Budování datových center je na Islandu stále ještě relativně novým fenoménem s velkým potenciálem dalšího rozvoje. Datová centra jsou budovy/haly, v nichž se nachází počítačové servery a další informační technologie. Datové centrum zajišťuje jejich nepřetržitý provoz a celá budova je navržena tak, aby byla zajištěna maximální bezpečnost dat. Jejich stavební konstrukce musí zajišťovat ochranu datového centra proti mechanickému poškození (třeba pádu letadla), požáru i povodni. Je zde nepřetržitá ostraha i záloha internetového připojení a elektrické energie.

Na první pohled se může zdát, že budování datových center právě na Islandu není vzhledem k jeho odlehlé geografické poloze nijak zvlášť výhodné. Nicméně ve skutečnosti může ostrovní země nabídnout několik unikátních výhod, které z ní činí zajímavou destinaci pro toto perspektivní odvětví. Datová centra totiž na Islandu ke svému provozu využívají stále ještě cenově dostupnou elektrickou energii čistě z obnovitelných zdrojů (geotermální a vodní elektrárny). Evropský trend růstu cen elektrické energie proto může být pro řadu zájemců rozhodujícím faktorem, proč datové centrum vybudovat či provozovat právě na Islandu.

Další výhodou je přirozené chlazení s ohledem na tamní klima. Datová centra totiž představují tepelný zdroj, který s sebou nese nutnost technologicky zabezpečit využití produkovaného odpadního tepla. V islandských klimatických podmínkách je ovšem tento významný problém podstatně redukován. Místní klima zajišťuje přirozené chlazení, neboť ani v červenci nepřesahuje průměrná teplota na ostrově 15°C, v zimních měsících se pohybuje kolem 0°C a celoroční průměr je na 5°C. V pobřežních lokalitách, kde jsou datová centra umístěna, teploty v zimě jen zřídka klesnou výrazněji pod bod mrazu, což redukuje i nutnost vytápění v případě velkých mrazů. Toto specifické klima bez výrazných teplotních výkyvů tak výrazně snižuje náklady na provoz. Kombinace tohoto faktoru s levnější elektřinou tedy např. znamená, že průměrné náklady na provoz datového centra na Islandu jsou nyní poloviční oproti např. Německu či Velké Británii.

Vzhledem k nízké hustotě zalidnění země zároveň existuje dostatek stavebních ploch pro výstavbu nových center. Ta jsou aktuálně na Islandu rozmístěná v devíti lokacích. Všechny tyto příznivé faktory společně s místní kvalifikovanou pracovní silou, předvídatelným tržním prostředím (Island je součástí Evropského jednotného trhu díky Dohodě o EHP) a investičními pobídkami představují zajímavou konstelaci pro zahraniční investory.

Rozvoj tohoto perspektivního odvětví na Islandu proto přináší atraktivní investiční příležitosti s možností zhodnocení investic. Datová centra procházejí neustálým vývojem stavební části, hardwarového vybavení i použitého softwaru. Do roku 2025 by se investice do jejich budování a modernizace měly na Islandu zdvojnásobit. Pro české dodavatele tedy tento sektor nabízí různorodé příležitosti. Jedná se jak o komplexní stavební zakázky se širokým využitím dalších technologií (mj. monitorovací či protipožární systémy), tak o dodávky hardwarového a softwarového vybavení nezbytného pro provoz datových center.

Další informace k tématu může poskytnout obchodně-ekonomický úsek českého velvyslanectví v Oslo.

Autor: Ondřej Fiala, zástupce velvyslance, zastupitelský úřad ČR v Oslo