Velvyslanec se ve své přednášce zaměřil na významné momenty v československých dějinách. Připomněl například vznik Československa v roce 1918, Mnichovskou dohodu v roce 1938, Pražské jaro v roce 1968 či události Sametové revoluce v roce 1989. Zdůraznil, že Československo bylo před druhou světovou válkou jednou z nejrozvinutějších ekonomik Evropy. Vyzdvihl zejména úspěchy v textilním, filmovém a obranném průmyslu. 

Studentům také objasnil, jakým způsobem mezinárodní faktory, jako byl rozpad Sovětského bloku, a vnitřní faktory, zejména masové demonstrace a disidentské aktivity, přispěly k pádu totalitního režimu a nastolení demokracie. 

V závěru přednášky se velvyslanec podělil o své osobní zkušenosti z roku 1989. Popsal atmosféru demonstrací, kterých se sám aktivně účastnil, a nadšení lidí, kteří věřili ve změnu. Zdůraznil, že Sametová revoluce nebyla jen politickým, ale i občanským hnutím, jehož cílem bylo navrátit svobodu a lidská práva do centra společenského dění. 

Přednáška byla zakončena diskusí, během níž studenti kladli otázky k historickým událostem. Velvyslanec ocenil zájem mladé generace o historii a vyjádřil přesvědčení, že podobné debaty přispívají k lepšímu porozumění mezi národy.