Dne 22. ledna 2017 představila premiérka Theresa Mayová návrh nové průmyslové strategie Spojeného království. Návrh má podobu green paperu „Building our Industrial Strategy“, který byl 23. ledna 2017 předložen k veřejné konzultaci s termínem pro zaslání vstupů do 17. dubna 2017. Vytvoření nové komplexní průmyslové strategie bylo vládou avizováno již několik měsíců a zveřejnění jejího návrhu přišlo v rámci „Plánu pro Británii“ premiérky T. Mayové týden po oznámení hlavních priorit vlády pro brexit (v rámci kterých vláda preferuje odchod UK z vnitřního trhu, částečný odchod z celní unie EU, ale hodlá usilovat o dojednání co nejvolnějšího obchodu s EU na základě nové smlouvy). Klíčovým cílem nové strategie je stanovit dlouhodobé priority pro zajištění ekonomického růstu Británie po odchodu z EU, a to především prostřednictvím zvýšení produktivity.

Návrh počítá s 10 pilíři nové strategie: 1/ Investice do vědy, výzkumu a inovací; 2/ Rozvoj schopností pracovníků i firem; 3/ Rozvoj infrastruktury; 4/ Podpora zakládání a rozvoje firem; 5/ Zlepšení systému strategických veřejných zakázek tak, aby více motivovaly inovace a rozvoj „britských dodavatelských řetězců“; 6/ Podpora obchodu a vnitřního investování; 7/ Zajištění dodávek energií za přijatelné ceny a zelený růst; 8/ Podpora rozvoje globálně konkurenceschopných sektorů britské ekonomiky; 9/ Podpora snižování regionálních nerovnováh prostřednictvím identifikace jejich potenciálu i slabin; 10/ Zlepšení institucionálního rámce – posílení či vytvořeních nových vzdělávacích institucí, obchodních asociací či finančních sítí tam, kde jsou nedostatečné.

Novinky v navržené strategii se týkají zejm. pilíře „Podpora rozvoje globálně konkurenceschopných sektorů britské ekonomiky“, kde vláda vyzývá, aby zástupci průmyslu přišli s vlastními prioritami pro tzv. „Sector Deals“, v rámci kterých by navrhli kroky k transformaci svých oborů a shodli se na požadavcích, jak by vláda měla v regulatorní oblasti, podporou výzkumu a jeho komercionalizace, či podporou exportu, přispět k budování pozic nejlepších britských sektorů. Není přitom obsažen uzavřený výčet konkrétních sektorů, kterých by se měl pilíř týkat, ale jako rozpracovávané příklady jsou zmíněny sektory zdravotních technologií, ultra nízkoemisních vozidel, průmyslové digitalizace, jaderného průmyslu a kreativního průmyslu. Vláda současně vyzývá, aby i ostatní sektory deklarovaly, proč by měly být zařazeny do této kategorie a zda společně usilují o sektorovou dohodu.

V pilíři „Zajištění dodávek energií za přijatelné ceny a zelený růst“ je zajímavým novým momentem důraz na omezení finanční náročnosti při dekarbonizaci průmyslu, tj. krok, který s sebou implicitně nese zřejmě i budoucí snížení dotací na energii z větrných elektráren.

Pilíř „Investice do vědy, výzkumu a inovací“ explicitně zmiňuje plán zvýšení podpory vyspělých technologií jako je robotika, umělá inteligence, bezdrátový 5G internet a „smart energy“ technologie.

Novou iniciativou je také pilíř „Zlepšení institucionálního rámce“, ve  kterém vláda zmiňuje probíhající analýzu rozmístění vládních agentur, kulturních a sportovních institucí za účelem jejich možné relokace tak, aby vhodně podpořily regionální rozvoj.  

Pokud jde o zapojení decentralizovaných národních samospráv ve Skotsku, Walesu a Severním Irsku, londýnská vláda navrhuje založit s každou z nich tzv. Ministerské fórum k průmyslové strategii.

Návrh strategie obsahuje i některé již dříve zveřejněné či oznámené aktivity vlády (např. v podzimním rozpočtovém projevu ministra financí oznámené kroky jako je navýšení financování infrastruktury prostřednictvím nového National Productivity Investment Fund o 60% na 22 mld. GBP v roce 2020; 2,3 mld. GBP pro fond výstavby bydlení; navýšení exportního financování o 50% na 5 mld. GBP; nové oprávnění místních samospráv financovat infrastrukturní projekty formou půjček; 1 mld. GBP na místní dopravní systémy; novou vlnu rozvoje projektů PPP; 450 mil. GBP na rozvoj digitální signalizace na železnici; nový fond ve výši 270 milionů na ultra nízko emisní vozidla atd.).

Ministr hospodářství Greg Clark ve své předmluvě k vydanému návrhu uvádí, že ač ještě nová průmyslová strategie není přijata, již nese své ovoce v podobě např. rozhodnutí automobilky Nissan investovat do rozšíření továrny v Sunderlandu, rozhodnutí o investicích firem Google a Facebook  v Londýně či rozhodnutí japonské Softbank o nákupu (za 24 mld. GBP) britské firmy na design a výrobu mikroprocesorů. 

Aleš Opatrný, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Londýně