Ale co vlastně znamená projekt PPP? Jak můžeme nalézt na webových stránkách Czech Invest, termín PPP je obecně užívanou zkratkou z anglického výrazu Public Private Partnership, v českém ekvivalentu tedy Partnerství veřejného a soukromého sektoru. Podstatou PPP projektů je dlouhodobý smluvní vztah mezi veřejným zadavatelem a soukromým partnerem, obvykle trvající 15 až 30 let, týkající se zajištění veřejné infrastruktury nebo služby, ve které soukromý partner nese významné riziko a odpovědnost za řízení projektu, a jeho odměna je přímo spojena s jeho výkonem. Veřejný sektor tak získává odborné kompetence bez ztráty vlastnictví a kontroly nad veřejnou službou.

PPP nemá právní význam a lze jej použít k popisu široké škály modelů spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem. Počínaje výstavbovou metodou Design-Build („navrhni a postav“) až po plně licencované nebo regulované poskytovatele služeb. Nejčastěji užívané PPP modely jsou DBFM, tedy „navrhni-postav-financuj-spravuj“, přičemž příjmem koncesionáře bývá většinou platba od zadavatele za dostupnost zařízení nebo služby; a dále DBFMO, „navrhni-postav-financuj-spravuj-provozuj“, což představuje typ koncese, kdy příjem koncesionáře tvoří příjmy od koncových uživatelů, např. dálniční mýtné.[1]

Velmi cenná portugalská zkušenost

Partnerství veřejného a soukromého sektoru v Portugalsku představují důležitý nástroj pro investice a modernizaci infrastruktury. Projekty PPP se začaly rozšiřovat v 90. letech 20. století s emblematickými projekty jako byl most Vasco da Gama, či velkými nemocnicemi, jako byl nemocniční komplex v Amadora – Sintra. Nejvíce tedy šlo o odvětví silniční, železniční a zdravotnické, kde se jednalo o zakázky kombinující návrh, výstavbu, financování a provoz. Nicméně v průběhu let přílišná závislost na PPP vedla k postupnému navyšování rozpočtových závazků. Dokonce se toto téma dostalo do parlamentních lavic, kdy nakonec parlamentní vyšetřovací komise (ustavena v letech 2012 – 2013) dospěla k závěru, že mnoho studií používaných při plánování smluv bylo založeno na nadsazených a nerealistických scénářích a že PPP někdy sloužila jako způsob, jak se vyhnout formálnímu vyúčtování veřejného dluhu. Navíc to vedlo k vysokým nákladům pro stát, k rozpočtové nerovnováze, a nakonec k vášnivé diskuzi na politické scéně.

Tato špatná zkušenost vedla portugalské experty k důležitému přehodnocení a k poučení se z chyb. V současné době jednotlivé vlády zaujímají obezřetnější přístup a zaměřují se na nové vyjednávání stávajících smluv, na přísné hodnocení nových projektů a na konsolidovaný právní rámec pro kontrolu rizik[2] a zajištění finanční efektivity vedoucí k finanční rovnováze a ke snížení veřejných výdajů. Jedná se o velmi cenné zkušenosti a informace, které portugalští partneři ochotně sdíleli s delegací Ministerstva dopravy ČR a Správy železnic, která na konci června letošního roku navštívila Lisabon a Porto. Cílem bylo prodiskutovat a sdílet zkušenosti a pozitivní příklady možné spolupráce v železniční oblasti, zvláště co se týče výstavby vysokorychlostní železnice. Právě vysokorychlostní železnice představuje vhodnou oblast pro projekty PPP, které jsou v kompetenci státu, přináší významné možnosti pro ekonomický rozvoj země a mohou přinést i zajímavé příležitosti pro zahraniční firmy.

Národní železniční plán Portugalska sází na inovativní PPP

Aktuální železniční politika vycházející z Národního železničního plánu, který byl přijat v dubnu 2025, tedy sází na PPP jako na primární metodu umožňující strategické investice do vysokorychlostní dopravy, s dlouhodobými koncesemi (na 30 let), evropským financováním a národními soukromými konsorcii. Hlavním vlajkovým projektem je nyní vysokorychlostní trať Lisabon-Porto, jejíž výstavba je rozdělená do několika fází s plánovanou výstavbou do roku 2030 – 2032 a s ambiciózními cíli pro zkrácení doby cestování na 1h15 mezi těmito městy.

