Pane ministře, velice děkujeme za Váš čas a hned na úvod se zeptám, jaká byla Vaše zkušenost se studiem v bývalém Československu?

Musím říct, že to dopadlo velmi dobře. Po studiu magisterského studia v Československu jsem pokračoval ve studiu doktorském, takže musím říct, že zkušenost to byla velmi dobrá. Naučil jsem se jazyk, potkal jsem mnoho lidí, našel mnoho přátel a stal se fanouškem Sparty Praha. Žil jsem v Česku každodenní život a když si to spočítáte, byl jsem tam asi devět let, mezi bakalářem, magistrem a doktorským studiem. Odpovídá to velmi zajímavému období mého života.

Které obory jste studoval?

Studoval jsem na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Absolvoval jsem kurz biologie a mikrobiologie, což byla moje hlavní oblast. Když jsem dokončil to, čemu nyní říkáme ekvivalent magisterského studia, šel jsem na nějakou dobu pracovat, a o osm let později jsem se rozhodl vrátit se ke studiu, již na základě svých profesních zkušeností na Kapverdách. Zvolil jsem aplikovanou ekologii, kde jsem dělal doktorát v aplikované a krajinářské ekologii se zaměřením na ochranu přírody a regionální a krajinářské plánování.

A jak si pamatujete své první dny po příjezdu do Československa? Byl tam nějaký kulturní šok?

Necítil jsem kulturní šok, protože mluvíme o západní kultuře. V prvních dnech jsem také neměl příliš intenzivní kontakt s českou kulturou. Největší kontrast byla teplota. Dorazil jsem v září, kdy začal podzim, a to je jeden z nejteplejších a nejdeštivějších měsíců na Kapverdách. To byl první „náraz“.

Z hlediska české kuchyně si pamatuji, že jsem se s knedlíky seznámil během prvních pár dní. Přiznávám, že víc než samotné knedlíky, byla pro mě zpočátku hůře stravitelná omáčka. Je to něco jiného, než na co jsme zvyklí na Kapverdách. Ale pravda je, že o pár dní později jsem si na to zvykl a oblíbil si to.

Další zvláštní situací byl samotný příjezd. V té době jsme vízum obdrželi na letišti. Následoval jsem instrukce od Ministerstva školství tehdejšího Československa a když jsem doletěl, čekal jsem v mezinárodním prostoru letiště, podle pokynů, dokud nepřišel postarší pán, který hovořil španělsky a řekl nám co a jak. Za pár minut jsme měli vízum v pase a vstoupili do země. Kolegyně a já jsme pak odjeli do studentského hotelu. Později jsem zjistil, že nezůstaneme v Praze, ale budeme studovat v jiném městě, v Dobrušce.

Právě v tomto městě jsem se naučil česky. Strávil jsem tam jeden akademický rok v jazykovém centru, kde jsem získal znalosti češtiny, ale také velmi bohatou zkušenost z lidského hlediska, protože jsem tam potkal řadu studentů z celého světa. Setkal jsem se se studenty z různých zemí světa, z Latinské Ameriky, Evropy, Afriky a Asie, též z východní Evropy, ale také z Portugalska. Byla to velmi kosmopolitní zkušenost. Nejintenzivnější kontakt s českou kulturou pak nastal později, během mého univerzitního života v Praze.

Existuje na Kapverdách komunita lidí, kteří studovali v Československu nebo v České republice? Udržujete kontakt?

Tehdy nás nebylo mnoho. Maximální počet byl asi čtrnáct kapverdských studentů. Postupem času ke mně často přicházeli právě vyjíždějící studenti, protože Kapverdy jsou malé a informace se snadno šíří. Mnozí za mnou přišli, aby zjistili, jaké to je studovat v Česku, a vždy jsem dával nejlepší reference, což je přirozené, protože zkušenost byla velmi pozitivní.

Později, když jsem se vrátil do České republiky, potkal jsem mnohem mladší studenty. Někteří se vrátili na Kapverdy, jiní nyní žijí v jiných zemích, například ve Spojených státech amerických nebo jinde v Evropě. Nemohu mluvit o velké komunitě, ale mohu říct, že mezi sebou udržujeme určitý kontakt.

Zajímavé je, že když jsem přijel do Československa, v roce 1985 to byla stále "Československá socialistická republika". První školní rok jsem se učil jazyk mezi lety 1985 až 1986 – dobře si pamatuji mistrovství světa ve fotbale v roce 1986 – a když jsem dokončil studium v roce 1991, už to byla "Česká a Slovenská federální republika". Později, když jsem dělal doktorát, už to byla "Česká republika". Existovaly tři různé denominace pro stejné území, v různých politických a ekonomických kontextech.

