Zpracovatelský průmysl byl vyhlášen jako jeden ze čtyř pilířů, na kterých vláda Keni staví pro následující období transformaci ekonomiky. Klíčovou roli k posílení konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu má mít nově přijatá Exportní strategie, v rámci které by mělo dojít k modernizaci klíčových odvětví keňského zpracovatelského průmyslu, tak aby se keňská produkce byla schopna prosadit na zahraničních trzích. Modernizace keňského průmyslu by však zároveň měla, pakliže myslí vláda své plány vážně, znamenat exportní příležitosti pro zahraniční dodavatele moderních technologií, bez jejichž zavedení nebudou keňské firmy v zahraničí konkurenceschopné. 
Program průmyslové transformace by tak dle představ vlády měl být opřen o zvýšení výroby zboží pro exportní trhy. Jmenovitě se jedná o potravinářský a tabákový průmysl, textilní, oděvní a kožedělní průmysl, kovoobráběcí průmysl, farmaceutický průmysl a zdravotnické prostředky, výrobky z plastů, nábytkářský průmysl, automobilový průmysl a stavební materiály.
Podíl zpracovatelského průmyslu na keňském HDP tvořil přitom v období 2012-2017 pouze 9 %.  Sektor tak zaujímá až třetí místo po zemědělství a službách, pokud jde o příspěvek k HDP. Průmyslová stagnace má navíc dlouhodobý charakter. Odvětví zpracovatelského průmyslu zaznamenalo pokles svého příspěvku k HDP z 11% v roce 2012 na 8,4% v roce 2017. 
Podle představy vlády však existuje prostor pro to, aby odvětví zvýšilo svůj příspěvek k HDP. Plány jsou v tomto směru možná až příliš ambiciózní. Vládní strategie hovoří o tempech ročního růstu na hranici 20 %. Podíl zpracovatelského průmyslu na HDP by se pak při těchto tempech růstu měl v roce 2022 oproti současnosti téměř zdvojnásobit s tím, že v roce 2022 by měl podíl dosáhnout 15 %.
Naděje, které jsou vkládány do výrobního sektoru, spočívají na historických zkušenostech zemí, které na růstu zpracovatelského odvětví postavily úspěšný ekonomický rozvoj. Mezinárodní studie, které se zabývaly nástroji, které vedly k ekonomickým úspěchům nově industrializovaných zemí, řadí mezi tyto nástroje i pobídky směřující do soukromého sektoru k podpoře vývozu poskytované formou koncesního financování. 
Z pohledu českých exportérů může být proto potěšující, že keňská vláda, která v současné době hledá inspiraci právě v příkladech nově industrializovaných zemí, hovoří o tom, že na podporu modernizace průmyslu se chystá vyčlenit nezbytné finanční prostředky. Konkrétní částka specifikována nebyla. Má-li však opravdu dojít k transformaci keňské ekonomiky bude potřeba značných investic, a to přesto, že stav státních financí není v nejlepší kondici. 
O stagnaci keňského zpracovatelského průmyslu totiž hovoří jasně údaj o exportní výkonnosti odvětví. Podíl exportu na celkové produkci zpracovatelského průmyslu poklesl mezi lety 2012-2017 o 20 % na současnou úroveň 28 %. Je tedy zřejmé, že negativní trend posledních pěti let se nepodaří zvrátit bez nutné modernizace a investic do technologického vybavení tím spíše, že právě export má být motorem ekonomického růstu v nadcházejících pěti letech.  

M. Minčev
Obchodní rada
zastupitelský úřad ČR v Nairobi