
Strategie vůči Indo-Pacifiku
27.09.2021 / 12:50 | Aktualizováno: 30.09.2021 / 07:53
Region Indo-Pacifiku, který zahrnuje geografickou oblast od východního pobřeží Afriky po tichomořské ostrovní státy, v posledních letech čelí rostoucímu zájmu, ale i napětí, včetně geopolitické rivality v důsledku sporných území a teritoriálních vod.
Závěry o strategii EU pro spolupráci v Indo-Pacifiku dne 16. dubna 2021 schválila Rada Evropské unie a ve formě Společného komuniké jej 16. září 2021 předložila Evropská komise a Vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu a Radě.
Svou vlastní strategii vůči Indo-Pacifiku vydaly i některé státy světa, například Německo, Nizozemsko, Francie, Japonsko, Indie). Strategii vůči Indo-Pacifiku připravuje také Ministerstvo zahraničních věcí ČR.
Dne 15. září 2021 oznámily Austrálie, Velká Británie a USA vznik nového bezpečnostního paktupro Indo-pacifickou oblast, tzv. AUKUS. Již dříve vznikla zpravodajská aliance „Five Eyes“ zahrnující vedle těchto tří zemí také Nový Zéland a Kanadu.
Závěry Rady EU o strategii EU pro spolupráci v Indo-Pacifiku ze dne 16. dubna 2021
(Originál v angličtině viz: https://bit.ly/EU-Indo-Pacific-Strategy)
1. Evropská unie by měla posílit své strategické zaměření, přítomnost a akce v Indo-Pacifiku s cílem přispět ke stabilitě, bezpečnosti, prosperitě a udržitelnému rozvoji regionu, založeném na podpoře demokracie, právního státu, lidských práv a mezinárodního práva.
2. EU má v úmyslu posílit svou úlohu kooperativního partnera v Indo-Pacifiku, což přináší přidanou hodnotu pro vztahy se všemi jejími partnery v regionu. EU a členské státy EU již v regionu komplexně spolupracují, významně k tomu přispívá rozvojová a humanitární pomoc, řešení změny klimatu, ztráta biologické rozmanitosti a znečištění, uzavírání ambiciózních dohod o volném obchodu a snaha o dodržování mezinárodního práva včetně lidských práv a svobody plavby. Spolupráce s regionem je klíčová pro dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje. EU a země Indo-Pacifiku také sdílejí společný problém spojený s destruktivní lidskou činností a ekonomické dopady covid-19 a nutnost zajistit udržitelný a inkluzivní socioekonomický růst a zlepšit zdravotnické systémy.
3. Rada se znepokojením bere na vědomí současnou dynamiku v Indo-Pacifiku vzhledem k nárůstu geopolitické konkurence, která zvyšuje napětí v obchodu a i v technologických, politických a bezpečnostních oblastech. Univerzálnost lidská práva jsou rovněž zpochybňována. Tento vývoj stále více ohrožuje stabilitu a bezpečnost regionu i mimo něj, což má přímý dopad na zájmy EU.
4. Rada zdůrazňuje, že strategický přístup EU a její zapojení do regionu by měl být založen na dlouhodobé perspektivě, což přispěje ke schopnosti EU jednat jako globální aktér. Měla by podporovat mezinárodní řád založený na pravidlech, rovných podmínkách a také na otevřeném a spravedlivém prostředí pro obchod a investice, soudružnosti, posilování odolnosti, řešení změny klimatu a podporovat propojení regionu s EU. Mělo by se zaměřit na zajištění bezplatné a otevřené námořní zásobovací trasy v plném souladu s mezinárodním právem, zejména UNCLOS, v zájmu všech. Angažovanost EU by měla přispět k posílení strategické autonomie a schopnosti spolupracovat s partnery za účelem ochrany hodnot a zájmů.
