Dne 16. ledna 1969 se český student filozofie Jan Palach na Václavském náměstí v Praze upálil na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968, která násilně ukončila reformní snahy o svobodnější a demokratičtější společnost v tehdejším Československu. 19. ledna 1969 na následky popálenin zemřel. 

Jeho čin nebyl voláním po smrti, ale po probuzení svědomí – po odvaze bránit svobodu, demokracii a lidskou důstojnost i za cenu nejvyšší oběti.

Lucemburčané patřili mezi první v zahraničí, kdo Palachovu oběť zaznamenali a veřejně na ni reagovali. I v Lucemburku se tehdy jeho jméno stalo symbolem solidarity s národem, jehož svoboda byla pošlapána, a připomínkou společné evropské odpovědnosti.

Připomínat si Jana Palacha má smysl i dnes. V době, kdy se válka, propaganda a zpochybňování demokratických hodnot znovu objevují v Evropě, je jeho oběť připomínkou toho, že svoboda, demokracie a lidská důstojnost nejsou samozřejmostí a vyžadují odvahu, bdělost a solidaritu.

Zapalte s námi svíčku na znamení úcty k minulosti, odpovědnosti v přítomnosti a naděje do budoucna.