáme rovnou příslušným německým a rakouským orgánům Jaká práva máte v případě kontrol Obecně platí v Německu, Rakousku i Česku povinnost podrobit se kontrole ze strany příslušných orgánů. Detailnější pravidla a možnosti uplatnění práv občanů jsou ve vztahu k jednotlivým státům následující: - Německo (budou doplněny interaktivní odkazy) - Rakousko - Česko Německo Prokázání totožnosti Jste povinni spolupracovat při zjištění své totožnosti a strpět takovou kontrolu. Totožnost se dokazuje předložením platného průkazu totožnosti (Personalausweis) nebo cestovním pasem (Reisepass) – dostatečnost stanovuje německý předpis - tzv. Freizügigkeitsgesetz. Prohlídka věcí Pokud vás kontroluje Spolková či Bavorská policie a součástí kontroly je prohlídka vašich věcí, máte právo požadovat potvrzení o provedení prohlídky, které musí obsahovat konkrétní důvod pro provedení prohlídky. Tento důvod přitom nesmí být obecný (např.: k odvrácení nebezpeční -„zur Gefahrenabwehr“), nýbrž musí být dostatečně konkrétní. Písemné potvrzení provedení prohlídky lze vyžadovat i v případě, že kontrola neidentifikuje jakýkoli nesoulad s pravidly. Stejně tak máte právo být při prohlídce vašich věcí přítomen. Pokud to není možné, má být prohlídce přítomen váš zástupce či jiný svědek (§22 [2] PAG). Právo na písemné potvrzení o provedení prohlídky věcí již neobsahují zákony týkající se saské policie ani celní správy. Osobní prohlídka osob Při osobní prohlídce smíte být prohledáváni pouze osobami stejného pohlaví nebo lékaři; to neplatí, jestliže je nezbytná okamžitá prohlídka za účelem ochrany proti nebezpečí pro život. (§ 43[4] BPolG, § 21[3]PAG, § 23 [3] SächsPolG) Sdělení důvodu kontroly - poučení kontrolované osoby Legislativa neupravuje právo kontrolované osoby na sdělení důvodu kontroly. Povinnost poskytnout poučení v zásadě nastává tehdy, pokud jste obviněni ze spáchání trestného činu nebo přestupku. Potom máte být poučeni o svých právech. Pokud nerozumíte německy, má být přiveden tlumočník. To, že jste vzali na vědomí svá práva a porozuměli jim, potvrzujete svým podpisem. V případě vašeho zadržení je o opatření informováno konzulární zastoupení případně velvyslanectví. Mezi vaše práva patří také možnost opatření odmítnout (např. přitěžující výpovědi atd.). V případě zadržení má být o tomto (automaticky) informováno konzulární zastoupení ČR případně velvyslanectví. Příslušné orgány v tomto případě informují české konzulární úřady (zastupitelský úřad či generální konzulát) pouze na výslovné přání dotčeného. Dechová zkouška či odběr moči/krve V případě výzvy policie k provedení testu přítomnosti alkoholu či krve jste povinni takové výzvě uposlechnout a kontrole se podrobit. Odběr krve je za určitých okolností povolen i vynuceným způsobem bez souhlasu příslušné osoby za podmínky, že takový zákrok neohrozí její zdraví. Vždy však musí být proveden odborným lékařským personálem (§ 81a Strafprozeßordnung – StPO). Podání stížnosti Stížnost na chování kontrolujícího lze podat u jeho přímého nadřízeného, jiného nadřízeného nebo nadřízeného orgánu. Stížnost se standardně podává písemně v úředním jazyce, tj. v němčině. V praxi je třeba dodržet tento postup v případě zemských policií - např. v případě bavorské policie je možné stížnost adresovat bavorskému ministerstvu vnitra (v případě stížnosti týkající se jeho kompetence) nebo nadřízenému policejnímu orgánu (v případě stížnosti na jednání policistů). Stížnosti týkající se spolkové policie můžete postoupit ministerstvu vnitra