„Tato událost je výjimečná nejen tím, že bylo najednou letecky přepraveno větší množství ostatků hrdinů zapojených do druhého odboje, ale také tím, že byly vyzvednuty z různých míst a vztahují se k různým etapám tohoto odboje. Spojení těchto dvou skutečností dodává celé operaci mimořádný historický význam,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová. Všichni budou 12. září na Vítkově oficiálně přivítáni ve vlasti za přítomnosti ústavních činitelů, rodin, měst a obcí a oceněni in memoriam Křížem obrany státu ministra obrany ČR. „Jedná se o symbolické převezení a přivítání všech těchto hrdinů doma po více než 80 letech. Jsou to padlí z období září 1938 v bojích o pohraničí, vojáci padlí v roce 1943 a účastník domácího odboje popravený v roce 1944 v Mnichově,“ vysvětluje ministryně Jana Černochová.

Nalezení padlých i jejich rodin, exhumace a jejich převezení, je dílem dvou a půlleté usilovné práce nově zřízeného oddělení péče o válečné hroby a pietní místa, a potvrzuje to i nová koncepce péče o válečné hroby, kterou v letošním roce Ministerstvo obrany schválilo. „Postarat se o naše padlé, a pokud je to možné, je navrátit do vlasti, je naše povinnost,“ zdůrazňuje ředitel odboru pro válečné veterány a válečné hroby MO plukovník Robert Speychal. Repatriaci ostatků považuje za symbolickou tečku za 80. výročím vítězství v 2. světové válce. „Ministerstvo obrany tím současně uzavírá pomyslný životní kruh i pro samotné pozůstalé rodiny a regiony, odkud padlí pocházeli.“

Šest členů paraskupiny SOE Iridium a Bronse zahynulo poté, co byl jejich letoun sestřelen 14. března 1943 v blízkosti Mnichova. Operaci Iridium tvořili nadporučík Miroslav Špot, nadporučík Miroslav Křičenský, rotmistr Vladislav Soukup a radista desátník Bohumír Kobylka. Jejich úkolem bylo organizovat odboj, provádět zpravodajskou činnost a informace předávat prostřednictvím radiostanice Anna do Londýna.

Cíl operace Bronse byl obdobný – organizovat odboj a provádět zpravodajskou činnost na území protektorátu. Informace měli do Londýna vojáci předávat prostřednictvím radiostanice Blanka. Skupinu tvořili velitel nadporučík Bohumír Martínek, radiotelegrafista desátník Antonín Kubec a četař aspirant František Vrbka. „Ten jako jediný pád letadla přežil, byl odvezen gestapem do pražské nemocnice v Podolí, kde ale na následky zranění zemřel. Dlouhou dobu se myslelo, že je pohřben v Ďáblicích, dnes po usilovné badatelské práci historiků našeho odboru ale víme, že jeho ostatky spočívají na čestném pohřebišti ve Strašnicích,“ vysvětluje plukovník Speychal.

Posledním je Josef Doskočil, kolínský politik, který působil v protinacistickém odboji v organizaci Petiční výbor Věrni zůstaneme. V říjnu 1942 jej zatklo gestapo a byl obviněn z velezrady. Lidový soudní dvůr v Norimberku jej odsoudil k trestu smrti, rozsudek byl vykonán 12. září 1944 ve věznici Stadelheim.

Exhumace v Německu proběhly již v polovině roku 2024, posléze se podle Speychala vyhledávaly rodiny a domlouvaly jednotlivé pohřby. O mnichovskou exhumaci se významně zasloužil prezident republiky Petr Pavel domluvou s bavorským premiérem.

Mezi prvními československými padlými v 2. světové válce (pozn.: válečný stav Československa s Německem byl v roce 1945 zpětně stanoven na září 1938) byli strážmistr četnictva Vilém Leher a vrchní respicient finanční stráže Ludvík Svoboda. Sudetoněmecká krize na Bruntálsku vyvrcholila 22. září 1938, kdy došlo k potyčce mezi henleinovci a posádkou liptaňské četnické stanice. Odzbrojení Vilém Leher a Ludvík Svoboda a dalších několik jejich kolegů byli v odvetě za smrt několika vzbouřenců zastřeleni. Jejich těla byla převezena do německého města Leobschütz (dnes polské Głubczyce), kde byla tajně pohřbena. Většina zavražděných byla exhumována již v roce 1939, tito dva z důvodu tragických rodinných příběhů zůstali na místě až do 19. 8. 2025, kdy s významnou odbornou pomocí Ústavu národní paměti Polské republiky (Instytut Pamięci Narodowej) byli vyzdviženi.

Rakve byly 22. srpna 2025 celou cestu zpět do ČR zahaleny do státní vlajky a doprovázeny vojenským kaplanem podplukovníkem Vladimírem Hudouskem a Čestnou stráží AČR. Po přistání byly naloženy a odvezeny do depozitáře Vojenského historického ústavu. Poté budou 12. září převezeny na Vítkov ke slavnostnímu ceremoniálu. „Ostatky pak budou postupně předávány k pohřbení rodinám či městům a obcím,“ uzavírá plukovník Robert Speychal.

 

Autor: Odbor komunikace Ministerstva obrany ČR