Cestování do Kosova
Pro vstup a pobyt na území cizího státu musejí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. Ke sdělování aktuálních podmínek vstupu a pobytu na území cizího státu je příslušný zastupitelský úřad daného státu, v případě cestování do Kosova to je Velvyslanectví Kosova v Praze.
Specifická situace panuje v severní části Kosova obývané převážně srbskou menšinou - v municipalitách Severní Mitrovica, Zubin Potok, Zvečan a Leposavić. Vzhledem k napjatým vztahům mezi Kosovem a Srbskem je v této oblasti dlouhodobě složitá bezpečnostní situace, která příležitostně graduje a dochází k bezpečnostním incidentům, které se mohou dotknout i tursistů, kteří se v daném regionu pohybují. Vzhledem k vypjaté bezpečnostní situaci rovněž dochází k uzavírání hraničních přechodů mezi Kosovem a Srbskem.
Velvyslanectví ČR v Prištině proto doporučuje českým občanům, aby do severní části země cestovali pouze ve zcela nezbytných případech. Pokud do této oblasti cestovat musí, měli by se krátce před návštěvou tohoto regionu informovat o aktuální bezpečnostní situaci. Přesto je třeba počítat s tím, že k vyhrocení bezpečnostní sitauce může dojít velice rychle, maximálně v řádu hodin.
Informace ke vstupu do Kosova a výstupu z něj
Následující informace jsou určeny k základní orientaci. Ministerstvo zahraničních věcí ČR proto doporučuje českým občanům, aby si před cestou ověřili u zastupitelského úřadu navštěvovaného státu - v případě cestování do Kosova na Velvyslanectví Kosova v Praze - , zda se podmínky pro vstup a pobyt nezměnily.
Pro vstup do Kosova je možné použít buď platný český cestovní pas nebo občanský průkaz s čipem. Občané členských států Evropské Unie (tj. i Česká republika) jsou vyňati z vízové povinnosti pro vstup, průjezd a pobyt na území Kosovské republiky po dobu 90 dní během 180 dní v jednom roce (http://www.mfa-ks.net/?page=2,157). To však neplatí pro pracovní a studijní pobyty, v těchto případech je nutné požádat o pobytové povolení a pracovní/studijní vízum.
Podmínky vstupu cizinců na území Kosova upravuje Cizinecký zákon, jenž byl z důvodu plnění podmínek roadmap k vízové liberalizaci naposledy novelizován dne 31. července 2013.
Kosovský Cizinecký zákon lze nalézt na webových stránkách kosovského parlamentu http://www.kuvendikosoves.org/common/docs/ligjet/Law%20on%20foreigners.pdf
Kosovská vláda se navíc od 1. července 2013 jednostranně rozhodla zavést vízový režim pro občany ze společného seznamu třetích zemí, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti ve členských státech Evropské unie, které se řídí nařízením (ES) č. 539/2001 ve znění nařízení (ES) č. 2414/2001 a nařízení (ES) č. 453/2003 (tj. ve státech schengenského prostoru).
Seznam zde: http://www.mzv.cz/jnp/cz/informace_pro_cizince/seznam_statu_jejichz_obcane_podlehaji/
Komplikovanějším než vstup do Kosova je paradoxně výstup ze země, resp. návrat/cestování z Kosova přes Srbsko. Srbsko neuznává samostatnost Kosova, vztahy obou států zůstávají napjaté, což se promítá i v režimu vstupu do Srbska z Kosova. V případě, pokud má turista v cestovním pase kosovské razítko, je vysoce pravděpodobné, že jej srbská pohraniční policie nevpustí na území Srbska. K obdobné situace může dojít, pokud cestovatel vstoupí do Kosova přes letiště v Prištině, ze Severní Makedonie, z Albánie nebo z Černé Hory a bude chtít opustit Kosovo pozemní cestou přes Srbsko. Ani tehdy nebude s vysokou pravděpodobností na území Srbska vpuštěn, pokud se srbským policistům na hranicích prokáže cestovním pasem, ve kterém bude razítko Severní Makedonie, Albánie nebo Černé Hory, kterému v průběhu posledních max. 90 dnů nepředchází razítko srbské.
Řešením je opustit Kosovo např. směrem do Severní Makedonie nebo Černé Hory a odtud vstoupit do Srbska.