ČR (v češtině), které takovou stížnost dále předá prostřednictvím styčného důstojníka německé spolkové policie působícího v ČR. Při podání stížnosti formulujte co nejdetailněji svoji stížnost, důležité je místo a čas kontroly a pokud možno služební číslo kontrolujících osob. Kontakty Policie: (0049) 110 Centrální tísňová linka: 112 Konzulární služba pro české občany v nouzi: +49 170 247 99 56 Rakousko Prokázání totožnosti Jste povinni spolupracovat při zjištění své totožnosti a strpět takovou kontrolu (§ 35[3] SPG). Dle rakouského cizineckého zákona (tzv. Fremdenpolizeigesetz) je vstup a pobyt cizích státních příslušníků na území Rakouska vázán na předložení cestovního dokladu. Jste povinni mít tento doklad stále u sebe nebo jej mít na místě blízkém vašeho pobytu tak, aby bylo možné jej bez zdržení získat. K předložení dokladu můžete být vyzváni kdykoliv. Cestovním dokladem se rozumí cestovní pas nebo průkaz totožnosti (občanský průkaz). Předložení např. řidičského průkazu je nedostatečné (nelze z něj identifikovat státní příslušnost jeho držitele) a je pokutováno. Nesouhlas s porušením pravidel silničního provozu V případě nesouhlasu s přestupkem a následnou pokutou policistovi oznamte, že s jeho rozhodnutím nesouhlasíte a hodláte se proti němu odvolat u místně příslušného hejtmanství. Požadovanou částku zaplaťte s tím, že neplatíte pokutu (což je obecně považováno za uznání viny), ale kauci (tzv. vorläufige Sicherheitsleistung) ve výši pokuty. Tím docílíte zahájení trestně správního řízení, s jehož výsledkem musíte být písemně seznámeni (v německém jazyce) a můžete se proti němu ve stanovené lhůtě odvolat. V případě, že v odvolání uspějete, kauce Vám bude vrácena (AVG § 18, 22 a 63). Maximální výše kauce je stanovena zákonem až do částky 2180 EUR. V případě, že nezaplatíte pokutu (kauci), je rakouská policie oprávněna Vám " patřičnými prostředky zabránit v další jízdě" - např. odebráním řidičského průkazu, klíčů od vozidla, zablokováním vozidla, případně Vám zabavit věc, jejíž hodnota nesmí překročit zmíněnou částku. Tato věc Vám bude v případě uhrazení dlužné částky (pokuty) vrácena (KFG § 134 a AVG § 37 a § 37a). Od policejního úředníka si z důvodu odvolání zjistěte jeho nadřízený orgán (místně příslušné hejtmanství), případně si poznamenejte jeho označení (služební číslo). Sdělení důvodu kontroly - poučení kontrolované osoby Máte právo být na požádání informováni o důvodu a účelu zákroku. Neplatí to v případě, že by poskytnutí informace mělo ohrozit plnění úkolu (§ 30 SPG). Pokud by došlo k vašemu zatčení či předvolání, můžete požadovat informování blízké osoby a v určitých případech také právní pomoc (§ 47 SPG). Osobní prohlídka Kromě případu nouze je prohlídka osob prováděna osobou stejného pohlaví (§31 SPG). Dechová zkouška či odběr moči/slin/krve Jste povinni podrobit se testu na požití alkoholu či drog v případě, že vás k němu vyzve policie, a to včetně převezení k odběru slin či krve autorizovaným lékařem (§ 5 Straßenverkehrsordnung 1960 – StVO). Podání stížnosti Úplné prověření Vaší stížnosti bude provedeno, jakmile předložíte přesné údaje o místě a době kontroly, přesný popis úředního úkonu a doručovací adresu. Taková stížnost může být postoupena v češtině ministerstvu vnitra, které ji dále postoupí rakouské straně. Kontakty Centrální tísňové volání: 112 Záchranná služba: 144 Policie: 133 Hasiči: 122 Diplomatická pohotovost pro české občany v nouzi: 0043676/94 821 51 Česko Prokázání totožnosti Máte povinnost vyhovět