Jak jste aplikoval své studium na Přírodovědecké fakultě UK ve svém profesním životě?

Vždy jsme výsledkem všeho, co se v životě naučíme – od domácího vzdělávání, sociálních zkušeností až po studium. Univerzita nám dává základy, které pak rozvíjíme v profesním životě. V mém případě jsem studoval přírodní vědy na Univerzitě Karlově, a to mi dalo schopnost se přizpůsobit. Hodně jsem pracoval v mikrobiologii, v laboratoři, s pivovarskými kvasinkami a moje diplomová práce byla spojena s genetickou manipulací těchto kvasinek za účelem snížení bakteriální kontaminace.

Když jsem se vrátil na Kapverdy, přemýšlel jsem, kde bych mohl tyto znalosti využít. Zkoušel jsem mikrobiologii v laboratořích, ale nebylo tam místo. Napadl mě pivovar, kde jsem dokonce dělal pohovory, ale nakonec jsem si uvědomil, že trh tento profil příliš nepřijímá. Nakonec jsem nastoupil na Ministerstvo zemědělství, které pokrývalo oblasti rybolovu a zemědělství, a začal jsem pracovat pro Národní institut pro výzkum rybolovu v týmu, který se zabýval rybářskou statistikou.

Později, v souvislosti s reorganizací Institutu pro výzkum a rozvoj rybolovu a jeho přesunem na ostrov São Vicente, jsem se rozhodl nepřestěhovat se a přešel jsem do oblasti zemědělství. Pracoval jsem v laboratoři, kde jsem se věnoval parazitologii a mikrobiologii, dobře využíval své znalosti a poté se věnoval rozvojovým projektům. Postupem času jsem si uvědomil, že tyto projekty jsou úzce spojeny s ochranou přírodních zdrojů, plánováním a udržitelným rozvojem, což mě vedlo k hledání nových poznatků a rozhodnutí dělat doktorát v aplikované ekologii.

V jakých oblastech vidíte největší potenciál spolupráce mezi Českou republikou a Kapverdami?

Jsou to dvě země s velmi odlišnou realitou, ale existuje velký potenciál pro spolupráci. Česká republika má silný technologický rozvoj a dlouhou univerzitní tradici, což otevírá příležitosti v oblastech jako vzdělávání, zdravotnictví, zemědělství, vodní hospodářství, doprava, digitální ekonomika a vesmírné inženýrství. Spolupráce nesmí existovat jen pro ni samotnou, ale aby lidi sblížila. Vidím také potenciál v obchodní spolupráci, cestovním ruchu, kultuře a zdravotnictví. Vzdělání může také nadále přinášet ovoce.

Jako demokratické země s podobnou politickou stabilitou a hodnotami existuje dobrý základ pro trvalou spolupráci. Kapverdy měly pozitivní cestu v lidském rozvoji, navzdory obtížím a zranitelnosti vůči změně klimatu, což posiluje význam strategických partnerství. Připomínám, že jsme přešli z kategorie "nejméně rozvinuté země" do "země s nižšími středními příjmy" a nyní, v poslední době, jsme považováni za "zemi s vyššími středními příjmy", s přihlédnutím k HDP na obyvatele. Navíc Česká republika je součástí Evropské unie, existují proto také příležitosti pro intenzivní multilaterální spolupráci.

Mohu vás informovat, že pokud jde o spolupráci univerzit mezi oběma zeměmi, Zastupitelský úřad ČR v Lisabonu připravuje online seminář o studiu PhD a postoc v oblasti biomedicíny a další návazných oborů, který se uskuteční 13. ledna pro portugalské a kapverdské univerzity.

To je velmi zajímavé. Takové iniciativy jsou nesmírně pozitivní. Když jsem odcházel studovat do Československa, Kapverdy ještě neměly univerzity, což ukazuje, jak se země vyvíjí. Spolupráce univerzit a vědy je oblast, která nabízí mnoho možností, zejména v oblastech jako medicína, biologické vědy a telemedicína, která může spojit odborníky doma i v zahraničí. Za tuto iniciativu Vám gratuluji.

Pane ministře, děkuji Vám za rozhovor. Bylo to velmi zajímavé popovídání a doufám, že tyto iniciativy budou i nadále posilovat vztahy mezi našimi zeměmi a podporovat pevnou, trvalou a vzájemně prospěšnou spolupráci.

Rozhovor vedla PhDr. Kateřina Bocianová, PhD., ekonomická diplomatka ZÚ Lisabon