5. Rada zdůrazňuje, že tento obnovený závazek vůči regionu zahrnuje všechny partnery přející si spolupracovat s EU na základě již přijatých strategických dokumentů EU týkající se regionu. Indo-pacifická strategie EU je pragmatická, flexibilní a mnohostranná, což umožňuje EU přizpůsobit se a budovat svou spolupráci podle konkrétních oblastí politiky, kde partneři mohou najít společnou řeč na základě sdílených zásad, hodnot nebo vzájemného zájmu. EU prohloubí své zapojení do oblasti Indo-Pacifiku, zejména s těmi partnery, kteří již oznámili vlastní indo-pacifické přístupy.
6. Rada souhlasí s tím, že strategie EU pro spolupráci v Indo-Pacifiku zahrnuje do regionu geografickou oblast od východního pobřeží Afriky po tichomořské ostrovní státy.
6.1. Spolupráce s našimi partnery v indo-pacifickém regionu:
a) EU bude v regionu prosazovat široce založenou agendu, která bude komunikovat a vstupovat do dialogů o své nové strategii se svými indo-pacifickými partnery. EU bude pracovat s třetími zeměmi ke vzájemnému prospěchu, a to i prostřednictvím své budoucí mezinárodní spolupráce, finančních nástrojů a konkrétní národní a regionální iniciativy Team Europe. Posílí se spolupráce s mezinárodními a regionálními organizacemi a dalšími zúčastněnými stranami, v neposlední řadě s malými ostrovními rozvojovými státy, které čerpají z podpory států EU. EU bude usilovat o podporu účinného multilateralismu založeného na pravidlech. Obzvláště se bude angažovat pod vedením ASEAN a také prosazovat a sledovat své cíle na svých dvoustranných summitech a na setkání Asie a Evropy (ASEM). V tomto ohledu EU znovu potvrzuje svou podporu sdružení ASEAN a těší se na ambiciózní realizaci své nové strategie EU-ASEAN Partnership. EU se rovněž zaměří na dokončení modernizovaného partnerství a spolupráce PCA (Partnership and Cooperation Agreements) s Malajsií a Thajskem a na vyjednání nové PCA s Maledivami.
b) EU vypracuje soudržný celkový přístup k Indickému oceánu postavený na konceptu spolupráce s klíčovými partnery v Africe i Asii. Závěry komplexní strategie s Afrikou, závěry Rady zahraničních věcí z června a října 2020 a závěry Evropské rady o Africe slouží jako dobrý základ pro vytváření priorit EU v západním Indickém oceánu. EU bude podporovat partnery v Indo-Pacifiku v posilování regionální správy, dále bude podporovat regionální hospodářskou integraci a růst, zajistí bezpečnost a zabezpečí námořní a letecké trasy, bude předcházet obchodování s lidmi, zaměří se na řešení migrace a řízení mobility, dále zajistí udržitelné hospodaření s přírodními zdroji, včetně mořských zdrojů, zejména s indickou asociací Ocean Rim Association.
c) EU vybuduje politické partnerství v Tichém oceánu na základě plánované Dohody s partnery Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT), a vzájemného Tichomořského protokolu, který dodrží Cotonou Agreement a dohody o hospodářském partnerství EU s tichomořskými partnery. EU zintenzivní svou politickou a strategickou angažovanost a bude pečlivě sledovat geopolitický vývoj v regionu. EU bude nadále spolupracovat na regionálních fórech včetně Fóra tichomořských ostrovů, Rady regionálních organizací Pacifiku a Tichomořského společenství, také s partnery v oblastech, kde bude mít přínos co největší dopad. To zahrnuje boj proti změně klimatu a krizi biologické rozmanitosti, posílení správy oceánů, pomoc při obnově přírodních katastrof, podporu obchodu a bezpečnosti prostřednictvím boje proti nadnárodnímu organizovanému zločinu na moři, jako je pirátství, zločiny v oblasti životního prostředí, kybernetická kriminalita a obchodování s lidmi, zbraněmi a drogami.