Důležitým milníkem celého projektu byla čerstvě podepsaná koncesní smlouva na první úsek výstavby. Dne 29. července vláda premiéra Luíse Montenegra prostřednictvím Ministerstva infrastruktury a bydlení společně se státní společností Infraestruturas de Portugal formalizovala podpis koncesní smlouvy na úsek Porto Campanhã-Oiã, který ve formě PPP představuje 1. fázi výstavby, se společností Avan Norte – Gestão da Ferrovia de Alta Velo, kterou založilo konsorcium LusoLAV, za účelem udělení koncese na tuto strategickou investici. Toto konsorcium je tvořeno společnostmi Mota-Engil (přítomna i v Česku), Engenharia e Construção, S.A. Teixeira Duarte – Engenharia e Construções, S.A., Casais – Engenharia e Construção, S.A., Alves Ribeiro, S.A., Conduril – Engenharia, S.A. a Construções Gabriel A.S. Couto, S.A. Na výstavbu úseku Porto Campanhã-Oiã byly poskytnuty finanční prostředky od Evropské investiční banky ve výši 875 milionů EUR. Jedná se o největší jednotlivou smlouvu podepsanou v rámci programu InvestEU. Vlaky, které budou jezdit na nové trati, budou také schopny cestovat po úsecích stávající konvenční sítě, a obsluhovat tak řadu destinací nacházejících se mimo oblast realizace projektu, s velmi významnými a rozšířenými výhodami z hlediska zkrácení jízdních dob, kvality dodávek a odolnosti železničního systému. V tomto kontextu současný ministr infrastruktury a bydlení Miguel Pinto Luz prohlásil, že vysokorychlostní tratě jsou spolu s novým lisabonským letištěm největšími infrastrukturními projekty, které Portugalsko v tomto století hodlá realizovat.

A nejen to. Ministr Miguel Pinto Luz dne 25. července v Bragançe učinil první formální krok pro výstavbu vysokorychlostní tratě mezi Portem, Vila Real, Bragançou a hranicí se Španělskem s možností napojení na Sanabrii/Zamoru. Byla podepsána Dohoda o spolupráci mezi státní společností Infraestruturas de Portugal, Komisí pro regionální koordinaci a rozvoj severu Portugalska (CCDR-NORTE) a meziměstskou komunitou Terras de Trás-os-Montes (CIM-TTM) s cílem vypracovat studie proveditelnosti pro možnou výstavbu nového železničního spojení. Dohoda zhmotňuje jednu z priorit stanovených pro investice do železnic současnou vládou v rámci výše uvedeného Národního železničního plánu a je také součástí závazků přeshraniční spolupráce přijatých na portugalsko-španělském summitu konaném v říjnu 2024.

Zajímavá inspirace pro Česko i české firmy

Celkově lze konstatovat, že je všeobecně známo, že veřejné zdroje jako investice do veřejné infrastruktury nebudou stačit na pokrytí rostoucích potřeb, a tak využití soukromého kapitálu může pomoci uspíšit jejich dodání. Stále více veřejných zadavatelů se obrací na soukromý sektor, aby navrhl, postavil, zafinancoval a provozoval novou nebo stávající veřejnou infrastrukturu s cílem zlepšit poskytování služeb a správu zařízení dosud poskytovaných veřejným sektorem. Zejména u investic do ekonomické infrastruktury, jako jsou silnice a dálnice, železnice, energetika či telekomunikace, které mají vliv na růst produktivity a ekonomickou prosperitu státu, je vyžadováno, aby nastaly co nejdříve a byly řízeny efektivně díky praktickým zkušenostem soukromého sektoru, neboť to vede k růstu ekonomiky a tím i k dalším příjmům do státního rozpočtu.

Portugalsko si je tedy plně vědomo výhod projektů PPP a hodlá je aplikovat na strategicky významné projekty. Výstavba vysokorychlostní železnice a nového letiště v Lisabonu představují infrastrukturní projekty na několik desítek let, které budou nabízet i řadu mimořádných obchodních příležitostí pro české firmy. A nejen to, portugalská zkušenost je velmi cenná i pro české státní instituce, které plánují podobné strategicky důležité infrastrukturní projekty v Česku. Zastupitelský úřad v Lisabonu je rád, že během červnového jednání zástupců českého Ministerstva dopravy a Správy železnic v Lisabonu a Portu se v tomto ohledu domluvilo v blízké budoucnosti další pokračování posílené spolupráce mezi oběma zeměmi.

 

 

---

[1] https://czechinvest.gov.cz/cz/Sluzby-pro-municipality/Online-akademie-pro-starosty/Podpora-podnikani/Public-Private-Partnership

 

[2] Legislativní nařízení č. 111/2012 ze dne 23. května 2012 vytváří posílený právní rámec pro PPP a zřizuje technické oddělení pro monitorování projektů na portugalském Ministerstvu financí, které je odpovědné za kontrolu projektů od koncepce až po realizaci. Vytvoření revidovaného právního rámce v roce 2019 rovněž posiluje přísné posuzování proveditelnosti a rizik smluv před jejich schválením.