výzvě policisty/celníka/strážníka k prokázání totožnosti (§ 63 zákona o Policii ČR, § 31 Celního zákona, §12 zákona o obecní policii). Jste povinni spolupracovat při zjištění své totožnosti a strpět takovou kontrolu. Zastavení vozidla Jste povinni na výzvu policistů/celníků zastavit a podrobit se kontrole. Při nezastavení vozidla na signál, který přikazuje řidiči zastavit vozidlo, nebo nezastavení vozidla na pokyn „Stůj“ daný při řízení provozu na pozemních komunikacích osobou oprávněnou k řízení tohoto provozu vám hrozí pokuta (§22 zákona o přestupcích). Sdělení důvodu kontroly - poučení kontrolované osoby Policisté jsou povinni před provedením úkonu poučit osobu dotčenou úkonem o právních důvodech provedení úkonu, a jde-li o úkon spojený se zásahem do práv nebo svobod osoby, také o jejích právech a povinnostech. Pokud poučení brání povaha a okolnosti úkonu, poučí nebo zajistí toto poučení ihned, jakmile to okolnosti dovolí (§13 zákona o Policii ČR). Osobní prohlídka Prohlídka osob je prováděná osobou stejného pohlaví a s využitím přímých fyzických kontaktů nebo přímého pozorování odhaleného těla této osoby včetně prohlídky oděvních svršků osoby a věcí, které má tato osoba u sebe v době prohlídky (§111 písm. b) zákona o Policii ČR). Dechová zkouška, odběr krve/moči Jste povinni se na výzvu policistů podrobit vyšetření, zda nejste při řízení vozidla ovlivněni alkoholem nebo jinou návykovou látkou. Pokud takové vyšetření odmítnete, hrozí vám pokuta, zadržení řidičského průkazu a zákaz řízení (§ 22 zákona o přestupcích). Vyšetření můžete odmítnout pouze v případě, že by bylo spojené s nebezpečím pro vaše zdraví. Vyšetření zasahující do tělesné integrity člověka musí provádět odborný lékařský personál. Podání stížnosti Stížnosti na jednání policistů ČR lze postoupit standardní cestou odboru vnitřní kontroly Policejního prezidia prostřednictvím adresy ovk@mvcr.cz . Více informací o postupu: http://www.policie.cz/clanek/policie-ceske-republiky-stiznosti.aspx Stížnosti na jednání celníků ČR lze postoupit standardní cestou Samostatnému oddělení 050 - Inspekci generálního ředitele, popř. elektronicky na adresu podatelna@cs.mfcr.cz. Oznámení skutečností nasvědčujících korupčnímu jednání zaměstnanců Celní správy ČR lze bezplatně oznámit na telefonní lince 800 232 222 (záznamník) nebo elektronicky na adresu korupce@cs.mfcr.cz. Kontakty Centrální tísňová linka: 112 Policie: 158 Záchranná služba: 155 Hasiči: 150 Velvyslanectví SRN v ČR: Vízový a konzulární referát: (+420) 257 113 111 Nouzová linka: (+420) 257 113 283 Velvyslanectví Rakouska v ČR: (+420) 257 09 05-11 Zkušenosti českých občanů Ministerstvo vnitra od ledna 2008 shromažďuje popisy zkušeností českých občanů z kontrol v německém a rakouském příhraničí, které mu jsou od občanů zasílány. Ze zkušeností vyplývá, že německé orgány při kontrolách nejčastěji věnují zvláštní pozornost splnění následujících – částečně specificky německých - pravidel: - kontrola cestovních dokladů cestujících o kontrola dokumentů - kontrola technické způsobilosti vozidel, včetně přívěsů - kontrola převážených – včetně osobních - věcí, zvláštní důraz kladen na: o nože o drogy o výbušniny, včetně zábavné pyrotechniky o další zakázané předměty – např. zákaz antiradaru, paintballových pistolí (i nefunkčních) - u cizinců kontrola pobytových oprávnění umožňujících cestování po Schengenu (české dlouhodobé vízum typu D neopravňuje k cestování po Schengenu) - doplňující otázky na účel cesty, převážené věci apod. - kontrola