6.2. Podpora globální agendy mezinárodního společenství:
a) EU bude spolupracovat s indo-pacifickými partnery při ochraně a podpoře lidských práv, včetně nastolení otázky rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen a dívek. Lidská práva jsou univerzální, nedělitelná, vzájemně závislá a vzájemně provázaná. Účast občanské společnosti je zásadní při budování inkluzivních a prosperujících společností. EU si klade za cíl posílit svůj dialog se zeměmi Indo-Pacifiku jak na dvoustranné, tak na vnitřní úrovni mezinárodního fóra za účelem posílení těchto hodnot. Při společné spolupráci mohou mít EU a podobně smýšlející indo-pacifičtí partneři větší dopad na globální agendu lidských práv.
b) EU vytvoří konkrétní iniciativy spolupráce, jako jsou zelené aliance a partnerství na podporu Pařížské dohody a Úmluvy o biologické rozmanitosti, jejichž cílem jsou environmentální cíle a standardy, udržitelné hospodaření s přírodními zdroji (včetně vody) a přecházení na klimaticky neutrální, čisté a oběhové ekonomiky. EU se svými partnery bude rozvíjet přístupy v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a dlouhodobé strategie dekarbonizace při zajišťování udržitelných financí. Nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu a pro biologickou rozmanitost do roku 2030 se zaměří na indo-pacifické partnery, kteří to nejvíce potřebují, v souladu se Zelenou dohodou.
c) Pokračování činnosti EU v oblasti správy oceánů, zejména pokud jde o zachování a udržitelnost využívání mořských biologických zdrojů. To bude zajištěno EU a aktivní účasti v příslušných orgánech rybolovu, včetně regionálních úmluv o mořích, Organizaci pro řízení rybolovu a vytváření nových partnerství pro udržitelný rybolov. To přispěje k lepší správě rybolovu a rozvoji pobřeží v regionu. Strategie se zaměří i na drobný rybolov, přispívající k udržitelnosti potravin v celém hodnotovém řetězci a také na boj proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému (NNN) rybolovu. Doprovodné iniciativy budou zahrnovat zřízení chráněných mořských oblastí, zabývající se znečištěním moří, pobřežní erozí, rozvojem udržitelných modrých ekonomik a podporovat pozorování a výzkum oceánů.
d) Pokračování v práci na snižování rizika katastrof v Indo-Pacifiku, aby se omezila rizika nebezpečí změny klimatu. EU bude pokračovat v budování odolnosti mezi zranitelnými komunitami včetně násilně vysídlených osob v oblastech, které jsou vystaveny přírodními i antropogenními katastrofami. Spolupráce na výzkumu a inovacích, jakož i družicových službách, je zvažována v rámci programu Copernicus.
e) Upřednostnit zdravotnictví jako novou klíčovou oblast spolupráce. Pandemie COVID-19 prokázala význam mnohostranné spolupráce. EU by měla zajistit bezpečné a rozmanité farmaceutické a zdravotní dodavatelské průmyslové řetězce umožňující přístup k bezpečným, účinným a kvalitním léčivům a zdravotnickým výrobkům. Měla by probíhat výměna osvědčených postupů ve zdravotnických systémech, včetně krizového řízení a politiky prevence pandemie, reciprocita při řízení cestování při otevřených i zavřených hranicích, dále pak spolupráce vedoucí ke spravedlivějším, zdravějším a ekologičtějším potravinovým systémům. EU podporuje indo-pacifické partnery, a to i prostřednictvím globálního nástroje COVAX - spolupráce s cílem zajistit přístup k covid-19 vakcínám pro země s nízkými a středními příjmy. Zajištění ochrany občanů EU v době krize zůstane prioritou.
6.3. Prosazování ekonomické agendy a ochrana dodavatelských řetězců:
a) EU bude i nadále podporovat klíčové hospodářské zájmy, zásady a cíle EU včetně udržitelného rozvoje směrem k zajištění silného, vyváženého a inkluzivního sociálně-ekonomického oživení a růstu, jakož i zdravé makroekonomické politiky, institucionální budování kapacit a podporu regionální integrace. EU bude podporovat dialog s podobně smýšlejícími zeměmi indo-pacifického regionu a vytvoří výhledové strategie na podporu odolného udržitelného oživení evropských ekonomik.
