Podmínky pro zahraniční investory v Kosovu

Ačkoliv je takové nerostné bohatství příslibem nemalých ekonomických příjmů, čelí těžební sektor v Kosovo dlouhodobě řadě výzev, které souvisí především se zastaralými technologiemi, chybějící infrastrukturou a nedostatkem financí, které by umožnily tento kosovský potenciál plně využít. Proto si kosovská vláda v rámci své těžební strategie stanovila jako hlavní cíl přilákat zahraniční investory, kteří by byli ochotní podpořit modernizaci celého těžebního odvětví v Kosovu, se zaměřením na udržitelné a ekologické postupy.

Podnikatelské prostředí v těžebním sektoru v Kosovu se tak stává stále atraktivnějším. Stávající daňový systém, nerostné zdroje, poměrně jednoduché a rychlé postupy registrace podniků atd. – to vše vytváří příznivé prostředí pro zahraniční investory. V této souvislosti je třeba dodat, že kosovský právní systém zaznamenal od roku 1999 řadu zásadních novelizací s cílem dosáhnout plného souladu s legislativou EU. Dne 6. září 2024 vstoupil v platnost zákon č. 08/L-209 o udržitelných investicích (kterým se ruší zákon č. 04/L-220 o zahraničních investicích a zákon č. 05/L-079 o strategických investicích). Zákon o udržitelných investicích (LSI) definuje komplexní rámec, který upravuje práva a povinnosti institucí, veřejných orgánů a investorů v souvislosti s investicemi v Kosovu. Tento zákon mimo jiné implementuje mezinárodní principy odpovědného a udržitelného investování a je částečně v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452, čímž zavádí zajímavé inovace.

LSI zavádí prioritní odvětví pro investice, jako je výroba, zemědělství, informační a komunikační technologie, vzdělávání, zdravotnictví, cestovní ruch, doprava, energetika, a právě i těžba, a stanovuje národní cíle, jako je zvýšení výroby a exportu, podpora oběhového hospodářství nebo např. zvýšení konkurenceschopnosti.

Kosovská vláda v souvislosti s implementací LSI označila na svém území jedenáct oblastí jako „zóny zvláštního zájmu“ pro průzkum různých nerostů. „Zóny zvláštního zájmu“ jsou definovány v souladu s čl. 18 Zákona o dolech a nerostech, a udělení práva na průzkum nebo těžbu v těchto oblastech je řešeno prostřednictvím výběrových řízení.  Konkrétně se jedná o jedenáct následujících lokalit – Vllahi- Zjaqë (olovo, zinek), Gumnishtë (olovo, zinek), Karaqë (olovo, zinek), Baks (nikl, kobalt), Tërstenik (železo, nikl), Magurë Golesh (magnézium, nikl), Žegovcë (olovo, zinek), Bresalcë (olovo, zinek), Bushincë-Bolec (olovo, zinek); Debëllde (vzácné minerály, křemenec), Deva (chrom, platina).

 

Největší kosovské těžební společnosti

Komplex dolů Trepča (Trepça) je historicky nejznámějším kosovským těžebním místem, v dobách bývalé Jugoslávie bylo v Trepči zaměstnáno před 20.000 pracovníků. Tzv. „metalogenetický pás Trepča“ leží v severovýchodní části Kosova, od Leposaviće po Gjilan, délka pásu je přes 80 km a průměrná šířka je kolem 30 km. Tento pás je bohatý především na olovo a zinek, ale také stříbro. V současné době je majoritním vlastníkem dolů Trepča stát (80%), zbývající část akcií (20%) vlastní zaměstnanci. Podle geologických průzkumů lze v dolech v Jižní a Severní Mitrovici nalézt až 73 typů minerálů. Ředitel dolu Trepča v Jižní Mitrovici Faton Ahmeti při rozhovoru se zástupkyní českého velvyslanectví zmínil, že těžební kapacity dolu jsou ještě veliké, hlavním problémem je ale absence moderních technologií, ať už dopravníkových pásů, odvětrávací technologie, čerpadel nebo např. zařízení pro vícestupňovou flotaci.

Dalším známým „hráčem“ v těžebním sektoru v Kosovu je firma NewCo Ferronikeli se sdílem v Gllogocu - Drenasu, jejímž vlastníkem je od června 2022 společnost Yilmaden Holding (součást YILDRIM Group). NewCo Ferronikeli je provozovatelem dvou povrchových dolů Čikatovo a Gllavica a specializuje se především na těžbu a zpracování niklu a kobaltu. Součástí závodu je huť se dvěma rotačními a dvěma elektrickými redukčními pecemi. NewCo Ferronikeli patří mezi největší kosovské exportéry.

 

Klíčové státní instituce v kosovském těžebním sektoru

Vedle kosovského Ministerstva ekonomiky (pod které spadá i společnost Trepča) patří ke klíčovým institucím v těžebním sektoru v Kosovu Nezávislá komise pro doly a nerosty (Independent Commission for Mines and Minerals, ICMM), která má za úkol regulovat sektor a zajišťovat dodržování relevantních zákonů a předpisů. ICMM rovněž po splnění podmínek podle zákona o dolech a nerostech vydává veškeré zásadní licence/povolení – tj. licence k průzkumu, retenční licence, licence k těžbě, povolení k provádění zvláštních operací (Permit to conduct Special Operation), licence k řemeslné těžbě (Artisanal Mining License) a licence nebo povolení ve veřejném zájmu (Public Interest License or Permit).

* * *

Kosovská vláda nedisponuje potřebným kapitálem na zásadní investice, které by jí umožnily využít potenciál, jež skýtají bohaté zdroje nerostného bohatství na kosovském území. Doposud se Kosovo přiklánělo spolupráci s evropskými či tureckými partnery a zájem např. čínské strany přehlíželo. Přijetí nové legislativy otevírá dveře zahraničním firmám, které mají v těžebním sektoru zkušenosti a mohou kosovské straně nabídnout své know-how.