Nejjednodušším řešením je prokázat se na srbské hranici/ při vstupu na srbské území občanským průkazem a ne cestovním pasem. Občanský průkaz je pro občany EU při krátkodobých cestách (nepřesahujících 90 dnů během 180 dnů) do Srbska dostačujícím cestovním dokladem. Velvyslanectví České republiky upozorňuje, že občanský průkaz může být vydán i osobám mladším 15 let (bližší informace lze nalézt na webových stránkách českého Ministerstva vnitra).
Hraniční přechody
· S Albánií: Vërmicë/Vrbnica, Çafa e Prushit, Çafa e Morinës, Krushevë, Orqushë (dva posledně jmenované jsou pouze pro pěší)
· S Černou Horou: Kulla/Kulina
· Se Severní Makedonií: Hani i Elezit/Dolno Blace (srbsky Đeneral Janković), Globočica
· Se Srbskem: Gate 6 – Mučibaba, Gate 5 – Končulj, Gate 4 – Mutivoda, Gate 3 – Merdare, Gate 1 – Leposavić, Dog 31 – Zubin Potok
Pro cestování z ČR do Kosova vede nejpřímější pozemní trasa Srbskem přes Bělehrad a Niš a poté na hraniční přechod Merdare.
Některé další cesty z doby bývalé Jugoslávie, vedoucí přes hranice dnešního Kosova, nejsou oficiálními hraničními přechody a přechod přes ně tedy není legální – to se týká mj. cesty z Kosova do Černé Hory Rugovskou soutěskou přes Kučište nebo do Severní Makedonie přes Globočicu v nejjižnějším výběžku Kosova.
Cestovatelé, kteří chtějí přejít hranici mimo oficiální přechod, by měli předem požádat o povolení kosovskou pohraniční policii (tel. +383 38 5080 1507 nebo 1224, e-mail: drejtoriapermigrim@kosovopolice.com)
Povinné ručení
Kosovo není členem systému "zelené karty", všichni zahraniční řidiči motorových vozidel tak hradí povinné ručení při vjezdu do země na některém ze 13 prodejních míst (seznam). Kosovský pojišťovací úřad (Kosovo Insurance Bureau) stanovuje sazebník poplatků. Pro osobní vozidlo činí povinné ručení cca 15 EUR na 15 dní (což je nejkratší možná doba platnosti), pro kamión nad 1 tunu 138 EUR, minibus s kapacitou do 15 míst 40 EUR, motocykl 15 EUR a další dle sazebníku.
Bezpečnost
Bezpečnostní situace v Kosovu je dnes v zásadě stabilní. V posledních letech došlo jen k ojedinělým incidentům, a to zejména ve městě Mitrovica, které je neuralgickým bodem vztahů mezi kosovskými Albánci a kosovskými Srby. V době klidu je pohyb po Mitrovici bezpečný, ovšem možnost vzniku nepokojů je nepředvídatelná – v takovém případě se doporučuje vyhnout zejména severní části města.
Specifická situace panuje v severní části Kosova obývané srbskou menšinou. Velvyslanectví ČR v Prištině nedoporučuje cestovat do této části země, ani jí projíždět, vzhledem k možným bezpečnostním rizikům, vysokému napětí a kriminálním aktivitám v této části země. Pro cestování z ČR do Kosova vede nejpřímější pozemní trasa Srbskem přes Bělehrad a Niš a poté na hraniční přechod Merdare. Běžná majetková i násilná kriminalita v Kosovu, včetně Prištiny a dalších větších měst, nepředstavuje velkou hrozbu a statisticky je pod úrovní řady evropských metropolí. Stačí dodržovat všeobecná pravidla chování a obezřetnosti.
Značným problémem býval výskyt minových polí a nevybuchlé munice (zejména fragmentů tříštivých bomb) z válečných konfliktů v minulých letech, především z r. 1999. Dnes již byla převážná většina území Kosova vyčištěna, i když toto tvrzení zřejmě nikdy nebude platit stoprocentně. Většina míst v Kosovu je už prochozena včetně hor a již dlouho nebyl zaznamenán žádný úraz, způsobený výbuchem miny či jiné munice. Po horách a odlehlých místech se doporučuje pohyb po „vyšlapaných“ trasách.
V případě cest do odlehlých oblastí doporučujeme informovat o plánované trase a jejím časovém harmonogramu konzulární úsek Velvyslanectví ČR v Prištině (kontakt viz níže bod 1.15.) prostřednictvím e-mailu či internetové aplikace DROZD (Dobrovolná registrace občanů ČR v zahraničí - http://drozd.mzv.cz).
