Podle statistik OSN v Nairobi mezi roky 2010 a 2020  přibylo 3,9% obyvatel ročně. Do Nairobi přicházejí z venkova hlavně mladí lidé, průměrný věk je zde 20 let. To může být příležitostí (schopná pracovní síla), ale současně je to zátěží na vzdělávací systém, tlak na rychlý růst pracovních příležitostí (často nedostatečný) a na dostupnost nízkonákladového bydlení.

Zajistit adekvátní ubytování se nejen pro Nairobi stává jedním z hlavních problémů. Tzv. „neformální bydlení“ (slumy) jsou velmi hustě osídlené, je v nich omezený přístup k základním službám a bydlení je z hygienického pohledu naprosto neadekvátní. Největší slumy v Nairobi jsou známá Kibera, Mathare, Mukuru, Korogocho, slumů je po městě ale více. Podobná situace je také v druhém největším městě Mombase či v Kisumu u Viktoriina jezera. Již desetiletí se neziskové organizace a komunální aktivisté snaží situaci ve slumech změnit a postupně ji zlepšují. Existují projekty, které do slumů přivádějí pitnou vodu, napojují slumy na městskou kanalizaci, nicméně růst těchto městských částí je neřízený a natolik překotný, že zlepšení jsou z důvodu rychlého přílivu nových obyvatel jen dočasná.

V Keňi žije ve slumech více než 61% městských obyvatel. Keňská vláda se snaží situaci řešit a ve velkém investuje do výstavby dostupného bydlení, což jsou obdoby našich sídlišť. V Nairobi například rostou „sídliště“ Pangani, Mavoko (jižně od letiště JKIA) či Shauri Moyo.

Program „Dostupného bydlení“ vyhlášený vládou v roce 2017 si dal za závazek postavit 500 000 bytů dostupného bydlení do roku 2022. Za toto období však bylo postaveno pouze 2,613 jednotek a 3,480 bylo na jaře 2022 ve výstavbě. „Sídlišť“ vzniká více, ale ty ostatní jsou bez přispění vedení města a jedná se o investiční, komerční stavby. Takovým příkladem je například sídliště Ngara.

Také nová vláda prezidenta Ruta si dala závazek vybudovat dostupné bydlení a to až 250 000 bytů ročně. Jak toho dosáhnout bude pro současnou vládu velkou výzvou a vláda je otevřená inovativním řešením. Při investiční konferenci v Praze na jaře 2023 náměstka ministra pro investice, pana Abubakara Hassana, například zaujala česká řešení, nabízející výstavbu kontejnerových domů. Ty totiž mohou být postaveny rychleji než tradiční stavby. Jejich výstavba by tak mohla doplnit výstavbu dalších projektů. Příležitostí je také výstavba kontejnerových buněk na sídlištích pro zdravotnická zařízení, služebny policie atd.

Další příležitostí v těchto projektech dostupného bydlení jsou řešení pro napojení těchto nových domů na služby. Jsou potřeba čističky pitné vody či čištění odpadních vod.

Jelikož vláda nemá mnoho možností, jak tyto projekty financovat, nabízená řešení mají větší šanci uspět, budou li mít zajištěné financování. Na oplátku keňská vláda může nabídnout zajímavé investiční pobídky. Guvernér Hlavního města Nairobi nedávno předložil parlamentu návrh, aby bylo město rozděleno na 5 městských částí (boroughs), které by měly rozhodovací právo o investicích a boroughs by měly mít velkou finanční samostatnost. Guvernér Sakaja počítá s přechodem na tuto samosprávu již během státního rozpočtu 2023/2024. To by mělo umožnit pružnější rozhodování o potřebných projektech na výstavbu nízkonákladového bydlení. „Counties“ (Kraje) a jejich guvernéři pozorně sledují vývoj v Nairobi a chystají podobné změny i v dalších městech.

 

DOPRAVA V KEŇSKÝCH VELKOMĚSTECH KOLABUJE

Dalším problémem keňských velkoměst je řízení dopravy. Například v Nairobi je situace neudržitelná. Dopravní zácpy město téměř paralyzují a i přes investice na výstavbu silnic stávající infrastruktura kolabuje. Kenya Urban Road Authority (KURA) vypsala před několika dny (30.5.2023) tendr na první fázi instalace „Nairobi Intelligent Transport System (ITS) „ a „Transport management systém“. Projekt zahrnuje instalaci zařízení ITS, včetně dopravní signalizace, řízení signalizace, kamerového systému a systému pro kontrolu vozidel na 25 křižovatkách, systému detekce vozidel, aktuální zpravodajství o dopravní situaci, dohledového systému zahrnujícího 20 kamer uzavřeného televizního okruhu (CCTV) a komunikační síť. Projekt má zajištěných cca 57 milionů EURO od Korejské Export-Import Banky. Projekt by mohl být zajímavý pro české firmy či instituce, které se věnují „chytré“ dopravě, jako jsou například CROSS Zlín, Invipo, SmartPlan či GINA Software.

Příležitosti ve stavbě nízkonákladového bydlení a v kontrole a řízení dopravy jsou na spadnutí i v dalších velkých městech v Keni, jako jsou například Mombasa, Kisumu či Eldoret.