Císař mečem a perem  

Čtrnácté století bylo dobou krizí a zvratů: ve velké části střední Evropy řádil mor, přírodní katastrofy a hladomory si vyžádaly mnoho obětí. Zároveň však byla na vzestupu architektura, technika, umění a kultura, především pak v říšských a biskupských městech, spojených s panováním Karla IV. Praha získala první středoevropskou univerzitu a stala se významnou metropolí. Tehdejší pražský umělecký styl u dvora nabyl vlivu. Císař Karel IV. rovněž výrazně podporoval svobodné říšské město Norimberk, své po Praze druhé nejoblíbenější sídelní město. Vysoké vzdělání z panovníka učinilo císaře meče a pera: jako první vládce například sepsal autobiografii.

Karel byl coby syn Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny důležitou politickou postavou své doby. Jakožto protikrál Wittelsbacha Ludvíka Bavorského získal Karel podporu papeže a vyhrál tak boj o římsko-německou korunu. Jeho korunovace v r. 1355 v Římě znamenala obnovení císařství ve Svaté říši římské. Císař vytvořil epochální dílo: Zlatá bula z r. 1356 se stala zásadním ústavním dokumentem a řídila po čtyři a půl století volbu římského císaře kurfiřty.

Císař Karel se spíše než o vojenskou moc opíral o diplomacii – a značné peněžní částky, kterými vykupoval souhlas kurfiřtů. Bohaté stříbrné doly v Čechách, podpora obchodu, výkonná správa a využití teritorií byly klíčem k úspěchu zbožného, ale i vypočítavého císaře. Mimoto uplatňoval Karel IV. obratnou sňatkovou politiku: v případě vlastních čtyř manželství i sňatků svých dětí sehrálo nejdůležitější úlohu rozšíření sféry vlivu. Věno Anny Falcké
z rodu Wittelsbachů tak vytvořilo základ Karlových „Nových Čech“ v Horní Falci.

Rozporuplný vládce nebo ikona?

Vzhledem k tomu, že Karel v rámci své politiky vlivu ve velkém pronajímal říšské pozemky, považovali jej němečtí historikové dlouho za „otce Čech, ale otčíma říše“. V Čechách a České republice je však dodnes označován za „otce vlasti“. Od 19. století si Karla IV. vlastenecky nárokovaly obě strany, přestože by sám sebe pravděpodobně neoznačil ani za Čecha, ani za Němce, nýbrž za císaře z boží vůle.

Česko-bavorská zemská výstava nabízí v podobě 150 význačných uměleckých děl, rukopisů, kulturně historických objektů, předmětů každodenního života a mediálních inscenací nový pohled na panovníka mnoha tváří Karla IV. a jeho dobu. Koncept výstavy vypracovala Národní galerie v Praze a Dům bavorských dějin v Augsburgu ve spolupráci s vědeckými pracovníky Společenskovědního centra dějin a kultury východní a střední Evropy (GWZO) v Lipsku, Berlínsko-braniborskou akademií věd, Německým historickým ústavem v Římě, Univerzitou Heinricha Heineho v Düsseldorfu, Karlovou univerzitou v Praze a Germánským národním muzeem v Norimberku.

Česko-bavorská zemská výstava 2016/17 „Karel IV. “

Národní galerie Praha, Valdštejnská jízdárna

Valdštejnská 3, 118 00 Praha 1

14. 5. – 25.9.2016

Germánské národní muzeum

Kartäusergasse 1, 90402 Norimberk        

20.10.2016 – 5.3.2017

Organizace

Dům bavorských dějin a Národní galeire Praha
ve spolupráci s Germánským národním muzeem Norimberk a Společenskovědním centrem dějin a kultury zemí východní a střední Evropy Lipsko

Vstupné (včetně Germánského národního muzea)

dospělí 10,00 €
zlevněné vstupné (např. senioři, studenti, skupiny od 15 os.) 8,00 €
rodinné vstupné 20,00 €
děti a mládež od 6 do 18 let 2,00 €

školáci v rámci třídy 1,00 €

skupinové prohlídky s výkladem
do 15 osob 60,00 € plus vstupné
od 15 osob 4,00 € na osobu plus zlevněné vstupné

Kontakt

Dům bavorských dějin

Zeuggasse 7 – 86150 Augsburg

Telefon +49 (0) 821 3295-0

E-Mail   pressestelle@hdbg.bayern.de

www.KARLIV.eu a www.hdbg.de