Diverzifikace dodavatelských řetězců by měla přispět k odolnosti evropského hospodářství, zejména pro nejcitlivější průmyslové ekosystémy a pro snížení strategické závislosti na klíčových surovinách. EU bude rovněž spolupracovat s Indo-Pacifikem a reformovat WTO směrem k udržitelnému a účinnému mnohostrannému obchodnímu systému.
b) EU bude muset posílit svoji strategickou obchodní pozici a zajistit rovné podmínky v Indo-Pacifiku, v rámci nedávných významných regionálních dohod, jako je Komplexní a Progresivní dohoda o transpacifickém partnerství (CPTPP - Comprehensive and Progressive Agreement for Trans-Pacific Partnership) a regionální Komplexní ekonomické partnerství (RCEP - Regional Comprehensive Economic Partnership). EU bude pokračovat ve zkoumání a vyjednávání obchodních a investičních dohod v regionu, jako jsou dohody uzavřené s Japonskem, Koreou, Singapurem a Vietnamem. Cílem bude uzavření dohod o volném obchodu s Austrálií, Indonésií a Novým Zélandem a učinit další kroky směrem k dohodě o investicích s Čínou. EU bude i nadále zkoumat ekonomiku Indie a vztahy s Indií. Znovu potvrzuje ambiciózní agendu EU v oblasti obchodu a udržitelnosti rozvoje a posílení úsilí o provádění těchto dohod. EU bude i nadále podporovat způsobilé země v regionu prostřednictvím svého Obecného schématu preference k vymýcení chudoby (Generalised Scheme of Preferences to eradicate poverty), stimulaci rozvoje a zaměstnanosti a podpory dodržování lidských + pracovních práv a integrovat je do globálních hodnotových řetězců.
6.4. Bezpečnost a obrana:
a) EU bude dále rozvíjet partnerství a posilovat součinnost s podobně smýšlejícími partnery a příslušnými organizacemi v oblasti bezpečnosti a obrany. To bude zahrnovat reakci na výzvy mezinárodní bezpečnosti, včetně námořní bezpečnosti, škodlivých kybernetických aktivit, dále pak dezinformace vznikajících a existujících technologií, boj vůči terorismu, násilnému extremismu a hybridním hrozbám, boj proti organizovanému zločinu a nelegálnímu obchodování v plném souladu s mezinárodním právem. Mezi ostatní priority patří nešíření jaderných zbraní, kontrola zbraní a kontrola dvojího užití technologického vývozu. Spolupráce by měla být posílena v rámci misí a operací CSDP prostřednictvím vyhrazené dohody, dále v rámci projektu Posílení bezpečnostní spolupráce v Asii a s Asií (Enhancing Security Cooperation in and with Asia) a také by se mělo věnovat aktivní účasti na klíčových fórech souvisejících s bezpečností v regionu, jako je Regionální ASEAN Fórum (ARF). EU se rovněž zaměří na uzavření nových rámcových dohod s partnery v regionu v souladu se závěry Rady o posílení bezpečnostní spolupráce EU s Asií a v Asii (Council Conclusions on Enhanced EU Security Cooperation in and with Asia) z května 2018, a bude podporovat větší účast těchto zemí v misích a operacích CSDP.
b) V rámci posíleného mandátu a rozšířené oblasti působnosti EUNAVFOR Atalanta, Rada vítá příspěvky asijských partnerských zemí námořní síly na pomoc v boji proti pirátství a ozbrojeným loupežím u pobřeží Somálska a požaduje v této oblasti více společných cvičení. Na základě svých zkušenostech s ochranou kritických námořních tras v Indickém oceánu prostřednictvím povědomí o námořní oblasti, EU přijala rozhodnutí rozšířit geografický rozsah svých činností CRIMARIO II z Indického oceánu do jižní a jihovýchodní Asie s cílem dosáhnout bezpečnějších dopravních tras s EU. EU bude zkoumat možnost nasazení CRIMARIO v jižním Pacifiku.
c) Posouzení příležitosti námořního zájmu v Indo-Pacifiku. V souladu se strategií EU pro námořní bezpečnost a dle akčního plánu EU jsou cíle koordinace námořní přítomnosti EU na základě dobrovolných příspěvků členských států. Mohla by se vytvořit spolupráce s námořnictvem partnerských zemí a budování jejich kapacit a stanovit komplexní námořní bezpečnost a svobodu navigace, zejména podle mezinárodního práva. UNCLOS přijímá opatření k zajištění environmentální bezpečnost v oblasti. Přestože se liší od misí a operací CSDP, tento koncept by mohl přispět k řešení stávajících bezpečnostních výzev v regionu. Členské státy uznávají důležitost smysluplné evropské námořní přítomnosti v Indo-Pacifiku.