Doprava
Provoz na kosovských silnicích je poněkud neuspořádanější než ve většině evropských zemí. Kosovští řidiči většinou nijak dramaticky nepřekračují povolenou rychlost, ale je třeba dávat dobrý pozor na masivní nedodržování přednosti v jízdě, a to i ve zcela nečekaných situacích. Vzhledem k nedostatečné síti silnic je doprava hodně zhuštěná a nelze počítat s rychlými přesuny. Silnice jsou v ucházejícím stavu, přinejmenším oproti době nedávno minulé, ale jejich stav je stále pod evropským standardem. Dopravní špička v Prištině bývá úměrná urbanistické poddimenzovanosti města vzhledem k současnému počtu jeho obyvatel. Co se týče meziměstské dopravy, ta je z velké míry zajišťována autobusy, většinou pořízenými z druhé ruky v Německu. Železniční síť je omezená na dva tahy - z Prištiny do Peji a na jih do Skopje, což je jediné napojení na evropskou síť. Hlavním železničním uzlem Kosova není Priština, ale blízké Kosovo Polje/Fushë Kosova. Všeobecně je veřejná doprava v Kosovu laciná, a to včetně MHD a taxislužby. Jediné kosovské mezinárodní letiště se nachází 22 km od Prištiny. Je na něj vcelku dobré spojení z celé Evropy, chybí ovšem přímý spoj do ČR. Vzhledem k tomu, že na něj nejezdí veřejná doprava, doporučuje se použít taxi a sjednat s taxikářem cenu předem (měla by se pohybovat okolo 25 Eur).
Dovoz a vývoz zboží - viz Celní a devizové předpisy
Turistické zajímavosti
Nejlepším a v podstatě jediným solidním průvodcem po Kosovu je Kosovo Travel Guide z edice Bradt.
Z hlediska turistiky je zatím Kosovo ve stínu okolních zemí, přesto můžšě být, např. právě v kombinaci s některou ze sousedních zemí, zajímavým turistickým cílem. Pohoří Šar, Prokletije a Kopaonik nabízejí atraktivní prostředí pro zimní i letní sportovní vyžití. Vodopády Mirusha, okolí hradu Novo Brdo nebo přehradní jezera Gazivoda, Radonič a Batlava jsou dalšími místy, jež si zaslouží pozornost. Co se týče dostupnosti hor, nejlepšími výchozími místy v pohoří Šar jsou lyžařské středisko Brezovica (v zimě v provozu, sjezdovky kvalitní, ale veškeré vybavení bohužel značně zanedbané) a průsmyk Prevalac, v pohoří Prokletije nádherná soutěska Rugova a klášter Visoki Dečani a v pohoří Kopaonik spojovací horská silnice mezi Mitrovicou a Podujevem. Samostatnou kapitolou je nejjižnější cíp Kosova, tzv. Gora, obývaná Gorany, svérázným muslimsko-slovanským etnikem, kde je nádherná příroda podpořena etnografickou zajímavostí.
Šar
Nejvýznamnějšími památkami v Kosovu jsou srbské středověké sakrální stavby, ale zajímavé jsou i albánské a osmanské památky. Na seznamu UNESCO jsou čtyři srbské památky - klášter Visoki Dečani, klášter Gračanica, komplex Pećka Patrijaršija a kostel svaté Bohorodičky v Prizrenu. Z nich první tři jsou přístupny návštěvníkům, ale až po kontrole vojáky mise KFOR a někdy také po svolení mnichy. Z albánsko-osmanských památek je zajímavé především město Prizren se svými mešitami, kamenným mostem, tureckými lázněmi, komplexem Prizrenské ligy, katolickou katedrálou, srbskou čtvrtí (bohužel stále neopravenou) a pevností nad městem. Z čistě albánských památek pak za shlédnutí stojí opevněné domy, tzv. kuly, které se nejlépe dochovaly v obcích Isniq a Drenoc, a také kostely a příroda v katolické oblasti Has. V hlavním městě Prištině stojí za návštěvu komplex Emin Gjiku a osmanské mešity, ale většina Prištiny byla za komunistů srovnána se zemí, a proto zajímavější města jsou kromě Prizrenu také Gjakova/ Djakovica a Peja/ Peć. Kromě výše jmenovaných památek stojí ještě za návštěvu chorvatské katolické poutní místo Letnica a hrad Novo Brdo.
Visoki Dečani
Počasí
Počasí je typické pro balkánskou oblast s horkými léty a zimami, které jsou kratší než u nás, ale mohou být stejně tuhé. Hlavní město Priština se nachází v nadmořské výšce přes 550 m.n.m, a je tak jedním z nejvýše položených hlavních měst v Evropě. Rozdíl v teplotách však není významný.
