Zpracoval: Jan Vytopil

V Londýnském archivu MZV ČR se o krajanském sdružení uchovalo bohužel jen málo informací. Z toho mála dokumentů plyne pouze to, že existovalo už v roce 1940 (datum vzniku nezjistitelné) a že se mu v létě 1941 podařilo prosadit pravidelnou rozhlasovou relaci o československém odboji v manilském rozhlase (vysílali jednu hodinu každou neděli dopoledne). Do roku 1940 jej vedl R. Hermann, po něm krátce Arnošt Morávek. Finančně stálo sdružení především na podpoře firem Leo Schurnmacher Inc. a Gerbec-Hrdina Co. Lmt. Kromě toho neoficiálně vyřizovalo občasné konzulární potřeby svých činů, čímž de facto suplovalo činnost prakticky již nefunkčního honorárního konzulátu. To bylo umožněno i tím, že ve sdružení aktivně působil i Norbert Schmelkes, který byl formálně úřadujícím správcem honorárního konzulátu v Manile.

Po přepadení Československa Němci se Arnošt Morávek dobrovolně přihlásil do služeb americké armády. Jako civilista se v roce 1941 stal zaměstnancem ministerstva obrany USA. Za akci, která zajistila potraviny pro hladem sužovanou americkou a filipínskou armádu, obdržel americkou Medal of Freedom, nejvyšší vyznamenání udělované civilistovi. Cílem výpadu bylo v Japonci ostřelované "zemi nikoho" získat dva rýžové mlýny. Citujeme: v dopise ze dne 9. 1. 1946 generálporučíkovi E. B.Gregorymu ve Washingtonu píšeplukovník M. A. Quinn o statečnosti Čechoslováků v bojích o Filipíny. Zmiňuje jejich neohroženost a odhodlané plnění úkolů vbojích, kdy byli 36 hodin podnepřátelskou palbou. Zmiňuje ve svém dopise přímo těchto sedm Čechoslováků, kteří se v bojích vyznamenali: Jan Bžoch, PavelFuchs, Leo Hermann, Bedřich Hermann, Fred Lenk, Otto Hirsch a Arnošt Morávek. "Nevěřil jsem, že se z akce vrátí, ale když po 36 hodinách přišli, byl to zázrak. Otevřel jsem lahev staré whisky, kterou jsem si nechával pro zvláštní příležitosti, a připil si s nimi na zdraví," napsal Quinn dceři jednoho z Čechoslováků. Zdroj:Report of operationsquartermaster corps, United States Army in the Philippine campaFred Hermann, Hans Lenk, Ernest Moravek, and Karel Dancak had been left behind due to poor health and were liberated from Bilibid in 1945.ign, 1941-1942 - zpráva americké armády

Morávkovi se podařilo uprchnout na ostrov Corregidor, poslední výspu americké armády na Filipínách. Po několika měsících bojů se Japoncům dne 9.dubna 1942 vzdalo přibližně 75000 amerických a filipínských vojáků včetně Morávka. Byl uvězněn ve vězení Bilibid a pro špatný zdravotní stav (stejně jako Bedřich Hermann, Hans Lenk, Karel Dančák) nebyl později ani transportován do Japonska. Arnošt Morávek zajetí přežil ve zuboženém stavu, při osvobození v roce 1945 vážil již jen 50 kilogramů.

Na konci války se Arnošt Morávek, jako jediný z českých válečných dobrovolníků na Filipínách, vrátil do Československa, kde náhle zemřel několik let po válce.

Více informací:

• Čechoslováci bránili Filipíny před Japonci - článek na iDNES
• Osobnosti české historie na Filipínách

Za přípravu podkladů pro tento článek děkujeme panu Tomáši Klusoňovi z Archivu MZV ČR. Za poskytnutí fotografie pro tento článek děkujeme paní Andree Sidenstricker, vnučce Arnošta Morávka.