přítomnosti omamných látek v moči či krvi cestujících Rakouské orgány věnují zvláštní pozornost především dodržování pravidel silničního provozu. Předmětem kontrol bývá nejčastěji: - dodržování maximálně povolené rychlosti - technická způsobilost vozidla FAQ • Jak je možné si ověřit, zda mě v Německu opravdu zastavili příslušníci policie, když jsou v civilu? Německé orgány (spolková policie, zemské policie i celní správa) jsou oprávněny provádět kontroly rovněž v civilu. Každý policista má povinnost mít u sebe svůj služební průkaz a na požádání ho předložit, aby se identifikoval jako příslušník policie. Navíc je ze zásady povinen sdělit své jméno a služební místo nebo své služební číslo. Kontrolovaná osoba má právo požádat kontrolující osobu o její legitimování. Explicitně tuto povinnost se na požádání legitimovat upravují zákony o saské a bavorské policii (para 8. SächsPolG a para 6 PAG ). Toto pravidlo neplatí v případě, kdy to okolnosti nedovolují, nebo kdyby byl ohrožen účel daného opatření. • Existují další možnosti, jak si ověřit příslušnost neuniformovaných osob k policii? Pokud se vám dotyčné civilní osoby i po výzvě odmítnou prokázat příslušným průkazem, zkuste to, co vyzkoušel jeden občan - vytočil linku 112 s upozorněním, že má podezření, že se civilisté vydávají za policisty – během chvilky přijelo několik policejních aut a k samotné kontrole ani nedošlo. • Za jakých okolností mohou němečtí policisté požadovat přítomnost na policejní stanici? Kontrolovaná osoba může být zadržena a předvedena na policejní stanici v případě, že její totožnost nemohla být prokázána jiným způsobem nebo pouze za značných obtíží (para 19.2. SächsPolG a para 13.2. PAG). • Při jízdě se mi několikrát stalo, že mě předjelo auto německé policie, začal blikat nápis "Bitte folgen". Německy umím, tak mi bylo jasné, že mám vozidlo následovat, po zastavení pak opět proběhla kontrola, zde měli policisté alespoň uniformy. Co se však může stát, když takovýto hloupý nápis bude signalizován na někoho, kdo německy neumí ani slovo, bude si např. myslet, že to znamená zpomalit, blíží se zácpa apod., a německou policii následovat nebude? Oficiální odpověď německé spolkové policie: V zásadě musí být policejní instrukce jasné. Využitím světelného nápisu nebo policejní houkačky se dává jednoznačné znamení. Současně pozorují nasazení policisté také reakci řidiče a mohou na ni cíleně reagovat. Dosud nebyly zaznamenány větší potíže s použitím tohoto policejního znamení. • Jaká práva mám při neustálých (negativních) kontrolách na německých hranicích? Německá policie mě opakovaně (jezdím do SRN cca 3 x týdně)kontroluje. Zastavení probíhá většinou předjetím stříbrného či šedého civilního (bez majáku či loga) BMW, kdy mávnutím ruky vyžadují zastavení. Pánové v civilu mě již několikrát nechali močit na docela zajímavých místech , mám za sebou také odběr krve (také negativní),chtěl jsem odmítnout , vyhrožovali "Anal sonden ". Zajímá mne prosím , co mohu požadovat (překladatele,právní pomoc ambasády,možnost odevzdat vzorek moči v civilizovaném prostředí s tekoucí vodou,atd.) a co odmítnout. Oficiální odpověď německé spolkové policie: Ze zásady mají být dotyčnému vysvětlena práva související s policejními opatřeními. Pokud dotyčný nemluví německy, je přiveden tlumočník. V případě zadržení je o opatření informováno konzulární zastoupení případně velvyslanectví. Jeho práva mají být sdělena při všech policejních opatřeních, v případě pochybností za pomoci tlumočníka. To, že