Investice představují zhruba 20 % slovinského HDP, největší podíl investic náleží zpracovatelskému průmyslu, velké společnosti (nad 250 zaměstnanců) v posledních letech nejvíce investovaly do vybavení a strojů, nemovitostí a duševního vlastnictví, do budoucna se očekávají zejména investice do šíření kapacit, automatizace a mechanizace. Slovinsko  patří  mezi  země  s  nízkým  přílivem  přímých  zahraničních  investic (PZI), na konci roku 2015 představovaly v celkové slovinské podnikatelské populaci pouze 4,5 %, velký deficit je zejména v oblasti tzv. greenfield investic. Cílem novely zákona je tedy nejen zvýšení přílivu PZI, ale také zvýšení investiční aktivity hospodářských subjektů s domácím kapitálem.

Mezi stěžejní body a změny novelizovaného zákona patří:

•zavedení rovnoprávných podmínek pro domácí i zahraniční investice,

•možnost přímého nákupu nemovitostí od státu či lokální samosprávy pod stanovenou tržní cenou a výrazné administrativní zjednodušení celého procesu,

•zachování daňových úlev na daň z příjmu právnických osob (40 % obecná daňová úleva pro nové investice, 70 % úleva na investice v problémových oblastech, 100 % úleva na R&D) a zproštění od platby komunálních příspěvků v souladu se stávajícím zákonem,

•definice strategické investice (ve zpracovatelském průmyslu a službách: celková hodnota investice alespoň € 40 milionů, vytvoření minimálně 400 pracovních míst a jejich zachování po dobu min. 5 let, přidaná hodnota na zaměstnance musí být vyšší než průměrná přidaná hodnota na zaměstnance v daném hospodářském sektoru v SI; pokud jde o výzkumnou činnost, je stanoven práh investice na min. € 20 milionů a vytvoření minimálně 200 pracovních míst).

Novelu zákona bude projednávat slovinská vláda na podzim 2017 a v průběhu února 2018 také parlament.

Podíl českých investic ve Slovinsku se v posledních 5 letech výrazně zvýšil a na konci roku 2015 byla ČR 10. nejvýznamnějším investičním partnerským státem Slovinska s podílem 1,9 %. České subjekty investovaly zejména do energetiky (Litostroj Power d.o.o.), potravinářského průmyslu (Radenska d.o.o.), maloobchodu (Mimaja d.o.o.), informačních technologií (SAOP d.o.o.) či papírenského průmyslu (Paloma d.d.). I přes některé trvající překážky (hyperregulace, administrativní zátěž, vysoká míra zdanění), zůstává Slovinsko zajímavou destinací pro zahraniční investory především díky geostrategické poloze, vysoko kvalifikované pracovní síle, přístupu k know-how a technologiím, rychlému rozvoji inovací, kvalitní infrastruktuře a ekologickému smýšlení.

Zdroj: Ministerstvo pro hospodářský rozvoj a technologii Slovinské republiky

Zdroj fotografie: Veřejná agentura SPIRIT

Dagmar Šober, Ekonomicko-obchodní oddělení, Velvyslanectví ČR v Lublani