Jedním z Evropskou Unií podporovaným programů, do kterého se mohou zapojit i české firmy, je  „Kenya Climate Innovation centre“. Organizace podporuje inovace, které pomohou čelit dopadům klimatických změn. Za 10 let trvání programu vzniklo více než 300 start-upů. Projektů bylo více a některé start-upy nepřežily, ale celkově má KCIC 67% úspěšnost. Centrum v Keni provozuje celkem 9 inkubátorů („Hubů“) a to i v tak chudých oblastech jako jsou pohraniční regiony s Etiopií, Jižním Sudánem či Somálskem.

Každý rok vstoupí na pracovní trh v Keni cca 800 000 mladých lidí. Průměrný věk obyvatelstva je 20,5 let a jejich nezaměstnanost je obrovská. Právě inovativní přístupy mohou přispět k řešení problému, jak pro tyto mladé lidi vytvořit dostatek pracovních míst dostatečně rychle.

Keňa je navíc poslední 2 a půl roku (tedy již pět zemědělských sezón) sužována extrémním suchem minimálně na dvou třetinách území. Pomoc by se měla ale zaměřit nejen na distribuci potravin či vody, ale hlavně na to, aby se podobná situace neopakovala v budoucnosti.  Proto se vyplácí investovat do projektů, které využitím „chytrých řešení“ mitigují takový risk. 

Keňský prezident Ruto vyhlásil jako jeden z jeho povolebních plánů vybudovat v suchých oblastech 100 vodních nádrží (velkých i malých). Se stavbami nádrží by mohly pomoci české firmy Geosan Group či Metrostav. S technologiemi na zpracování vody mají zkušenosti české firmy. Například firma VTI má patentovaný způsob, jak levně odsolovat vodu. Firma World from Space zase umí optimalizovat zavlažovací systémy a v posledních letech pracovali na pilotním projektu Kenya Irrigation Board. Ač se často nabízejí levná čínská řešení, Keňané v současné době více oceňují poskytnuté vzdělávání a zaučení místní obsluhy než jen nejlevnější produkty. Projekty na mitigaci dopadů klimatických změn jsou většinou financovány z rozvojových peněz dárců, kteří pak vyloženě požadují zaučení, post-sale service a předávání know how. To čínští dodavatelé většinou nenabízejí a v každém případě evropské firmy působí důvěryhodněji a zaručující vyšší kvalitu. Keňské regiony („Counties“) jsou podle nedávno schváleného příslupu „devolution“ do velké míry finančně nezávislé a mohou o granty požádat přímo, či mohou být za půjčky přímo odpovědní. Pro regionální politiky je pak nejdůležitější dosáhnout viditelných výsledků během pětiletého volebního období.

Klíčové je tedy také adoptovat správné zemědělské technologie. Keňané ze suchem postižených oblastí vítají možnost seznámit se s moderními způsoby jak efektivně uchovat vlhkost v půdě. Nemusí jít nutně o zavlažování. Jinde ve světě jsou běžné tzv. „climate smart practices“, ale keňští pastevci o nich, i přes mnohaleté investice rozvojových institucí,  nevědí. České firmy by tedy mohly společně takové zkušenosti představovat s využitím společného finančního nástroje ekonomické diplomacie jako jsou například marketingové aktivity .

Možností jak v Keni rozvinout vzkvétající podnik v oblasti zavádění technologií mitigujících dopady klimatických změn je mnoho. Klíčem úspěchu je i v tomto případě mít spolehlivého místního partnera. Setkat se s nimi mohou české firmy například během již zmíněných sektorových prezentací organizovaných ekonomickým oddělením Velvyslanectví ČR v Keni, které také pomáhá českým firmám v Tanzanii, Ugandě či ve Rwandě.

Na klimatické změny je potřeba více připravenosti i v oblasti financování. Může to být například větší nabídkou pojištění, ale také ve financování či poskytování záruk pro malé projekty drobných farmářů. Jejich investice jsou často tak malé, že banky takové požadavky neumějí zpracovat, ačkoliv pro malo-zemědělce by znamenaly ohromný posun. Pro takové zemědělce je získání půjčky, která by neměla  vykořisťovatelské úroky, téměř nemožné.

Z důvodu nízké efektivnosti v zemědělství je Keňa stále ještě nucená mnoho potravin dovážet.  V lepším případě se dovážejí ze sousedních zemí, v horším (častějším) případě ze vzdálených zemí. Takovými potravinami je například mléko, dnes třeba i máslo (z důvodu sucha a zastaralých postupů je v současné době v Keni nedostatek tučného mléka). Aby byla země potravinově nezávislá, je nutné, aby zvýšila efektivnost zemědělské výroby. O tom se ale mluví celá léta. Neznamená to jen technologie. Přestože je populace úžasně mladá, práce v zemědělství není pro mladé lidi atraktivní. Průměrný věk zemědělce v Keni je 65 - 75 let. Keňská vláda by se měla snažit najít incentivy, jak podpořit mladé lidi v podnikání v zemědělství a podporovat je v tom, aby pěstovali potraviny udržitelných způsobem. Rozvoj Agri businessů pak může významně pomoci s bojem s chudobou.

Důležitost přistupovat inovativně k řešení problémů není zásadní jen pro zemědělství, ale i pro energie. Start-upy, které si budou moci pořídit vlastní sluneční elektrárnu budou v budoucnosti nezávislé na státním rozvodu a výrobě energií, které jsou jednak nespolehlivé, ale také stále dražší. V Keni existuje tzv. Integrovaný národní energetický plán. Opět díky tzv. „Devolution“, tedy zpravomocnění regiónů být finančně nezávislé na státu a na možnosti rozhodovat o jejich strategickém směřování, již 13 regionů vytvořilo svůj vlastní energetický plán. Ostatní z celkových 41 keňských regionů na takový plán ještě čekají. To by mohlo být příležitostí pro české konzultační firmy v oblasti energetiky.

Orientace keňské energetiky na obnovitelné zdroje je nepochybná. Úkolem centrální vlády ale stále zůstává stabilizovat energetickou síť tak, aby byla schopná vstřebat více obnovitelné energie např. větrné, či solární. To bude možné také vybudováním bateriových úložišť. Při tomto přechodu bude potřeba zajistit přístup k mnoha řešením. Některé mohou být uskutečněny v Keni dobře fungujícím soukromým sektorem, který se do nich zapojuje tam, kde to dává finanční smysl. V chudých oblastech, kde jsou řešení potřebná, ale ještě dlouho nebudou výdělečná, pomáhají rozvojové programy financované dárci z celého světa.

Platformou, která umožňuje výměnu názorů, zkušeností a poznatků z provádění rozvojových projektů nejen v Keni a která upozorňuje na příležitosti pro subdodavatele do rozvojových aktivit je „Practitioners Network for European development cooperation“. Česká rozvojová agentura (ČRA) je jedním z členů a případné možnosti, jak se do projektů v Keni zapojit mohou české firmy konzultovat s ČRA či s odpovědným pracovníkem na Velvyslanectví ČR v Keni.

Poznámky:

[1] Světová Banka udělila Keni status středně příjmové země na základě „Gross National Income (GNI)“ bez zřetele na fakt, že jde jen o statistický průměr a rozdíly v majetku jsou mezi Keňany ohromné.

[1] 65% úspěšnost start-upů je velký úspěch, neboť podle Harvard Business School průměrně kolem 75% start-upů financovaných venture kapitálem nepřežije.