6.5. Zajištění vysoce kvalitní konektivity:
a) EU bude i nadále prosazovat své priority a činnosti v oblasti kvality a udržitelné konektivity v regionu, zejména prostřednictvím prakticky spolupracujících institucí EU a členských států s partnery v terénu, kteří sdílejí zásady kvalit udržitelné konektivity na základě mezinárodních norem a standardů a rovných podmínek. To vyžaduje vytyčit jasné priority pro všechny dimenze konektivity - digitální, dopravní, energetické, lidské – je nutná podpora projektů kvalitní infrastruktury v souladu se zásadami G20 pro kvalitu Investice do infrastruktury. Musí se podporovat nejvyšší standardy transparentnosti a zelený, digitální přechod. To povede k posílení hospodářského růstu a k vytvoření dlouhodobých výhod v souladu s pokračující práci směřující ke globálnímu přístupu EU ke konektivitě, dále k pobídce soukromého kapitálu a k zapojení podniků EU (je-li to možné) s využitím financí EU (jakožto nástroje mezinárodní spolupráce). Měly by se vzít v úvahu priority stanovené v programech včetně Evropského fondu pro udržitelný rozvoj+, a jiných finančních nástrojích. Ke zlepšení je třeba provést strategickou komunikaci, která zviditelní zapojení EU.
6.6. Posílení vzájemné spolupráce v oblasti výzkumu, inovací a digitalizace:
a) EU zlepší spolupráci v oblasti vysokoškolského vzdělávání, vědy a technologie s podobně smýšlejícími indo-pacifickými partnery, zejména prostřednictvím programu Horizont Europe, aby využila výjimečné technologické znalosti v regionu v klíčových základních technologiích ke stimulaci zeleného růstu, pokročilé výroby, pokročilých materiálů o vědě, životě, nanotechnologií a recyklačních technologií. Erasmus+ bude podporovat mobilitu a kapacitu vysokoškolského vzdělávání. EU bude v těchto oblastech usilovat o součinnost s budoucím programováním finančních nástrojů pro mezinárodní spolupráci s cílem vytvořit komplexní evropskou politiku regionální spolupráce. EU se bude snažit zajistit reciprocitu a rovné podmínky v souladu s globálním přístupem k výzkumu, inovacím, a vzděláváním mládeže. EU bude také podporovat mezilidské kontakty a posilovat mobilitu studentských výzkumných pracovníků a zaměstnanců.
b) EU bude spolupracovat s podobně smýšlejícími partnery, aby více podporovala digitální správu, globální standardy a regulační přístupy, včetně umělé inteligence, v souladu s mezinárodním právem, včetně hodnot a zásad EU v oblasti soukromí, ochrany údajů a zabezpečení a v oblasti otevřeného obchodu a přeshraničních toků dat. EU bude spolupracovat s podobně smýšlejícími partnery a podporovat bezpečnost a odolnost kritické infrastruktury, včetně zabezpečení dodavatelského řetězce sítí 5G. Uznává důležitost globálního, otevřeného, svobodného, stabilního a bezpečného kyberprostoru pro trvalou prosperitu, růst, bezpečnost a konektivitu a integritu svobodných a demokratických společností a zdůrazňuje důležitost ochrany právního státu, lidských práv a základních svobod v kyberprostoru. Soudržný přístup k spolupráci s podobně smýšlejícími partnery v indo-pacifickém regionu bude klíčem k úplnému odemčení potenciálu digitalizace v regionu. Zejména je třeba překonat digitální propast investic do lepší digitální konektivity a podporovat ucelování norem a hodnot.