vzal na vědomí svá práva a porozuměl jim, potvrzuje svým podpisem. Mezi práva patří také možnost opatření odmítnout (např. přitěžující výpovědi atd.) • Jak postupovat, když mi příslušník policie v cizím státu poškodí auto? Již dvěma známým se stalo, že se policie z nějakého důvodu domnívala, že něco schovávají, a dokonce nožem rozřezali část potahu. Oficiální odpověď německé spolkové policie: V případě škod provedených během policejních opatření existuje možnost vyrovnání či náhrady škody uplatněné vůči SRN. Nároky mohou být vůči danému úřadu či před soudem úspěšně nárokovány pouze tehdy, pokud je jasné, že ke škodě došlo během kontrolního opatření (kausalita) a že škoda byla uplatněna v příslušné výši. Proto by mělo být po kontrole vozidlo přezkoumáno a případná poškození by měla být okamžitě kontrolujícím policistům ukázána, aby mohla být konstatována škoda a mohla být zdokumentována. Od policistů na místě je třeba si nechat sdělit úřad odpovědný za řízení o škodě a jeho adresu. Výše škody musí být tomuto úřadu dokázána vhodnými dokumenty (cenový odhad opravy, účet). Policisté jsou povinni poskytnout informace. V případě, že tuto povinnost poruší, má dotyčný možnost podat služební stížnost u nadřízeného daného policisty. • Může policie požadovat odběr moči/krve? Ano. V případě podezření z požití alkoholu/drogu je policie oprávněna provést odběr moči/krve. • Za jakých podmínek umožňují schengenská pravidla provádět kontroly v příhraničí? Policejní kontroly prováděné v příhraničí, které jsou v souladu s pravidly Schengenu, musí splňovat následující podmínky: - nemají za cíl ochranu hranic - vycházejí z všeobecných policejních informací a zkušeností týkajících se možných hrozeb pro veřejnou bezpečnost a mají především za cíl bojovat proti přeshraniční trestné činnosti, - zřetelně se odlišují od systematických kontrol osob na vnějších hranicích - jsou prováděny namátkově (čl. 21 Schengenského hraničního kodexu) • Jak poznám, že kontrola porušuje pravidla Schengenu? Kontrola nesmí mít podobu hraniční kontroly ani kontroly ekvivalentní hraniční kontrole. Pro srovnání jsou níže uvedené podmínky hraniční kontroly, která je prováděna na vnějších hranicích Schengenu při kontrole občanů ČR a dalších osob požívajících právo Společenství na volný pohyb, a na kterou jsme byli zvyklí na česko-německých a česko-rakouských hranicích před 21. prosincem 2007: - zjištění totožnosti na základě předložení cestovních dokladů Tato tzv. minimální kontrola spočívá v rychlém a jednoduchém ověření platnosti dokladu, který jeho oprávněného držitele opravňuje překročit hranici, a v ověření výskytu známek pozměnění nebo padělání, v případě potřeby s použitím technických prostředků a nahlédnutím do příslušných databází k vyhledání informací výlučně o odcizených, neoprávněně užívaných, ztracených nebo neplatných dokladech (čl. 7 Schengenského hraničního kodexu). • Domnívám se, že nejsem v Německu povinen zastavit civilnímu vozu, byť má kdesi uvnitř majáček. Mám pravdu? Německé právní předpisy se v případě kontrol osob a věcí v několika aspektech výrazně liší od kontrol prováděných na českém území. Mezi hlavní rozdíly patří možnost provádět kontroly v civilu, což se týká policistů i celníků. Civilní může být nejenom oblečení kontrolujících osob, poměrně běžnou praxí jsou také kontroly prováděné v civilních vozidlech, a to i v pozdních večerních hodinách na neosvětlených komunikacích. Německé předpisy v této souvislosti stanovují povinnost každého policisty mít u