Zpívalo a hrálo se vše možné – malým koncertem jsme přivítali začátek minulého školního roku, písničkami jsme se učili (velkým hitem byla třeba písnička o číslovkách, kterou pro svoje žáky složil stážista Petr Bajer) a také jsme si jimi krátili přestávky.

Celý advent jsme pilně trénovali české koledy, spirituály, a dokonce i čtyřhlasy. Stálo to ale za to! Radost sobě i ostatním jsme mohli udělat hned dvakrát – nejprve se nám podařilo nadchnout místní sousedy pouličním koncertem, který jsme uspořádali ve spolupráci s radnicí Alcorcónu. Podruhé jsme zase již tradičně přidali svoje hlasy k Čechům po celém světě v rámci projektu Česko zpívá koledy.

Díky pravidelným výstavám, jsme si českou hudbu nejen zažili, ale také se o ní něco dozvěděli. Každý měsíc jsme se seznámili s jednou osobností české hudby. Naše poslední výstava, díky které jsme mohli lépe poznat Antonína Dvořáka, je na webu České školy Madrid dostupná online česky i anglicky. O známém českém skladateli se tak mohou dozvědět i děti, které česky nemluví, Dvořákovy skladby se ale třeba učí hrát.

Otevřít uši klasice jsme se učili i v karanténě. Paní učitelka, Ema Hubáčková, si pro předškoláky připravila online dílničku, díky které se dozvěděli třeba jak vypadá orchestr, a nakonec si poslechli árii Měsíčku na nebi hlubokém z opery Rusalka zazpívanou přímo pro ně.

Operu jsme si letos vyzkoušeli i na vlastní kůži. Představení dětské opery Budulínek, které žáci České školy nacvičili a odehráli, bavilo diváky i herce. Na představení se podíleli úplně všichni, včetně těch nejmenších. Díky krásným kostýmům a kulisám, nám v knihovně ožil kouzelný les a my jsme si zase vyzkoušeli něco úplně nového.

Nezapomenutelný byl i náš výlet za varhaníky do Cuency. Místní unikát, varhany z 18. století, jsme si nejen poslechli, ale dostali jsme i možnost si na ně zahrát.

Díky souboru Romaneto, který nás přijel navštívit až z Prahy, jsme si mohli od vážné hudby dát menší pauzu. Jejich originální texty a chytlavé melodie dokázaly strhnout děti i dospělé a některým z nás znějí v hlavě ještě teď.

V České škole jsme se přesvědčili, jak hudba překonává vzdálenosti mezi lidmi i kulturami, uklidňuje a spojuje. Máme za sebou náročný, ale pestrý rok. Byla to i hudba, která nám pomohla tolik toho zažít a zůstat spolu i v karanténě. Děti (a nakonec i dospělí) se nejvíce učí prožitkem. V České škole Madrid se snažíme dát našim žákům co nejkrásnější vzpomínky na školu i na češtinu. Věříme, že letos se nám to podařilo na jedničku.