Na úvod 32. zasedání Ministerské rady OBSE ve Vídni zdůraznilo finské předsednictví svou podporu Helsinských principů, nutnost reakce na aktuální bezpečnostní výzvy, jakož i přípravy organizace na budoucnost. Finsko v tomto roce spustilo fond Helsinki+50 na posílení operační kapacity OBSE a vedlo diskuse Helsinki+50 o budoucnosti směřování organizace. Předsednictví poukázalo na stále obtížnější mezinárodní prostředí, zejména v kontextu porušování těchto principů Ruskem na Ukrajině, a zdůraznilo potřebu odpovědnosti, inkluzivního dialogu a modernizace OBSE tak, aby byla schopna reagovat na současné i budoucí výzvy. Na závěr zasedání předalo Finsko pomyslnou štafetu Švýcarsku, jež bude organizaci předsedat v roce 2026.

Česko na ministeriádu OBSE přijelo s jedním hlavním cílem – udržet Ukrajinu vysoko na agendě OBSE i v následujících letech. „Stejně jako loni na Maltě, i do Vídně jsem přijel s tím, že vyzvu Rusko k zastavení jeho neospravedlnitelné agrese vůči Ukrajině. OBSE je podobně jako OSN jednou z mála platforem, kde můžeme tuto jasnou a stručnou zprávu říct Rusku napřímo,“ uvedl šéf české diplomacie Jan Lipavský. Na okraj ministerského zasedání proběhla bilaterální schůzka s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou, v rámci které šéf české diplomacie potvrdil podporu napadené zemi.

Rusko kromě války na Ukrajině také paralyzuje samotnou OBSE: blokuje rozpočet celé organizace. OBSE je tak již čtvrtým rokem v rozpočtovém provizoriu. „Paralyzováním OBSE Rusko ukazuje, že nestojí o mezinárodní systém, kde jsou si státy rovny. Nechce se s nikým dohodnout, chce diktovat,“ komentoval Lipavský.

Česko i přesto usiluje o to, aby projekty, které mohou pokračovat, probíhaly úspěšně i nadále. V rámci OBSE podporuje odolnost Ukrajiny prostřednictvím Programu na podporu Ukrajiny (Support Programme for Ukraine). Česko také nominuje experty pro Moskevský mechanismus OBSE, který sbírá důkazy o ruských zločinech. Ten v minulosti například potvrdil nucené deportace ukrajinských dětí. Česko dále poskytuje zvláštního zmocněnce předsednictví OBSE pro Ukrajinu,  velvyslance Petra Mareše, který je v této funkci od prosince 2024 a nyní jej čeká další rok ve stejné roli.

Šéf české diplomacie se také připojil k podpisové akci za propuštění tří vězněných pracovníků OBSE, kteří byli zadrženi přímo při výkonu své funkce a již přes tři roky jsou Ruskem drženi jako rukojmí. Na místě se setkal také s manželkou jednoho z nich. Akci organizovala ukrajinská lidskoprávní organizace Zmina.

Dne 4. prosince se také uskutečnilo jednání skupiny Přátel západního Balkánu. Vedle Severní Makedonie, Albánie, Bosny a Hercegovina, Černé Hory, Kosova a Srbska, se ho zúčastnili i zástupci všech členů skupiny, tedy Itálie, Rakousko, Česko, Slovensko, Chorvatsko, Řecko a Slovinsko. Přítomna byla také vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallas. Hlavním tématem byla perspektiva rozšíření EU o země západního Balkánu a energetická spolupráce mezi státy západního Balkánu a EU.