sebe svůj služební průkaz a na požádání ho předložit, aby se identifikoval jako příslušník policie. Navíc je ze zásady povinen sdělit své jméno a služební místo nebo své služební číslo. Pokud kontrolu provádí policisté v civilním vozidle, musí být jejich instrukce jasné - za jednoznačné znamení v případě zastavení vozidla se v tomto ohledu považuje např. využití světelného nápisu („Bitte folgen“) nebo policejní houkačky. Pokud jsou výše uvedené postupy splněny, je Vaší povinností zastavit a podrobit se kontrole. V opačném případě jste nesplnil požadavek policie a vystavujete se problémům, protože policie si Vaše jednání může interpretovat jako neuposlechnutí policejního rozkazu. • Domnívám se, že nejsem v Německu v žádném případě povinen cokoli předkládat osobě, která se nelegitimuje příslušným dokladem. Ano nebo ne? A už vůbec ne s touto osobou jet někam - třeba na služebnu. Ano nebo ne? Policie je oprávněna mj. zjišťovat totožnost kontrolovaných osob a za tímto účelem může vyžadovat předložení příslušných dokladů. Vy se takové kontrole musíte podrobit. Pokud máte pochybnosti, zdali kontrolu provádí příslušník policie, požádejte jej o legitimování. Pro předvedení osoby na policejní služebnu musí být důvod - např. když osobu nebylo možné identifikovat během kontroly či existují jiné závažné důvody pro její předvedení na služebnu s ohledem na veřejný pořádek, bezpečnost apod. • Jak poznám, jestli mě v Německu kontroluje příslušník spolkové, zemské policie či celní správy? V případě provedení kontroly policistou/celníkem v uniformě a/nebo v označeném vozidle by vám k rozlišení mohly pomoci následující fotografie. Nejjistější samozřejmě je požádat o prokázání příslušnosti k policii/celní správě. Pokud se nejedná o úředníky v civilu, lze rozlišovat podle znaku na rukávu uniformy: v případě Saské policie je tam saský, v případě Bavorské policie bavorský státní znak; v případě Spolkové police a Celní správy pak tzv. spolková orlice (Bundesadler). Spolková policie: Bavorská policie: Saská policie: Celní správa: Užitečné odkazy ČR Policie ČR: www.policie.cz Celní správa ČR: www.celnisprava.cz Nejdůležitější zákony ČR, které jsou v přímé souvislosti s Policií ČR, ke stažení: http://www.policie.cz/clanek/vybrane-zakony-cr-815149.aspx Úkoly Celní správy ČR: http://www.celnisprava.cz/CmsGrc/Celni-sprava-CR/Nase-ukoly/?WBCMODE=Presentatio%25%2cPresentatio%25 Pravidla silničního provozu: http://www.novapravidla.cz/PRAVOMOCI-POLICIE Německo Spolkové ministerstvo dopravy: - přehled pokut za porušování pravidel silničního provozu (sazebník platný od 1. 2. 2009): http://www.bmvbs.de/Verkehr-,1405.1494/Bussgeldkatalog.htm Celní správa: www.zoll.de - přehled zákony stanovených předmětů, které jsou celníci příslušní dozorovat: http://www.zoll.de/d0_zoll_im_einsatz/d0_mkg/d0_bereich_vub/index.html - Zákazy a omezení http://www.zoll.de/b0_zoll_und_steuern/d0_verbote_und_beschraenkungen/index.html Spolková policie: http://www.bundespolizei.de Bavorská policie: www.polizei.bayern.de Saská policie: www.polizei.sachsen.de Rakousko Spolková policie: http://www.bundespolizei.gv.at Spolkové ministerstvo financí a celní problematika: www.bmf.gv.at (sekce Zoll) - Celní informace při cestování do Rakouska 2009: https://www.bmf.gv.at/Publikationen/Downloads/BroschrenundRatgeber/Zoll_Info_LepoD_09_Web.pdf Ke stažení Informační kartička „Jedete do Německa či Rakouska?“ PŘÍLOHA č. 3 – informační kartička Oboustranná kartička ve velikosti vizitky (formát 8,5 x 5,5 cm)