Znečištění životního prostředí
V Kosovu se jedná o významný problém. Silnými lokálními zdroji znečištění jsou jednak neodsířené hnědouhelné elektrárny u města Obilič poblíž hlavního města Prištiny, jednak pozůstatky někdejšího mamutího jugoslávského konglomerátu Trepča u Mitrovice,sestávajícího z dolů na barevné kovy, hutí a továren na jejich zpracování. Problémem je kontaminace půdy a vody průmyslovými odpady a těžkými kovy. Kosovu chybí management odpadového hospodářství a rovněž kultura nakládání s odpadky, což je vidět téměř na každém kroku. Vzhledem ke geologickým poměrům je zde také obecně vysoká prašnost.
Čas
V Kosovu platí středoevropský čas.
Zdravotní péče
V Kosovu nelze spoléhat na hrazení nákladů zdravotní péče na základě Evropského průkazu zdravotního pojištění nebo na základě dřívějších dohod ČR a Jugoslávií/Srbskem. Vzhledem k neexistenci platné dohody s ČR doporučujeme sjednat si před cestou do Kosova kvalitní cestovní pojištění s odpovídajícím krytím. Je třeba počítat s tím, že za lékařské ošetření bude vyžadována platba v hotovosti.
Kvalita veřejné zdravotní péče v Kosovu je ve srovnání se standardem v ČR na poměrně nízké úrovni. Na kosovském zdravotnictví se negativně projevuje odchod kvalifikovaného personálu do zahraničí a nedostatek lékařského vybavení. Je třeba počítat s tím, že obzvláště ve venkovských oblastech je i dostupnost rychlé lékařské pomoci omezená. Pouze ve větších městech a v turistických oblastech fungují zdravotní střediska, která však většinou nejsou dostatečně vybavena lékařskou technikou a zdravotnickým materiálem. V Prištině funguje velká státní nemocnice, která se ovšem vyznačuje nízkým standardem zdravotní péče (v této souvislosti lze zmínit rozvojový projekt ČR mezi Fakultní nemocnicí Královské Vinohrady a Prištinskou nemocnicí, který velmi zkvalitnil traumatologickou péči v Kosovu).
Ve větších městech (Priština, Gjilan/Gnjilane, Mitrovica, Ferizaj/Uroševac, Prizren, Peja/Peć, Gjakova/ Đakovica) vznikla soukromá lékařská zařízení, poskytující péči na dobré úrovni, za niž je ovšem nutno platit hotově. K nejlépe vybaveným soukromým klinikám v Prištině patří American Hospital a KLINIKA EUROMED ve Fushë Kosovë.
Spitali i Pergjithshem “AMERICAN HOSPITAL KOSOVA”
Ajvali , 10000 Pristina (cca 4km z Prištiny směrem na Gračanicu)
+383-(0)38-221-661 ; +383-(0)45-500-910, +383-(0)45-503-255
Web: http://ks.spitaliamerikan.com/
Email: info-ks@spitaliamerikan.com
“EULEX Medical Services”
Mother Teresa Nr 158, 12000 Fushë Kosovë/Kosovo Polje
Doctror on call +383 (0) 49 78 1500, Nurse on call +383 (0) 49 78 1555
Chief of Medical Unit +383 (0) 49 78 1501
Email: klinika.euromed@hotmail.com
Ve větších městech je dostatek lékáren, které jsou relativně dobře vybavené, i když ne vždy lze najít konkrétní přípravek, častá jsou indická generika. Podle průzkumů je značné procento v Kosovu prodávaných léků padělaných, což může představovat zdravotní riziko. Lze jen doporučit se před cestou do Kosova vybavit potřebnými léky.
Linky tísňového volání:
Všeobecná – 112
Policie – 192
Hasiči – 193
První pomoc – 194
Oficiální svátky
1. leden - Nový rok (volno je i 2. ledna)
7. leden – pravoslavné Vánoce
17. únor – Den nezávislosti
březen/duben - Velikonoce (katolické a následně pravoslavné)
9. duben – Den ústavy (volný den ale bývá v den vstupu ústavy v platnost 15.června)
1. květen - Svátek práce
9. květen – Den Evropy
25. prosinec - Vánoce
Konec ramadánu (Íd al-Fitr, albánsky Fitër Bajrami)– v závislosti na muslimském kalendáři
Svátek oběti (Íd al-Adhá, albánsky Kurban Bajrami) – v závislosti na muslimském kalendáři
Celní a devizové předpisy
Do Kosova lze v osobním zavazadle bezcelně dovézt:
- tabákové výrobky:
· 200 cigaret, nebo
· 100 krátkých doutníků, nebo
· 50 doutníků, nebo
· 250 g tabáku nebo
· kombinaci těchto produktů v poměrném množství;
- alkoholické nápoje:
· 1 litr alkoholických nápojů s obsahem alkoholu převyšujícím 22 %, nebo
· 2 litry alkoholických nápojů s obsahem alkoholu nepřevyšujícím 22 %;
- parfémy
· 50 g parfému nebo 0,25 litru toaletní vody;
- léčiva v množství odpovídajícím potřebám cestovatele.
Celková hodnota dovezených produktů nesmí (kromě léčiv) přesáhnout 175 EUR. Peněžní hotovost přesahující ekvivalent 10 000 EUR je cestovatel povinen deklarovat, včetně jejího původu.
Podrobné informace k bezcelnímu dovozu zboží lze nalézt na stránkách kosovské celní správy (http://dogana.rks-gov.net/en/Travel-permits).
Osoba vyvážející nebo dovážející peněžní hotovost v hodnotě překračující 10 000 EUR musí tuto sumu a její zdroj deklarovat odpovědnému celnímu úředníkovi. Rovněž tak při posílání částky převyšující 10 000 EUR do zahraničí nebo přijímání takové částky ze zahraničí prostřednictvím pošty nebo kurýrní služby musí dotyčná osoba deklarovat tuto sumu odpovědnému celnímu úředníkovi. Viz web kosovské celní správy: http://dogana.rks-gov.net/en/Deklaracija-novca.
Podle bruselské dohody uzavřené mezi Srbskem a Kosovem v dubnu 2013 byly od prosince 2013 zahájeny celní procedury na obou severo-kosovských hraničních přechodech (Jarinje a Brnjak). Podle dohody může být zboží určené podnikatelům na severu procleno na těchto hraničních přechodech. Ostatní dovážené zboží musí být procleno na celním terminálu v Mitrovici (denně 8-20 hod).
Podrobné informace v anglickém jazyce včetně požadovaných potřebných dokumentů pro dovážené zboží jsou k dispozici v samostatné příloze od Kosovské celní správy.
Důležitá čísla a odkazy
Linky tísňového volání: Všeobecná – 112 / Policie – 192 / Hasiči – 193 / První pomoc – 194
Praxe poskytování první pomoci je v Kosovu poměrně omezená. Vzhledem k neexistenci platné dohody s ČR doporučujeme sjednat si zdravotní pojištění pokrývající veškeré náklady, aby případně mohly být cestovateli refundovány náklady.
Dopravní kontakty
Prištinské letiště: +383 38 548 900, +383 38 548 430
Autobusové nádraží Priština: +383 38 550 011
Kosovské železnice: +383 38 518 449
Taxislužba: VIP +383 44 333 444; VICTORY : + 383 44 111 222, BEKI : + 383 44 503 603
Důležité letecké společnosti a cestovní agentury: ADRIA AIRLINES: +383 38 543 411; ALBANIAN AIRLINES: +383 38 548 455; AUSTRIAN AIRLINES: +383 38 548 435; BRITISH AIRWAYS: +383 38 548 664; ALTAVIA TRAVEL: +383 38 243 516; EUROKOHA REISEN : +383 38 502 061; KOSOVA AIRLINES: +383 38 243 480; KOSOVA REISEN: +383 38 241 111; MCM TRAVEL AGENCY: +383 38 242 424; REISBURO PRISHTINA: +383 38 243 702; VENETA TRAVEL: +383 38 233 442
Mezinárodní telefonní předvolby:
pevné linky: +383 (platná od 24.3.2018)
mobilní linky: +383 (platná od 24.3.2018), +377 (monacká předvolba propůjčená operátoru Vala), +386 (slovinská předvolba propůjčená operátoru Ipco)
Důležité webové stránky:
Policie – www.kosovopolice.com
Mezinárodní organizace
KFOR (Mise NATO): http://www.nato.int/kfor/
UNMIK: http://www.unmikonline.org/
EULEX: http://www.eulex-kosovo.eu/
OBSE: http://www.osce.org/kosovo
Turistické stránky:
http://www.hedvabnastezka.cz/zeme/kosovo/evropa-kosovo-uvod
http://www.inyourpocket.com/kosovo/city/pristina.html
http://www.peaksofthebalkans.com/index.php?lang=en
nebo www.booking.com